Narubej si sám, nabízí stát. Zájem o dřevo roste, lidem stačí i klestí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní podnik Lesy ČR nabízí každému obyvateli možnost „levně“ si nakoupit 35 metrů krychlových dřeva. Koupit si ho může každá fyzická osoba za cenu od 100 do 3250 korun za kubík. „Snažíme se minimalizovat dopady energetické krize na občany České republiky. Topení dřevem není řešením pro každého, jde však o jednu z možností pro nadcházející topnou sezonu, zejména pro lidi, kteří bydlí v rodinných domech,“ uvedl v tiskové zprávě nazvané Pomoc Lesů ČR s energetickou krizí ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Aktuální ceny zveřejněné na stránkách Lesů ČR se liší podle toho, o jaký typ dřeva se jedná (čím tvrdší, tím dražší), jakou má kvalitu, pro jaký účel se bude používat (palivové dřevo je nejlevnější) i to, jakým způsobem si ho člověk z lesa odveze. Nejlevněji vyjde takzvaná samovýroba, při níž si zájemce o dřevo dojede do lesa sám a strom označený k těžbě si sám také vytěží - pokácí, nařeže a odveze. Ceny se liší a například smrková souš o tloušťce přibližně 25 centimetrů ve výšce 1,3 metru nad zemí pak takového „dřevorubce“ vyjde na zhruba 115 až 160 korun včetně DPH.

Kdo zkušenosti s kácením a řezáním stromů nemá, může si přímo z lesní cesty, kde je dřevo vyskládané, odvézt smrk, jedli či borovici na topení za necelých tisíc korun za kubík. Pokud v konkrétním revíru takové dřevo došlo, může mu podobnou službu prokázat i takzvaná vláknina, tedy kvalitnější dvoumetrové výřezy určené na průmyslové zpracování (například na stavební desky OSB a DTD). Za kubík takové vlákniny však zájemce zaplatí i s daní už přes 1300 korun. Zájem lidí o prodej takového dřeva přesto roste.

„Za poslední měsíc vzrostly objednávky dříví zhruba o třetinu, za celý rok možná až o polovinu. Volají staří i mladí lidé, ženy i muži, prostě všichni zhruba od 25 let výš. Nejčastěji si kupují tři, pět nebo sedm kubíků, ale někdo si objedná i dvacet,“ říká Dalibor Felix Hodaň, obchodní referent Lesů ČR na území Ještědu, který se zájemci domlouvá odběr dříví a jezdí s nimi na takzvaná odvozní místa. „Nejdříve zjistím, co lidé chtějí a kolik dříví potřebují, a pak se jim snažím nabídnout vhodné dříví tak, aby to kvůli dopravě měli blízko. Následně s nimi na tato místa jedu, a pokud se jim dřevo líbí, přeměřím ho, zdokumentuji a vypočítám konečnou cenu,“ vysvětluje průběh zakázky Hodaň.

Lesy ČR mají cenu nastavenou za takzvané čistý kubík, tedy metr krychlový naplněný dřevní hmotou bez vzduchových mezer. S tím se ale počítá a klády naskládané v lese v takzvaných hráních se tak přepočítávají podle příslušných koeficientů. „Když například na lesní cestě označím palivové dříví o objemu 10 prostorových metrů, tak lidé zaplatí jen 6,4 kubíku dřeva,“ vysvětluje zaměstnanec Lesů ČR.

Ne všude však zájem o topení státním dřevem tak výrazně roste. Například Lesní závod Konopiště eviduje jen mírný nárůst zájemců. „Dřevo si odebírají stále stejní lidé, nové objednávky sice jsou, ale je to jen mírný nárůst. Kdo topí plynem, tak mu dřevo nepomůže a na přestavbu topení nemá každý,“ podotýká Václav Huml, vedoucí místního polesí. Naopak na jižní Moravě, konkrétně v regionu Židlochovice, musejí správci lesů vytvářet dokonce pořadník. Ty vznikají podle Jiřího Groda pověřeného vedením Lesů ČR i v okolí některých velkých měst, kde aktuální poptávka výrazně převyšuje nabídku.

Češi si zatím letos koupili podle státního podniku 28 tisíc m3 klád z lesních skladů a 191 tisíc m3 dříví v rámci takzvané samovýroby (většina z nich si však takové dřevo kupuje pravidelně, nováčků je menšina). Státní dřevo si totiž mohou lidé po dohodě s lesními správci pokácet a odvážet už tři desítky let. Každý rok se však mění objem, který si takto mohou lidé za levnější cenu koupit. Záleží na aktuálním stavu lesů, průběhu těžby i rozsahu kůrovcové kalamity.

V minulosti byl limit například 10 kubíků za rok a v jednom roce dokonce 200 kubíků. Na začátku letošního roku byl limit stanoven na 20 kubíků dřeva, později byl navýšen na 35 kubíků. Letos měli Češi největší zájem o tvrdé listnaté dříví, tedy dub, buk, jasan, habr, javor, třešeň či akát.

A na kolik je státní dřevo výhodnější než nakoupené od soukromníků? Jednoduché porovnání nelze udělat, protože stát počítá ceny za kubík čistého dřeva, kdežto soukromé firmy ho udávají v takzvaných jednotkách PMR nebo PMRS (viz box), které v sobě zahrnují i cenu vzduchu obsaženého mezi naštípanými poleny. Jejich ceníky se navíc velmi liší a začínají na hodnotách 900 korun za kubík skládaného dřeva (PMR) a končí na ceně 8000 korun za stejný objem. Průměrně se však ceny dříví pohybují podle serveru Fondik.cz mezi 1500 do 2000 korunami za kubík tvrdého dřeva a mezi 1200 až 1500 korunami za kubík měkkého dřeva (PMR). Za prostorový metr sypaný (PRMS) se průměrné ceny pohybují u tvrdého dřeva mezi 1000 až 1700 korunami a u měkkého dřeva mezi 900 až 1100 korunami.

Vzhledem k tomu, že jednotky soukromníků obsahují v přepočtu na čistou dřevní hmotu o desítky procent méně dřeva, je cena státního podniku jednoznačně levnější. Člověk však musí k ceně připočíst i vlastní práci, koupi či půjčení přívěsu za auto a benzin za dopravu. Soukromé firmy naopak často udávají cenu i s dopravou.

Zcela zadarmo pak získá dřevo na zimu ten, kdo si zajde do lesa sbírat spadané větve. Podle lesního zákona má totiž každý občan právo v lese sbírat suchou, na zemi ležící klest. „Za klest se považuje přirozený opad větví a zbytky po těžbě, které nemají na silnějším konci větší průměr než 7 cm bez kůry,“ vysvětluje státní podnik v otázkách a odpovědích na svých stránkách.

Podle lidí, kteří mají s takovým samosběrem zkušenosti, jim sbírání klestí výrazně pomáhá snížit spotřebu za topení, a pokud se mu věnují pravidelně, stačí jim pokrýt i celou zimu. „Vždy, když jdu do lesa, tak přinesu nějaké suché větve, nalámu je a v zimě si tím přitápím,“ říká Jan Novák z jižních Čech. Veronika Nováková si v minulosti sama kácela menší stromy, později chodila sbírat suché klestí a letos se na sběr vydává i se svými dvěma malými dětmi.

„Lesy jsou ve velmi špatném stavu a suché větve jsou všude. Obden na ně chodím s holkami. Posadím je do kárky, pak řežu dříví a ony mi ho pomáhají nakládat a jdeme zase domů. Stačí nám to pak na celou zimu,“ pochvaluje si maminka dvou dcer žijící na Kolínsku.