Článek
Mezi Lubminem a ostrovem Rujána, kde Německo připravuje terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), začne výstavba klíčového padesátikilometrového plynovodu. Oznámila to německá společnost Gascade, která provozuje tamní plynovodní síť.
„Báňský úřad ve Stralsundu vydal firmě Gascade Gastransport GmbH povolení k první části baltského propojení (OAL) z Lubminu ke kilometru 26 a k pozemní sekci v Mukranu,“ uvedla podle agentury ČTK společnost Gascade.
Z přístavu Mukran na březích Rujány, kde terminál vznikne, povede plynovod do Lubminu, kde ústí nyní nefunkční německo-ruský plynovod Nord Stream. Odtud může surovina proudit dále na jih plynovodem OPAL a na západ plynovodem NEL do spolkové země Dolní Sasko, kde leží významný plynový zásobník. Na jižní trasu směr Sasko pak v Česku navazuje plynovod Gazela.
O terminál v Mukranu se zajímá Česko. Před týdnem Mukran a Lubmin navštívil český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, který při té příležitosti řekl, že zařízení by mohlo vyřešit dodávky plynu do střední Evropy včetně Česka. Na význam terminálu pro Českou republiku a další země v regionu na východ od německých hranic upozorňuje i společnost Deutsche ReGas, která bude terminál na objednávku německé vlády provozovat.
Dva z pěti
S výstavbou terminálů na LNG začalo Německo loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska. Spolková vláda počítá celkem s pěti terminály se státní účastí. Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další vzniknou ve Stade a opět ve Wilhelmshavenu. Pátou lokalitou je zmíněný Mukran s propojením do Lubminu.
LNG terminály rostou po celém evropském pobřeží.
V Lubminu již nyní funguje terminál na LNG, který zprovoznila společnost ReGas jako čistě soukromý projekt. Zařízení v Mukranu chce ReGas spustit během nadcházející zimy. Společnost uvedla, že zplynování LNG bude zajišťovat speciální loď Transgas Power s roční kapacitou 7,5 miliardy kubických metrů zemního plynu – to představuje více než dvě třetiny české spotřeby.
Společně s jednotkou Neptune, která je v Lubminu, budou mít baltské terminály roční kapacitu 13,5 miliardy kubických metrů zemního plynu.
Všichni sledují australské odbory
Evropskou cenu plynu nyní do značné míry ovlivňuje hrozící stávka australských těžařů. Odboráři ze společnosti Woodside, která stojí za desetinou světové produkce zkapalněného plynu, se zatím s vedením firmy nedohodli na mzdových podmínkách – a od 2. září by mohli začít stávkovat.
Pokud by k dohodě nedošlo, nebude to mít na Evropu bezprostřední dopad, neboť z Austrálie do Evropy míří jen zlomek její produkce. Ale tradiční kupci australského plynu – tedy Čína a Japonsko – by museli začít nakupovat z jiných zdrojů obvykle mířících i do Evropy. A to už by s cenou zahýbalo.
Aktuálně jsou evropské zásobníky plné z více než 90 procent, takže krize prozatím nehrozí, ale v případě tuhé zimy by mohly ceny zásadním způsobem poskočit. Rekordy z minulého roku by však podle analytiků padat neměly, pokud však nedojde k dlouhodobému výpadku dodávek z australských zdrojů.
