Nejdřív digitální síto, pak osobní pohovor. Lov lidí se navždy změnil

Článek si také poslechněte v audioverzi.

Pandemie zatřásla pracovním trhem v mnoha ohledech. Firmy posílaly většinu zaměstnanců na home office a komunikace se přemístila do on-line prostředí. Bez technologií a videohovorů se nyní neobejdou ani pracovní pohovory.

Ačkoli na začátku pandemie byly videohovory pro mnoho zaměstnavatelů něco nového, nyní pro ně jsou rutinou. „Pohovory už máme téměř vždy on-line a na osobní setkání dochází až ve finálních kolech a spíše u seniornějších pozic, kdy potřebujeme uchazeče seznámit také s našimi prostory,“ říká HR ředitel Alza.cz Marek Premus.

Společnosti, které tento způsob náboru pracovníků kdysi nevyužívaly, musely své personalisty proškolit. „Podpořili jsme jejich technologické dovednosti a měnili obsah pohovorů,“ říká tisková mluvčí firmy Vodafone Kateřina Šantorová.

Hlavním důvodem, proč pohovory probíhají distančně, je zdraví zaměstnanců a práce z domova. „S příchodem pandemie se nábor v Avastu přesunul do on-line prostoru ze sta procent. Místo živých ‚eventů‘ a osobních setkání, jsme se soustředili na videohovory a on-line náborové akce,“ říká Juraj Mikšovský, který má na starost nábor nových zaměstnanců v Avastu.

Přesto se podle něj práce personalistů příliš nezměnila. Některé společnosti, jako je právě Avast, využívaly videopohovory už před pandemií zejména kvůli pracovníkům ze zahraničí. Jen to nebylo v takové míře.

„Co se určitě změnilo, je pocit, který na konci pohovoru máte. Když se s kandidáty sejdete osobně, dokážete z jejich chování, postoje, gest nebo mimiky vyvodit víc než z videa člověka s barevným pozadím. Proto se snažíme pohovory a celý náborový proces dělat ještě více důkladně a pečlivě se ptát a zjišťovat,“ říká Mikšovský.

Změny ve své práci pozorují také „headhunteři“, kteří pro firmy loví nové pracovníky. Kvůli pandemii se podle nich hledání nových zaměstnanců mnohdy prodloužilo. „Stále platí, že trh je výrazně nakloněn zaměstnancům a firmy se v mnoha ohledech musí přizpůsobovat. I přes možné urychlení náboru skrze digitalizaci je tak největší brzdou stále nedostatek kvalitních lidí,“ popisuje Ondřej Havlíček, náborář a spoluzakladatel společnosti Wolf Hunt.

Délka pohovoru je sice často stejná jako naživo, ale celý proces se může zpomalit. „Videohovory ušetří čas a můžeme snadno mluvit s lidmi žijícími v jiné části země nebo v jiném státě. Na druhou stranu, zájemci a zájemkyně o práci si nyní berou delší dobu na rozmyšlenou, zda pracovní nabídku přijmou, nebo ne,“ vysvětluje Mikšovský.

Řada zaměstnavatelů si však pochvaluje skutečnost, že je díky on-line pohovorům nábor zaměstnanců rychlejší a flexibilnější. „Zejména pro kandidáty je to pohodlnější, nemusí trávit čas cestováním a také fakt, že pohovor absolvují z bezpečí svého domova, jim může pomoct se uvolnit,“ říká Premus.

Urychlení hledání vnímají také ve Vodafonu. „Když lidé pracují z domova, pohovor se dá domluvit i ze dne na den. A místo dokážeme obsadit i do týdne, což se dříve nedělo,“ popisuje Šantorová.

Virtuální pohovory podle Havlíčka pandemii přežijí. Tato varianta je pro náboráře i zájemce o práce jednak komfortnější a jednak jim šetří čas a celý proces je diskrétnější.

Přestože jsou v některých firmách stále přesvědčeni, že osobní kontakt nic nenahradí, práce personalistů v on-line prostředí ještě zůstane. „On-line pohovory s námi však pravděpodobně už zůstanou, minimálně pro první kola pozic, na které se hlásí více uchazečů,“ říká Premus.

Finální schůzka mezi kandidátem na místo a firmou je už však většinou osobní. „HR manažeři nebo lidé na vedoucích pozicích se chtějí s kandidátem na volnou pozici pochopitelně potkat i osobně. Neverbální komunikace je pro navázaní vztahu klíčová a pořád není úplně zvykem dělat důležitá kariérní rozhodnutí na dálku,“ vysvětluje Havlíček.

Nicméně například u IT společností nastávají i situace, kdy si obě strany „potřesou rukou“ virtuálně. Žadatel o místo programátora si může dovolit odlišnou podobu výběrového řízení než například zájemce o pozici strategického manažera.

Zejména technologické firmy se potýkají s nedostatkem pracovníků. Jak uvádí tisková zpráva společnosti Wolf Hunt, je nemožné je v jeden moment nabrat z místních zdrojů, a tak musí využít kapacity outsourcingových firem ze zahraničí, často z Ukrajiny nebo Ruska.

„Zaměstnanci aktuálně schází zejména v oboru IT, o pracovní sílu bojují ale i výrobní firmy. Stabilně je zvýšená poptávka po vedoucích a manažerech, tedy výrazných personách do vedení společností napříč obory. Hledají se také šikovní obchodníci,“ říká Havlíček a dodává, že hlad po lídrech je v mladých oborech. Kromě IT jde například také o e-commerce.