Nejen pivo. Do Ruska se z Česka vyváží i více chemikálií, plastů nebo máku

Rekord v exportu zboží z České republiky do Ruska v posledním čtvrtstoletí padl v roce 2012, kdy podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl hodnoty více než 118 miliard korun.

Od té doby export klesal a prudký propad přišel po zahájení ruské agrese proti Ukrajině před dvěma lety, kdy se do Ruska z Česka vyvezlo zboží za 35,6 miliardy, o rok později už jen za 16,2 miliardy a od ledna do října loňského roku za 13,5 miliardy korun. To bylo o zhruba 330 milionů méně než ve stejném období předchozího roku.

Zatímco celkový objem exportu klesá, vývoz některých komodit výrazně roste. Podle ČSÚ jde především o organické chemikálie, nápoje včetně piva a lihovin, plasty a plastové výrobky, nemocniční lůžka, mák a výrobky ze železa o oceli.

Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že mimo platných sankcí nemá zákonné možnosti obchod s Ruskem omezit. Podle ministra Lukáše Vlčka ale není Rusko vhodnou exportní destinací.

„Rusko, i s přihlédnutím na nestálé podnikatelské prostředí a špatnou vymahatelnost práva pro české subjekty, dlouhodobě považujeme za nevhodné odbytiště pro české firmy,“ uvedl Vlček pro SZ Byznys.

Mezi nejvýrazněji rostoucími položkami ruského importu z Česka je tuzemské pivo. Toho se od loňského ledna do října vyvezlo za více než 819 milionů korun, meziročně o 12,4 procenta více.

Podle ČSÚ vyváželo v posledních dvou letech pivo z Česka do Ruska 27 distributorů, z toho přibližně polovinu tvořily pivovary. Český svaz pivovarů a sladoven zároveň tvrdí, že tak nečiní ani žádný z jeho členů. Podle vyjádření Plzeňského Prazdroje, Pivovarů Staropramen, Heineken ČR a Budějovického Budvaru pro SZ Byznys žádný z nich do Ruska přímo nevyváží.

SZ Byznys oslovil také Tradiční pivovar v Rakovníku, který vlastní přes kyperskou firmu Growthway Investments ruský podnikatel Andrej Brajlovský a který patřil k největším vývozcům piva do Ruska. Pivovar na dotazy nereagoval stejně jako společnost Pivovary Lobkowicz, která patří čínské firmě CITIC Europe Holdings.

Vývoz lihovin naopak klesl, z více než 51,3 milionů korun v roce 2023 na loňských 35,8 milionů. Největším vývozcem v tomto segmentu je jindřichohradecká likérka Fruko Schulz, kterou loni od ruského koncernu Ladoga koupil Český hospodářský holding podnikatele Radka Bukovského.

„Loni jsme do Ruska vyvezli zboží za desítky milionů korun, na letošek ale nemáme objednávky a po změně majitele už ani zájem na ruský trh dodávat,“ říká ředitel likérky Josef Nejedlý.

Největší položkou na seznamu zboží výváženého do Ruska jsou organické sloučeniny. Podrobnější pohled do nomenklatury zboží (jeho popis podle celních pravidel) ukazuje, že šlo především o karboxylové kyseliny, které se používají v potravinářství, při výrobě léčiv a v textilním průmyslu.

Další významnou chemickou komoditou jsou takzvané laktamy, organické sloučeniny používané například při výrobě silonu. Celkem se z Česka do Ruska za deset loňských měsíců vyvezlo organických chemikálií za více než 2 miliardy korun, meziročně o téměř 40 procent více.

Podle Svazu chemického průmyslu ale není možné zjistit, které společnosti tyto sloučeniny v Česku vyrábějí a vyvážejí. „Bohužel jako svaz zatím nemáme výrobkový katalog a nedokážeme vám zjistit potenciálního exportéra,“ napsal SZ Byznys ředitel svazu Ivan Souček.

Ze statistik zahraničního obchodu ČSU vyplývá i to, že se loni do Ruska vyvezla z Česka lékařská lůžka za více než půl miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o více než 144 procent.

V Česku přitom existují pouze dva výrobci těchto zařízení, společnost Linet ze Slaného a firma Proma Reha z České Skalice. Obě tvrdí, že do Ruska nic nevyváží. „Export do Ruska jsme zastavili a tamní pobočku jsme zrušili,“ říká ředitel Linetu Tomáš Kolář.

„Do Ruska nic nevyvážíme a v nejbližší době tam žádný export neplánujeme,“ uvedla pro SZ Byznys exportní manažerka Proma Reha Lucie Pumrová. Podle oslovených firem se nejspíše jedná o přeprodej lůžek z jiných zemí prostřednictvím české obchodní firmy.

Další relativně významnou položkou je český mák, který má v Rusku řadu odběratelů a v minulosti měl na ruském trhu až 80procentní podíl. Loni se jej do Ruska vyvezlo za více než 417 milionů korun a export bude dle všeho pokračovat i v příštích letech.

„Už roky je to pořád stejné, nic se nezměnilo. Kdo to tam vyváží, to nevím. Chápu, že lovíte senzaci, ale můžete to brát třeba i tak, že jim odsáváme finanční prostředky,“ říká šéf sdružení Český modrý mák Pavel Cihlář.

Mezi objemově méně významné, ale nejrychleji rostoucí vývozní artikly patří obuv. Mezi loňským lednem a říjnem se z Česka do Ruska vyvezly boty za více než 83 milionů korun, meziročně o 440 procent více.

Jak upozornily Seznam Zprávy, jednou z českých obuvnických firem aktivních na ruském trhu je slavičínský Prabos, jehož boty nosí i ruští vojáci. Podle tajemnice České kožedělné a obuvnické asociace Vlasty Mayerové mohlo ale jít také o výprodej zásob.

„Mezi našimi členy jsme si to zjišťovali a nikdo z nich do Ruska nevyváží, hlavně z principiálních důvodů. Spíš si myslím, že šlo o doprodej skladových zásob levnějších typů obuvi některého z obchodníků, který se toho potřeboval zbavit,“ uvádí.

Zdaleka nejvyšší meziroční nárůst - o téměř 610 procent - zaregistrovali statistici u vývozu deštníků a slunečníků. Těch se loni do Ruska vyvezlo za zhruba 580 tisíc korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Vlčka s českými firmami o situaci jedná a snaží se jim pomoci s vyhledáváním náhradních odbytišť.

„Naše podnikatele pravidelně upozorňujeme na problematičnost a rizikovosti podnikání v Ruské federaci. Aktivně také pracujeme na tom, aby české firmy našly odbytiště na alternativních trzích. U solidních partnerů, kteří nejsou válečnými agresory, nepovažují naši zemi za nepřítele a nevydírají ji. Máme v tom už řadu úspěchů,“ dodal ministr Vlček.