Článek
Členské země NATO se možná již letos dohodnou, že budou na obranu vynakládat nejméně dvě procenta HDP. Tento cíl sice mají už roky, ale navzdory tlaku z USA (hlasitému, nebo tichému) ho plnil málokdo – maximem možného byl deset let starý závazek dvouprocentní hranici se alespoň přiblížit.
Ministři obrany a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg začali o cíli diskutovat na dvoudenním úterním setkání v Bruselu a chtějí připravit revizi do příštího summitu NATO, který se odehraje v červenci v Litvě.
Stoltenberg už loni v listopadu říkal, že investice do obrany budou důležitým tématem na nadcházejícím summitu v Litvě. Podle jeho slov by dvě procenta HDP na obranu měla být považována za hranici, nikoliv za strop.
Po ruské invazi na Ukrajinu se členské země zavázaly vydávat více peněz na obranu, ale mnohé státy, jako je Lucembursko, Kanada a Itálie stále dodržují staré směrnice, píše agentura Bloomberg.
„Pokud by se Stoltenbergovi podařilo získat souhlas všech zemí ohledně dvouprocentní spodní hranice, pak by šlo o politicky významný proces,“ řekl Heinrich Brauss z německé Rady pro zahraniční vztahy, který byl také bývalým asistentem generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku v letech 2013 až 2018. Vysvětlil, že ve skutečnosti by to znamenalo, že se od každého státu bude očekávat více než jen pouhá dvě procenta, uvádí Bloomberg.
S něčím takovým se nehodlá spokojit například Polsko. To plánuje vydávat na obranu čtyři procenta svého HDP a lze předpokládat, že bude vyvíjet tlak i na zbylé spojence NATO, aby své výdaje nadále zvyšovali. Při loňském červnovém setkání v Madridu tehdejší britský premiér Boris Johnson vyzval členské státy ke zvážení vyšších výdajů přes dvě procenta, přičemž Velká Británie by ráda překročila současná 2,1 procenta.
Aliance se shoduje, že musí vynakládat více prostředků. Nicméně jednou z hlavních nevyřešených otázek je, jak rychle by tak měly země činit, uvedl jeden z vysoce postavených evropských diplomatů pro Bloomberg.
Navzdory dlouhodobému tlaku Spojených států na evropské země, aby vyčlenily více peněz na obranu, si Evropa stále neuvědomuje naléhavost této záležitosti, míní Brauss. Na schůzce v Bruselu tento týden by měli ministři obrany také podepsat nové pokyny, které stanoví investiční požadavky pro spojence aliance na případné budoucí vojenské aktivity.
