Hlavní obsah

Nejvíce ze státních zaměstnanců brali ti přímo na ministerstvech, 58 000

Foto: Jirsak, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Kolik má Česko úředníků? Kolik berou? Agentura IDEA Cerge EI zveřejnila průzkum, který se na státní zaměstnance podrobně podíval. Například loni si pracovník ministerstva průměrně vydělal 58 000 Kč měsíčně.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audoverzi.

Zaměstnanců státu, jejichž zaměstnanost reguluje a financuje státní rozpočet, je téměř půl milionu. To představuje necelých 10 % pracovní síly v zemi. Zdaleka největší podíl zaměstnanců státu představují zaměstnanci v regionálním školství, přibližně 270 tisíc. Ve sborech, tedy například u policie, hasičů, celní správy, vězeňské služby je jich asi 50 tisíc, v armádě necelých 40 tisíc, konstatuje agentura IDEA ve studii o struktuře a vývoji platů státních zaměstnanců.

Šestnáct procent, tedy 76 tisíc těchto zaměstnanců, jsou státní úředníci, většina z nich pracuje v organizacích, jako jsou finanční úřady či správy sociálního zabezpečení.

Přímo na ministerstvech pak pracuje necelých 23 tisíc úředníků, představují tak necelých 5 % zaměstnanců státu a necelého půl procenta pracovní síly v  ekonomice. Státních úředníků je tedy mnohem méně, než jaká jsou často očekávání ohledně rozsahu možných úspor.

Poslední dvě dekády se počty státních úředníků pohybovaly v rozmezí 63 tis. (rok 2011) a 79 tis. (rok 2019). Do dlouhodobých trendů se promítly snahy o konsolidaci veřejných rozpočtů po roce 2010 a 2021. Za mírným poklesem počtu státních úředníků po roce 2021 o zhruba 2 000 stály hlavně poklesy v sektoru „Neústřední státní správy“, která zahrnuje organizace podřízené ministerstvům, jako např. finanční správa nebo úřady práce. Právě Neústřední státní správa zaměstnává většinu státních úředníků (66 %).

Foto: Studie IDEA, Seznam Zprávy

Nejvíce peněz se přidělilo MŠMT, zatímco nejméně měl Úřad Národní rozpočtové rady.

Platy nahoru a dolů

Podle studie byly výdaje na platy zaměstnanců státu loni 258 miliard korun, což představuje 11,6 % výdajů rozpočtu a 3,5  % HDP.

Z této sumy představovaly platy státních úředníků zhruba 34 mld. Kč, tedy 0,53 % rozpočtu a 0,46 % HDP. Náklady na platy úředníků přímo na ministerstvech představovaly 7,3 mld. Kč, tedy 21 % celkových nákladů na státní úředníky, mezi které se počítá mnohem širší skupina lidí.

Nejvyšší průměrné měsíční platy měli v roce 2023 zaměstnanci ministerstev (58 tis. Kč), dále pak zaměstnanci „Ostatních ústředních orgánů“ (51 tis. Kč).

Průměrné platy zaměstnanců ministerstev většinou přesahují průměrnou mzdu v Praze o plus minus 15 %. Podle autorů studie nelze přesné důvody této nerovnosti vysledovat. Obecně ale hrají roli rozdíly v odbornosti i věku a zřejmě také historicky dané rozdíly, které pak jednotlivé úřady ve své platové politice zachovávají.

„Platy státních úředníků vzhledem k průměrným platům v ekonomice se poslední dvě dekády vyvíjely velmi cyklicky. Minima dosáhly v letech 2011-2012, maxima kolem roku 2018. Od té doby klesají. V roce 2023 byly relativní platy úředníků na ministerstvech mírně nad dlouhodobým minimem z roku 2021,“ konstatuje materiál.

Průměrné reálné platy v sektoru státní správy v letech 2015-2018  svým vývojem převyšovaly růst průměrných reálných mezd v ekonomice, což přispělo k růstu relativních platů ve státní správě, a tedy i nákladů na tyto platy.

S ohledem na aktuální vývoj mezd a platů státních úředníků ale lze očekávat, že koncem letošního 2024 jejich relativní platy klesnou poměrně hluboko pod minima roku 2012.

Doporučované