Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače běží přes prázdniny bez toho, že by měla v pořádku všechna razítka. Případ posuzuje inspekce životního prostředí kvůli stížnostem ekologických spolků. Ty požadují útlum provozu, což ale podle provozovatele není potřeba.
Stížnosti se týkají dlouholetých problémů Počerad s plněním norem na emise rtuti. Elektrárna zbudovaná v 70. letech minulého století je překračuje a může fungovat jen díky úřední výjimce.
U dvou z pěti bloků tato výjimka propadla na konci června. Krajský úřad v Ústí nad Labem ji sice prodloužil, spolky ale rozhodnutí napadly jako příliš benevolentní a nedůsledné. Přezkoumat ho musí Ministerstvo životního prostředí, což se ale dosud nestalo. Podle mluvčí Ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí lze očekávat rozhodnutí v polovině srpna. Kvůli tomu prodloužení nenabylo právní moci, a elektrárna tím pádem běží na riziko svých vlastníků.
„V tuto chvíli mohu pouze konstatovat, že Česká inspekce životního prostředí v této věci obdržela tři podněty a bude se jimi zabývat z pohledu zákona o integrované prevenci,“ uvedla k případu mluvčí inspekce Miriam Loužecká.
Spory ohledně emisí rtuti se vlečou v případě starých uhelných elektráren už roky. Je obtížné vyhodnotit, jaké jsou reálné dopady na přírodu a zdraví a zda ve skutečnosti nejde jen o bazírování na věcně nepodstatné byrokracii.
Firma Sev.en dlouhodobě ujišťuje, že překračování limitů na rtuť ve skutečnosti ničemu neškodí a že se celý příběh se zbytečně zveličuje. Po sérii vleklých sporů loni uhájila tento pohled před Nejvyšším správním soudem, když řešil stížnosti na emise rtuti u její druhé elektrárny ve Chvaleticích.
Podle mluvčí skupiny Sev.en Evy Maříkové je situace v Počeradech podobná. „Má-li někdo obavu o kvalitu ovzduší, rozhodně není namístě. Rozptylová studie, kterou jsme přikládali k žádosti o výjimku, jasně dokazuje, že výjimka má na životní prostředí zanedbatelný, či dokonce neměřitelný dopad,“ říká mluvčí k novým stížnostem na Počerady.
Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha jde ale o zavádějící bagatelizování. Rozptylová studie podle něj není relevantní, protože u rtuti není hlavním problémem znečištění vzduchu, ale spad škodlivých látek a jejich kumulace ve vodě a organismech. Nesedí ani paralela s Chvaleticemi, kde šlo o posouzení platné výjimky, zatímco Počerady zůstávají v provozu bez toho, že by ji vůbec měly.
„Pokud budeme posuzovat dopad jednotlivých zdrojů na celkové znečištění, tak dojdeme k tomu, že žádný není významný, ale dohromady jsou problém. Proto jsou limity na jednotlivé zdroje a proto je potřeba je dodržovat,“ přibližuje Koželouh, proč jeho organizace Počerady tak bedlivě sleduje.
Z dat, která musejí provozovatelé elektráren posílat evropské asociaci provozovatelů soustav (Entsoe), Hnutí Duha zjistilo, že v Počeradech běžely čtyři bloky v devíti červencových dnech. Z toho pětkrát celý den. Stížnost spolu s Hnutím Duha podává ekologické organizace Greenpeace, skupina Frank Bold Society a místní spolky Zdraví pro Most a MY Litvínov.
Skupina Sev.en letos přišla s varováním, že pálení uhlí vzhledem k poklesu cen elektřiny a vysokým cenám emisních povolenek stejně přestává dávat ekonomicky smysl. Proto už státu oznámila možnost, že po letošní topné sezóně zavře Počerady, Chvaletice i doly na Mostecku. Leda by se vláda rozhodla uhlí v zájmu stability zdejší soustavy nějak dotovat.
Ministerstvo průmyslu a státní podnik ČEPS, který elektrárenskou síť spravuje, na to reagovaly aktualizací propočtů nabídky a poptávky. A před prázdninami zveřejnily závěr, že je žádoucí mít pro překotné vypínání uhelných zdrojů v zákonech pojistku pro případný zásah státu, ale že Tykačovy elektrárny nebudou ani v superkritickém scénáři pro zajištění dodávek potřeba. A to díky rezervě v podobě velkého vývozu elektřiny a nástupu nových zelených zdrojů.
