Neexistující výkon blokuje kapacitu v síti. Soláry stále čekají ve frontě

Majitelka fotovoltaické elektrárny v jihomoravských Tasovicích se od letošního jara snaží připojit svou výrobnu do elektroenergetické sítě. Lokalita se nachází v distribučním území společnosti E.GD, která se ze tří dominantních provozovatelů elektroenergetické soustavy v Česku potýká s největšími problémy se zapojováním nových zdrojů do sítě.

Fotovoltaiku s přetokem, u které lze nespotřebovanou energii posílat dál do sítě, zákaznice stále nemá připojenou. V červnu jí EG.D poslalo vyjádření, které má redakce k dispozici a v němž jí firma oznamuje, že FVE s přetokem nepřipojí, ale zapojení výrobny bez přetoku možné je. To by ale znamenalo, že majitelka solárů přijde o možnost nespotřebovanou elektřinu prodávat.

Důvodem je vyčerpaná kapacita v síti, protože ji už zabírají jiné výrobny. Zároveň klientce distributor sdělil, že se navýšení kapacity sítě na hladině nízkého napětí v Tasovicích zatím neplánuje.

Ačkoli v dané obci nejsou soláry na každé střeše, kapacita v síti pro připojení nových domácích fotovoltaik je přesto vyčerpaná. Aktuálně se zde nachází 40 malých zdrojů, které jsou do sítě připojeny, nebo se tak v blízké době stane. Problém tkví v solárních parcích, které se nacházejí v blízkosti obce a výkon v síti zabírají.

„Na vedeních vysokého napětí, které napájí obec Tasovice, je lokalizováno hned několik velkých fotovoltaických výroben. Celkově se bavíme o instalovaném výkonu cca 11 000 kW. Při průměrné velikosti domácích FVE zhruba 7 kW, což je hodnota z roku 2022, se tak bavíme o už připojeném výkonu, který představuje ekvivalent 1500 průměrných domácích fotovoltaik,“ říká mluvčí EG.D Roman Šperňák.

Možnosti připojení i čekací lhůty se liší podle území. Aktuálně se podle ředitele Solární asociace Jana Krčmáře pohybuje průměrná doba mezi dokončením samotné stavby a připojením malého zdroje v řádu týdnů. Občas však pozorují zpoždění u firemních instalací. „Doufáme, že to neohrozí čerpání dotací z národního plánu obnovy, které se vyplácejí, až když je elektrárna připojená,“ říká Krčmář.

Situaci však nelze vyřešit v řádu dní, někde ani měsíců, či dokonce let. „Na posilování sítě pracujeme dlouhodobě a musí se na něm pracovat systematicky. Pro obnovu a posilování distribuční sítě ročně investujeme pět miliard korun. Nad rámec těchto plánovaných investic počítáme s dalším navýšením investic o 8,5 miliardy korun do roku 2030, které povede k hladšímu zapojení obnovitelných zdrojů,“ říká Šperňák.

Doba řešení se v různých lokalitách liší. Distributoři totiž musejí postupovat podle schválených územních plánů obcí, v souladu s vymezenými koridory pro nové linky vysokého a velmi vysokého napětí. Vedení totiž nelze postavit všude.

„Bohužel narážíme na nepružnou legislativu, částečně také na odpor vlastníků pozemků, kteří nechtějí akceptovat na svém pozemku věcné břemeno v podobě elektrického vedení. Následně může docházet až k vyvlastnění,“ popisuje situaci Šperňák.

Se složitými stavebními povoleními a územními plány bojují podle Krčmáře všichni distributoři. „V této oblasti bychom si přáli větší posun, který by se promítl v zákoně a umožnil by rychlou výstavbu kapacity distribuční a přenosové soustavy. To zatím nevidíme,“ říká Krčmář.

EG.D má v plánu postavit i novou transformovnu v obci Oblekovice, která by měla situaci v oblasti připojování nových zdrojů zlepšit, protože se díky ní navýší kapacita v síti. „V současné době intenzivně projednáváme pozemek pod touto transformovnou. Tato investice má primárně zajistit zabezpečení dodávky elektrické energie pro místní průmyslovou zónu a posílení kapacit stávajících vedení 22 kV v oblasti,“ říká Šperňák a dodává, že by transformovna měla zlepšit situaci i v Tasovicích nebo ve Znojmě.

