Nástroj na lidi, kteří na všechno kašlou. Firmy o výpovědi bez důvodu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda minulou středu schválila novelu zákoníku práce. Zkrátí výpovědní lhůtu, přinese možnost prodloužení zkušební doby. Trh práce více otevře rodičům s dětmi i mladým od 14 let. Výbušné téma výpovědi bez udání důvodu v legislativě chybí, ale nejsilnější koaliční strana ODS chce nástroj prosadit formou pozměňovacího návrhu.

Tomuto legislativnímu „biči na neposlušné zaměstnance“ ovšem strana přikládá větší význam než mnozí podnikatelé.

„Větší flexibilita na trhu práce by podnikatelům pomohla. Je pravda, že trh práce je rigidní. Na druhou stranu v jiných zemích je ještě rigidnější a jsou důležitější věci, kterým by se vláda měla věnovat,“ uvažuje Pavel Juříček, majitel významného dodavatele automobilek Brano Group, který má továrny i v USA, Číně a Africe.

Juříček kritizuje především bobtnání veřejné správy. „Stát je zbytnělý, neumí propustit úředníky. Máme jich už 485 tisíc a to je nesmyslné množství. Každá vláda jejich počet jen zvyšuje. Především tady by měla přijít větší flexibilita v propouštění,“ radí podnikatel.

Číslo, které zmínil, se týká počtu všech státních zaměstnanců, tedy včetně armády, sborů a příspěvkových organizací, které zaměstnávají nejvíce lidí. Samotných úředníků je přes 76 tisíc a tvoří 15,8 procenta státních zaměstnanců.

Do prosazování výpovědi bez udání důvodu by se kvůli možné bouři s odbory nepouštěl. Vláda by podle něj měla řešit mnohem důležitější témata, která dusí průmyslový sektor. „Větší problém, než je snadné propouštění, jsou stále drahé energie, které likvidují český průmysl, dále systém emisních povolenek ETS2 nebo systém ESRS.“

ESRS jsou Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které po firmách vyžaduje Evropská unie. Chce mimo jiné pravidelné reportování o dopadu podnikatelských aktivit na životní prostředí. „Jen v rámci automobilového průmyslu je 111 takových nařízení. Roční audit nás bude stát jeden milion korun. Jsou to slohové práce, které sami nejsme schopni udělat,“ popsal Juříček.

Seškrtat počty úředníků v přebujelém státním zřízení navrhuje také majitel společnosti Isolit-Bravo Kvido Štěpánek, známý dodavatel plastových i kovových průmyslových výrobků s 350 zaměstnanci.

„Změny v novele zákoníku práce měly být už dávno jeho přirozenou součástí. Je to určitý drobný krůček k lepšímu, ale nevidím v tom zásadní průlomovou změnu na trhu,“ hodnotí vládní kroky. Vedle snížení počtu úředníků by problémy na trhu práce řešil omezením nemocenské či pobytu na úřadě práce nebo zrušením odchodu do předčasného důchodu.

Výpověď bez udání důvodu může dnes podat pouze zaměstnanec. Výpověď ze strany zaměstnavatele s nejméně dvouměsíční výpovědní lhůtou je možná z několika důvodů, mezi nimiž je zrušení zaměstnavatele, jeho přemístění, nadbytečnost pracovníka či změna zdravotní způsobilosti, která je nutná k výkonu práce. Dále nesplňuje-li pracovník předpoklady a požadavky pro výkon práce. Z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků je možné se ho „zbavit“ až po předchozích výtkách.

Další možností, jak pracovník může dostat padáka, je porušení pracovní kázně. To má však několik stupňů a nebývá v praxi jednoduché určit, kam „delikt“ zaměstnance zařadit, což bývá také předmětem právních sporů. Za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně je možné dát okamžitou výpověď. Naopak výpověď za nejmírnější, takzvané méně závažné porušení pracovní kázně je možná až po vytýkacím dopise a opětovném porušení ze strany zaměstnance.

„V podstatě dnes není možné dát okamžitou výpověď, jedeme podle socialistického zákoníku. Pracovník odejde, kdy se mu zlíbí, hodí se marod, když se mu to hodí, a ještě si nahlásí pracovní úraz, když mu ve skutečnosti nic není. Zaměstnance, který je neproduktivní, se nemůžeme zbavit,“ vidí současnou situaci Kvido Štěpánek.

Říká sice, že výpověď bez udání důvodu by mohla pomoci, v praxi by ji ale málokdo použil. „Nejenže se firma nechce zbavovat dobrých zaměstnanců, ale dnes nepropouští ani průměrné a podprůměrné pracovníky, protože lidí se nedostává,“ uvedl.

To je jeden ze záporů dlouhodobě velmi nízké nezaměstnanosti v Česku, na kterou průmyslníci dokola upozorňují. A volají mimo jiné po uvolnění trhu zahraničním pracovníkům.

Argument, že firmy rozvolnění zákona nezneužijí zkrátka proto, že by za vyhozené lidi neměli náhradu, používají i někteří politici, ale u odborů naráží na nepochopení.

„Zákoník práce se nedělá na den, má perspektivu minimálně dekády. V budoucnu může být situace na trhu práce jiná,“ namítá Josef Středula, předák Českomoravské konfederace odborových svazů. „Výpověď bez udání důvodu může být sekyra na zaměstnance ze strany zaměstnavatele, který za vámi přijde s tím, že dnes končíte. Rozvázání pracovního poměru se nemusí nijak vysvětlovat,“ dodal.

Pro odbory je problém také prodloužení zkušební doby u řadových zaměstnanců o měsíc na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků ze šesti na osm měsíců. Nesouhlasí také se zkrácením výpovědní doby, která by se měla rozběhnout okamžitě, a ne až první den následujícího kalendářního měsíce.

Jako vstřícný krok vůči podnikatelům by výpověď bez udání důvodu viděli šéf logistické společnosti DPD Miloš Malaník a ředitel táborského výrobce svíček do automobilů Brisk Mojmír Čapka, zároveň se však staví na stranu těch, kteří by tento nástroj neměli důvod používat.

„Jsme v zásadě hodná firma. Naším cílem je sice produkce zisku, ale k němu se dostaneme přes lidi. Jde nám o jejich produktivitu, nevyhazujeme a neutíkají nám,“ říká Čapka a dodává: „Ale pro zaměstnavatele by bylo výhodné mít nástroj na lidi, kteří na všechno kašlou.“