Článek
Největším dluhopisovým krachem roku 2022 je pád firem ze skupiny Helske. Lidé prostřednictvím dluhopisů a směnek investovali do koncernu přes jednu miliardu korun. Uvěřili příběhu o tom, jak bude vyrábět inovativní stavební materiály a stavět domy pro seniory. Jenže skupina zkrachovala a nechala za sebou velké množství drobných věřitelů. Kauza zasahuje do několika zemí včetně Česka.
Jak už redakce SZ Byznys popsala, prvním pilířem byznysu Helske měla být výroba sádrokartonových desek s využitím nanotechnologií ve slovenské Levoči. Faktem je, že výrobní závod tam skutečně vznikl. Plný provoz však tamní výroba nezahájila. Přesto továrna představuje nejcennější část dědictví po zkrachovalé skupině.
Druhým pilířem podnikání Helske byly plány na výstavbu pečovatelských center pro seniory v Německu. Tam společnost stačila ale koupit jen několik pozemků. Stavět ovšem nezačala.
Helske založil slovenský podnikatel Matej Rusňák. K sobě přibral francouzského manažera s českými kořeny Libora Stybra. Od roku 2013 vytvářeli složitý mezinárodní konglomerát desítek firem s mateřskými společnostmi ve Velké Británii a Irsku.
Podle verze příběhu „otců zakladatelů“ plánovali po získání stavebních povolení a zahájení výroby v Levoči vyplatit věřitele držící dluhopisy a směnky a vzít si z hlediska úroků levnější bankovní úvěry. Jenže k tomu už nedošlo.
„Jednak pandemie covidu zmrazila ekonomiku, zároveň se zpozdilo získání stavebních povolení v Německu, časový i technologický plán výroby v Levoči se kvůli covidu musel přerušit. Proto nebylo možné překlopit Helske na bankovní financování a cena peněz pro skupinu byla příliš vysoká,“ popsal pro SZ Byznys příčiny úpadku Rusňák.
Pochybnosti o životaschopnosti projektů Helske se však objevily dlouho před covidem. Už v roce 2017 slovenská média upozorňovala, že smělé plány Helske na vybudování „stavebního Silicon Valley“ na východním Slovensku kontrastují s krátkou historií firmy a nízkým vlastním kapitálem. Už tehdy si společnost půjčovala přes dluhopisy desítky milionů eur. Zároveň se ucházela o dotace z evropských fondů.
Pozornost supů
Úpadek Helske přitáhl pozornost dravých hráčů zaměřených na porcování firem v potížích. V první řadě je to firma Servis-24 byznysmena Jana Čermáka úzce spolupracující s brněnským fondem Ifis. Jejich výhodou je, že s nimi spolupracují bývalí majitelé Helske Matej Rusňák a Libor Stybr.
Brněnský fond Ifis získal část pohledávek vůči Helske a zároveň poskytl provozní financování pro závod v Levoči. Společnost Servis-24 k tomu ovládla 90 procent akcií Helske. Zároveň Čermákova společnost Levoča Industry v listopadu za osm milionů eur koupila levočskou továrnu. Cenu určil posudek znalce navrženého městem.
„Všem věřitelům Helske nyní bude nabídnuta možnost výměny jejich dluhopisů či směnek za akcie Levoča Industry. Pro výměnu je k dispozici majoritní část akcií společnosti. Pro věřitele to představuje šanci na významně lepší návratnost. Pokud se podaří továrnu plně zprovoznit a v horizontu pěti let prodat, může se návratnost dostat přibližně na 15 procent,“ uvedl Čermák ze společnosti Servis-24.
„Pokud by továrna zůstala v rámci Helske, nešlo by ji dlouhodobě rozvíjet, její majetek by se musel rozprodat. V porovnání s možnou hodnotou běžící továrny by byl přínos takového rozprodeje zlomkový. Pro korektnost byl prodej konzultován s největšími věřiteli a cena byla ověřena odbornými posudky,“ odůvodňuje vyvedení fabriky mimo koncern Helske Čermák z firmy Servis-24.
Konkurenční dravec
Toto řešení ale zpochybňuje firma Indebitum, další dravec hodlající vydělat na zkrachovalé Helske. Za firmou Indebitum je skupina C.M.B. tvrdých obchodníků s pohledávkami Jana a Víta Zaorálkových. Společnost Indebitum podobně jako fond Ifis shromažďuje pohledávky vůči Helske a snaží se získat vliv na dění v padlé skupině.
„Kroky, které Helske činí, vedou k vyvádění majetku ze společnosti dlužníka a snižují transparentnost uspokojení věřitelů. Většina prostředků, které byly použity na pořízení a stavbu výrobních hal a zařízení, pochází z dluhopisů a jsou vedeny jako půjčky v rámci koncernu Helske. O prodeji majetku má být rozhodováno v rámci transparentních insolvenčních řízení za dohledu soudu a pod kontrolou věřitelských orgánů,“ sdělil jednatel společnosti Indebitum Jan Zaorálek.
„Jediným řešením, které umožní transparentně rozklíčovat peněžní toky, nabývání a přesuny majetku v rámci i vně skupiny Helske, je koncernová insolvence na mateřské společnosti, emitenty, prodejce dluhopisů a společnosti vlastnící majetek,“ dodal Zaorálek z Indebita. Zároveň dodal, že jeho firma podniká v celé věci právní kroky a podala orgánům činným v trestním řízení podnět k prošetření, zda projekt Helske není podvod.
