Hlavní obsah

„Nebezpečný“ tarif na elektřinu se může vyplatit. Jenže chybí elektroměry

Foto: Pixabay

Ilustrační foto

S nástupem zastropování cen energií se mnoha lidem uzavřela cesta ke spotovému tarifu. Je možné jej získat jen se speciálními elektroměry, kterých se na trhu nedostává. Řešení existuje, ale narazilo u ministerstva průmyslu.

Článek

Cena elektřiny na spotovém trhu klesá. Zatímco průměrná cena byla v prosinci 6069 Kč, v lednu 2022 se drží kolem 2800 Kč. Ještě loni v srpnu přitom dosahovala rekordních 11 707 Kč. Zákazníci, kteří mají nyní uzavřenou smlouvu na dodávky energií s proměnlivými cenami podle denního trhu, tak platí částku, která je pod cenovým stropem 6050 Kč za MWh (vč. DPH), a stát jim tak nemusí téměř nic doplácet.

Pokud si však běžný odběratel energií nevyjednal tarif navázaný na burzu v minulém roce, letos se mu to nepodaří. Od počátku platnosti zastropovaných cen energií zároveň platí i zákaz uzavírání nových smluv na spot s odběrateli, kteří nemají instalované tzv. průběhové měření typu B. Tento typ elektroměrů využívají například lidé, kteří mají na střeše fotovoltaiku a vidí tak svou spotřebu elektřiny v průběhu dne.

O zapojování nových FVE je však už více než rok vysoký zájem a s ním jde ruku v ruce i to, že distributoři nestíhají lidem „béčkové“ měření instalovat. „Jde o stovky tisíc odběrných míst a doposud nebyla velká snaha to urychlit, takže změny bez tlaku nelze rychle očekávat,“ říká Lukáš Hataš z Asociace pro elektromobilitu a z Unie komunitní energetiky.

Hataš je jedním z kritiků opatření, kterým Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na poslední chvíli zákaz o uzavírání nových smluv na spot prosadilo, došlo k tomu formou vyhlášky do nařízení vlády o kompenzacích na zastropování cen energií.

Podle něj je problémem to, že B měření aktuálně není na trhu dostatečně dostupné, aby si lidé mohli spotový tarif zřídit i v době jeho zákazu. „Hledáme cestu, jak lidem umožnit rychleji a levněji přejít na průběhové měření,“ říká Hataš.

Bez tohoto typu měření totiž lidí nemají přehled o své spotřebě během dne, a tím pádem nemohou využít třeba kolísání cen, ke kterému v průběhu dne dochází.

Podle Hataše však vede cesta přes elektroměry typu C (neprůběhové), jež lze osadit přídavným zařízením, které se jen přichytí k měřáku. „Jde o zařízení s baterií, které se magneticky připevní na stávající elektroměry a vyjde zhruba na 80 Kč měsíčně. Pro představu – průběhové měření na vlastní žádost stojí i 1076 Kč měsíčně,“ popisuje Hataš.

Elektroměr typu C je aktuálně nejběžnějším druhem měřáku. „Běžně provozovatel distribuční soustavy umožňuje osazení komunikačního rozhraní pro přenos dat k zákazníkovi. Je však nutné dodat, že nejde o validovaná fakturační data. Tudíž výstupy nelze využít k fakturaci, ale pouze pro informaci zákazníkovi, jaký je průběh jeho spotřeby,“ říká mluvčí MPO Marek Vošahlík. To by se podle Hataše mohlo změnit, což by muselo posvětit právě MPO. „Pracujeme na tom, ale distribuce se tomu snaží nepomáhat,“ dodává Hataš.

Podle něj je tak reálné, že by lidé dostali průběhové měření. „Většina elektroměrů typu C má datové registry a výstup, který se používá pro roční manuální odpočet. S levným zařízením je možné data přenášet po 15 minutách a zajistit tak průběhová data pro OTE,“ vysvětluje Hataš.

Vylepšením měřáků typu C však problém nekončí, další zádrhel spočívá v tom, že by bylo nutné přenést odpovědnost za průběhové měření na obchodníky, kteří by zákazníkům zařídili instalaci dodatečného zařízení ve spolupráci s distributory. Elektroměr není třeba rozplombovat, ale pouze přidat oprávnění k odčítání údajů. To by následně ulehčilo přenos dat v průběhu dne.

Toto řešení však z pohledu ministerstva momentálně není možné. „Dnes je systém nastaven tak, že veškerá odpovědnost za kvalitu a včasnost měření je na provozovateli distribuční soustavy,“ přibližuje Vošahlík. Například v Německu je na rozdíl od tuzemska subjekt zajišťující měření oddělený od distribuce.

Průběhové měření by podle Hataše také umožnilo nástup energetických komunit, které se bez průběhového měření neobejdou, a současně by lépe rozložilo dobíjení elektromobilů do hodin, kdy je přebytek elektřiny v síti.

Řada dodavatelů ve spojitosti se zastropováním cen energií prezentuje spotový tarif jako výhodný. Pokud totiž cena spadne pod strop, jako tomu bylo v posledních týdnech, budou platit méně než 6050 Kč za MWh, a pokud cena naopak vzroste nad vládní hranici, budou stropem ochráněni.

Obchodníci však už nezmiňují rizika, která s sebou spotový tarif nese. Částka na účtech za elektřinu se může meziměsíčně lišit i o tisíce korun, pokud by došlo k výraznému cenovému výkyvu na burze.

Doporučované