Nejvíce ze státních zaměstnanců brali ti přímo na ministerstvech, 58 000

Článek si také můžete poslechnout v audoverzi.

Zaměstnanců státu, jejichž zaměstnanost reguluje a financuje státní rozpočet, je téměř půl milionu. To představuje necelých 10 % pracovní síly v zemi. Zdaleka největší podíl zaměstnanců státu představují zaměstnanci v regionálním školství, přibližně 270 tisíc. Ve sborech, tedy například u policie, hasičů, celní správy, vězeňské služby je jich asi 50 tisíc, v armádě necelých 40 tisíc, konstatuje agentura IDEA ve studii o struktuře a vývoji platů státních zaměstnanců.

Šestnáct procent, tedy 76 tisíc těchto zaměstnanců, jsou státní úředníci, většina z nich pracuje v organizacích, jako jsou finanční úřady či správy sociálního zabezpečení.

Přímo na ministerstvech pak pracuje necelých 23 tisíc úředníků, představují tak necelých 5 % zaměstnanců státu a necelého půl procenta pracovní síly v  ekonomice. Státních úředníků je tedy mnohem méně, než jaká jsou často očekávání ohledně rozsahu možných úspor.

Poslední dvě dekády se počty státních úředníků pohybovaly v rozmezí 63 tis. (rok 2011) a 79 tis. (rok 2019). Do dlouhodobých trendů se promítly snahy o konsolidaci veřejných rozpočtů po roce 2010 a 2021. Za mírným poklesem počtu státních úředníků po roce 2021 o zhruba 2 000 stály hlavně poklesy v sektoru „Neústřední státní správy“, která zahrnuje organizace podřízené ministerstvům, jako např. finanční správa nebo úřady práce. Právě Neústřední státní správa zaměstnává většinu státních úředníků (66 %).

Podle studie byly výdaje na platy zaměstnanců státu loni 258 miliard korun, což představuje 11,6 % výdajů rozpočtu a 3,5  % HDP.

Z této sumy představovaly platy státních úředníků zhruba 34 mld. Kč, tedy 0,53 % rozpočtu a 0,46 % HDP. Náklady na platy úředníků přímo na ministerstvech představovaly 7,3 mld. Kč, tedy 21 % celkových nákladů na státní úředníky, mezi které se počítá mnohem širší skupina lidí.

Nejvyšší průměrné měsíční platy měli v roce 2023 zaměstnanci ministerstev (58 tis. Kč), dále pak zaměstnanci „Ostatních ústředních orgánů“ (51 tis. Kč).

Průměrné platy zaměstnanců ministerstev většinou přesahují průměrnou mzdu v Praze o plus minus 15 %. Podle autorů studie nelze přesné důvody této nerovnosti vysledovat. Obecně ale hrají roli rozdíly v odbornosti i věku a zřejmě také historicky dané rozdíly, které pak jednotlivé úřady ve své platové politice zachovávají.

„Platy státních úředníků vzhledem k průměrným platům v ekonomice se poslední dvě dekády vyvíjely velmi cyklicky. Minima dosáhly v letech 2011-2012, maxima kolem roku 2018. Od té doby klesají. V roce 2023 byly relativní platy úředníků na ministerstvech mírně nad dlouhodobým minimem z roku 2021,“ konstatuje materiál.

Průměrné reálné platy v sektoru státní správy v letech 2015-2018  svým vývojem převyšovaly růst průměrných reálných mezd v ekonomice, což přispělo k růstu relativních platů ve státní správě, a tedy i nákladů na tyto platy.

S ohledem na aktuální vývoj mezd a platů státních úředníků ale lze očekávat, že koncem letošního 2024 jejich relativní platy klesnou poměrně hluboko pod minima roku 2012.