Článek
Německá ekonomika slábne, tamní průmysl –zejména automobilky a na ně navázané závody – má problémy a velké firmy hlásí propouštění. Přelije se tento trend i do Česka? První hrozbou se ukázala nedávná zpráva ze společnosti Adient. Ta v Česku zavírá dva závody a do dvou let se bez práce ocitne 1100 lidí. A nebude jediná.
Za poslední tři měsíce nahlásilo Úřadu práce hromadné propouštění 31 zaměstnavatelů – počet propouštěných zaměstnanců za kvartál dohromady přesáhne celkem šest tisíc. „Je ale nutné upozornit na fakt, že pokud zaměstnavatelé nahlásí Úřadu práce záměr hromadného propouštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci. K hromadnému propouštění dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí vždy dojít,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce Martin Bušo.
Poslední výpovědi
A další firmy se přidají. Například kaplický výrobce lisovaných a tvarovaných dílů pro motory, karoserie a podvozky – společnost Brawe – měla ještě před dvěma lety 300 lidí. V minulých týdnech ale rozdala výpovědi posledním čtyřem desítkám zaměstnanců a závod zavírá.
Snižující se počet zakázek a objem výroby vedl k propouštění i ve společnosti Beneš a Lát, která se specializuje na výrobky ze slitin hliníku, zinku či plastu. „Před covidem nás bylo 450. Po poslední redukci, která probíhá právě teď, nás bude kolem 300 nebo lehce pod 300,“ řekl Jan Lát z vedení společnosti, podle kterého firma bojuje s nedostatkem zakázek. Z desetitisíců na tisíce, z tisíců kusů na stovky kusů.
Redukci nákladů a větší důraz na efektivitu popisuje v oboru automotive Jan Stehlík z Teseny, která se zabývá testováním softwaru i pro automobilky. „Nazval bych současné období spíše takovou optimalizací v automotivu, která nastala po dlouhé době růstu. Testování je teď znatelně méně a hlavně za daleko méně peněz. I my jsme proto museli sáhnout k tomu, že jsme museli propustit několik zaměstnanců,“ dodává Stehlík.
České firmy dusí nezájem ze zahraničí
„Obecně, ta situace je vážná i kvůli tomu, jak vypadá spotřebitelská poptávka a její vývoj v západní Evropě. To pak samozřejmě negativně dopadá i na naši výrobu, která je do značné míry exportovaná,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s tím, že automobilky jsou pod velkým tlakem, aby přecházely na čistou mobilitu a masivně investovaly, ale zároveň jsou pod hrozbou miliardových pokut. „Všichni doufají, že se propouštění vyhnou, nicméně v ojedinělých případech si myslím, že to možné nebude. Zatím ale žádnou dramatickou masovou vlnu propouštění nevidím,“ dodává Špicar.
Výrobcům nepomáhají ani v porovnání se zahraničím drahé energie. I ty snižují konkurenceschopnost země. K propouštění tak musela sáhnout i slévárenská část SECO Industries. „Není to však takové propouštění, abychom ho museli hlásit Úřadu práce,“ řekl Jiří Voplakal, ředitel divize slévárna.
„Některé firmy problémy neustojí a ekonomická realita převáží nad tím, co tu fungovalo léta – držet lidi, protože až se trh oživí, budou je firmy těžce shánět,“ komentuje situaci odborník na automobilový trh Petr Knap ze společnosti EY.
Napovídá tomu podle něj i aktuální výhled optimismu nákupních manažerů a stavu objednávek v Německu i u nás. „To zpomalení bude trvalejší a výhled není jistý. Já si myslím, že řada dodavatelů asi v tuto chvíli sahá už do kmenových zaměstnanců poté, co redukovali agenturní pracovníky, nebo omezovali jejich využití,“ říká Knap s tím, že problémy budou hlásit menší dodavatelé druhého a třetího řádu – tedy ti, kteří nedodávají přímo automobilkám.
„Pak ale naopak vidíme, že například společnost Vitesco teď otevírá obří fabriku. Ty nůžky se rozevřou a ti, kteří dělali práci v nižších patrech dodavatelského řetězce s menšími maržemi, budou mít problém,“ dodává Knap.
Vlna z Německa
Mnoho firem nejprve oznámilo propouštění nejprve v Německu a to se následně přelilo i do českých poboček. Například německý koncern Continental oznámil už počátkem roku rušení více než sedmi tisíc míst a následně se ukázalo, že stovky lidí budou i z Česka. V Brandýse nad Labem oznámil koncern zrušit v následujících dvou letech přibližně 200 míst v administrativě, propouštění se ale nevyhnulo ani závodu v Jičíně.
Otazníky se pak vznáší nad koncernem ZF. Ten globálně čelí velkým problémům a v příštích letech chce skupina propustit až 14 tisíc zaměstnanců. Na tiskové konferenci ve Friedrichshafenu to oznámil generální ředitel firmy Holger Klein s tím, že primárně se má propouštění týkat německého trhu. I v Česku má ale firma více než 3,5 tisíce zaměstnanců a 11 závodů a vývojových center.
Na dotaz, zda i tady hrozí propouštění, odpověděla mluvčí ZF Group Marta Surowiec: „Oznámená reorganizace se týká německých poboček, pro pobočky mimo Německo v současné době žádné takové zastřešující plány neexistují. Efektivitu a ziskovost všech našich závodů po celém světě ale pravidelně monitorujeme. Jednáme tam, kde závody klesnou pod určitou úroveň ziskovosti a bez opatření na zvýšení efektivity se nemohou vrátit k úspěchu.“
Situace v Německu je přitom vážná. Jak upozornila agentura DPA – podle průzkumu poradenské společnosti Horvath plánuje více než polovina firem v německém automobilovém sektoru snižování počtu pracovních míst.
Propouštění i jinde v průmyslu
Rozhodně ale při debatách o propouštění nejde jen o firmy navázané na automobily. Poté, co v sousedním Německu oznámily obří redukce velké skupiny jako Bayer AG, agrochemický BASF, který výrobu přesouvá do Číny, nebo Miele či Henkel, začínají znít podobné zprávy i z Česka.
Břeclavský výrobce výtahů a eskalátorů Otis do konce příštího roku propustí 200 ze současných 250 zaměstnanců a výrobu eskalátorů přesune do čínské továrny. Směny a počty lidí ale zredukovaly i společnosti jako Inproma Třinec či Foxconn.
„Průmysl na tom není příliš dobře. Za celý rok budeme rádi, když se dostaneme k nule. Je to dané tím, že obnova spotřebitelské poptávky napříč Evropou je po všech těch krizích pomalejší, než se čekalo,“ dodává Špicar.
Z článku jsme odstranili informaci o propouštění ve společnosti Fronius. Informace byla z července letošního roku a momentálně již není aktuální.