Jde ale o investici v řádu stovek milionů korun s termínem realizace mezi lety 2028 až 2030. „Rok výstavby významně ovlivňuje majetkoprávní vypořádání nového vedení 110 kV o délce cca 5,5 km s dotčenými municipalitami a vlastníky pozemků,“ dodává Šperňák.

Do rozvoje, posílení a obnovy soustavy investuje nemalé prostředky také největší distributor elektřiny v Česku ČEZ Distribuce. „V letošním roce plánujeme realizovat a dokončit cca 17 tisíc investičních staveb v objemu cca 16,2 miliardy korun, což je historicky největší objem investic i staveb,“ říká jeho mluvčí Soňa Holingerová s tím, že od začátku roku do posílení sítě společnost investovala cca 7,4 miliardy Kč a dokončila přes 7800 staveb.

PREdistribuce každoročně investuje do modernizace sítě přibližně dvě miliardy koruny. „Investice samozřejmě budou v dalších letech pokračovat ve stejném rozsahu,“ uvedl mluvčí společnosti Karel Hanzelka.

Společnost EG.D se však potýká s dalšími potížemi, které nemůže bezprostředně ovlivnit a které blokují kapacitu na jejím distribučním území. Výkon si v něm totiž rezervují i „spekulanti“, kteří si zamluví často větší počet kW, který nejenže skutečně potřebují, ale který také ve skutečnosti ani nemusejí nainstalovat.

„Nakonec FVE nerealizují, popřípadě realizují v nižších hodnotách. Původně vyčerpaná kapacita se pak může otevřít pro další zájemce,“ vysvětluje Šperňák.

Svůj podíl na plnění kapacity v síti mají i fotovoltaické firmy, které svým zákazníkům elektrárnu nedokončily. Mnohdy klientům po zaplacení záloh rezervovaly kapacitu v síti, ale k zapojení, nebo vůbec začátku stavby fotovoltaiky nedošlo. Vzhledem k insolvenčním řízením a dalším potížím těchto firem je navíc řešení situace ještě nejisté.

Další distributoři – ČEZ Distribuce a PREdistribuce – se s problémy v takovém měřítku jako EG.D nepotýkají.

Ačkoli je distribuční území ČEZ Distribuce mnohem větší než území EG.D, zásadní problém s připojováním nových zdrojů nemá.

EG.D spravuje distribuční soustavu na jihu země, tedy v Jihočeském, Jihomoravském a Zlínském kraji a na Vysočině. Tyto kraje mají v porovnání s ostatními vyšší počet instalovaných fotovoltaik co do počtu i do výkonu, přičemž Jihomoravský kraj vede – podle Solární asociace s 558 MW.

„To znamená, že v tuhle chvíli už tam solární elektrárny jsou připojené a vyrábějí a i přesto, že ta lokalita je výrazně naplněná, tak jsme tam jen letos připojili dalších 6500 zdrojů. Snažíme se uspokojovat potřeby klientů, jak je to jen možné,“ říká Šperňák.

V Jihomoravském kraji, kde je situace s připojováním do sítě nejkritičtější, se k 30. červnu nacházelo 6615 FVE o výkonu 65 MWp. Více už bylo jen ve Středočeském kraji, kde je 8780 elektráren s výkonem 76,4 MWp.

Podle Hanzelky stále platí, že žádné potíže s připojováním fotovoltaik na území Prahy nejsou. Do konce prvního pololetí 2023 bylo v hlavním městě připojeno 1653 fotovoltaik s výkonem 134 MWp.

„V metropoli je situace s výstavbou fotovoltaických elektráren poněkud odlišná, což je dáno městským charakterem lokality. Obecně je zde méně rodinných domů, navíc distribuční síť je v hlavním městě hustší a robustnější než v obcích na venkově, proto v Praze připojení zvládáme snadněji,“ říká Hanzelka s tím, že žádosti o připojení neodmítají.

Distributoři elektřiny mají za úkol zajistit bezpečnost a spolehlivost sítě. Podle zákona však mají možnost připojení nového zdroje odmítnout, pokud je ohrožena spolehlivost či bezpečnost distribuční soustavy.