Z dluhopisového lákadla je obří krach

Skupina Helske slibovala na Slovensku vybudování „stavebního Silicon Valley“, v Německu zase výstavbu domovů pro seniory. To byly klíčové motivy příběhu, které Helske používala, když lidem v Česku i jinde nabízela investice do svých dluhopisů. Zlákala kolem 6 tisíc lidí. Drobní investoři svěřili Helske kolem 1,5 miliardy korun. Jenže pak firmě došly peníze. Aktuálně se první část skupiny dostala do insolvenčního řízení také v Česku. Nyní se o vliv nad Helske přetahují ostří obchodníci s pohledávkami.

Helske založil v roce 2013 mladý slovenský podnikatel Matej Rusňák. K němu se o něco později připojil francouzský manažer s českými kořeny Libor Stybr.

Skupinu opřeli o dva pilíře. Ve slovenské Levoči to měla být výroba nanotechnologicky vylepšených sádrokartonových desek, v Německu péče o seniory. Na to si začali masivně půjčovat prostřednictvím dluhopisů nabízených obyčejným lidem, a to ve velké míře i v Česku.

„Financování projektů stálo v první fázi na dluhopisech a směnkách s tím, že v okamžiku, kdy projekty dostanou stavební povolení a továrna přejde do plného provozu, získá skupina méně úročené bankovní financování. Tím by se finančně stabilizovala a následně by přešla do provozu domů pro seniory a výrobního závodu, to znamená, že by už měla významné příjmy,“ vylíčil pro SZ Byznys původní záměr Rusňák.

Plán ale neklapl. Překlopit vysoko úročené dluhopisy na levnější bankovní úvěry se Helske nepodařilo. Podle Rusňáka to způsobil mix vlivů.

„Jednak pandemie covidu zmrazila ekonomiku, zároveň se zpozdilo získání stavebních povolení v Německu, časový i technologický plán výroby v Levoči se kvůli covidu musel přerušit. Proto nebylo možné překlopit Helske na bankovní financování a cena peněz pro skupinu byla příliš vysoká,“ popsal příčiny úpadku někdejší šéf Helske.

Faktem ovšem je, že pochybnosti o životaschopnosti projektů Helske se objevily dlouho před covidem. Už v roce 2017 slovenský ekonomický server Trend.sk upozornil, že smělé plány Helske na vybudování „stavebního Silicon Valley“ na východním Slovensku kontrastují s krátkou historií firmy a nízkým vlastním kapitálem. Už tehdy si společnost půjčovala přes dluhopisy desítky milionů eur. Zároveň se ucházela o dotace z evropských fondů.

Mezitím se skupina Helske rozrostla do nepřehledné změti několika desítek firem. Většina z nich byla na Slovensku, menší část v Česku a Německu. Klíčové firmy, přes které protékala významná část peněz v koncernu, pak byly ve Velké Británii a Irsku.

V Česku se aktuálně rozjíždí insolvenční řízení s tuzemskou akciovou společností Helske Sustained. Krajský soud v Ostravě vyhověl návrhu jedné z držitelek dluhopisů a insolvenční řízení zahájil. Nyní se čeká na přihlášení dalších věřitelů. Další insolvenční řízení s dvěma firmami ze skupiny už jsou v běhu také na Slovensku. Dceřiná firma Helske ze Slovinska navíc čelí exekuci, napsal slovenský server Denník E.

„Majitelé dluhopisů by nyní měli přihlásit své pohledávky. V současnosti ještě nebylo rozhodnuto o úpadku, není tedy ještě stanovený rozhodný den, od kterého se počítá konec dvouměsíční lhůty pro přihlašování pohledávek,“ uvedl advokát Bystrík Bugan z právní kanceláře Bugan Legal.

Ze stovek držitelů dluhopisů Helske se stal atraktivní cíl pro predátory podnikající kolem insolvencí a problémových pohledávek. V portfoliu skupiny Helske je totiž majetek, z jehož prodeje nějaké peníze plynout mohou. Jsou to pozemky v Německu a výrobní hala se stroji na produkci sádrokartonových desek v Levoči. Kdo pod sebou dokáže shromáždit největší objem držitelů dluhopisů, bude moci také kontrolovat průběh insolvence a rozhodovat například o tom, jakým způsobem se bude řešit.

Významným hráčem v dění okolo Helske je brněnský fond Ifis ovládaný advokátem a insolvenčním správcem Markem Indrou. Ifis je známý z jiných velkých finančních kauz typu Arca Investments nebo Sberbank. Věřitelům Helske nabízí výměnou za svěření pohledávek, že jim vrátí 90 procent z vymožených dluhů.

„Ifis je aktuálně největším věřitelem skupiny Helske. Držíme většinu portfolia věřitelů. Jako v každé kauze nám jde o co nejvyšší návratnost pro všechny věřitele, tedy i pro nás,“ tvrdí mluvčí fondu Kamila Břízová. Konkrétní čísla o velikosti věřitelského portfolia Ifis nezveřejnil.

Ifisu navíc hraje do karet fakt, že loni pod tlakem dluhů dosavadní vládci Helske Rusňák se Stybrem vyklidili většinu pozic v Helske a největším akcionářem důležitých součástí skupiny se stala společnost Servis-24 obchodníka s pohledávkami Jana Čermáka. Ten s Ifisem dlouhodobě spolupracuje. Pozici fondu navíc upevnilo provozní financování ve výši 1,5 milionu eur, které Helske od loňského září poskytuje. Půjčka je zajištěná technologickou linkou na výrobu sádrokartonů v Levoči.

„Servis-24 má hlavně roli krizového manažera. Naše společnost Helske koupila, protože jedině z vlastnické pozice jde takhle komplexní projekt uřídit. Úkolem Servis-24 je dění v Helske směřovat k co nejlepšímu vypořádání věřitelů. Směrem k věřitelům to znamená vytvoření reorganizačních plánů, získání souhlasu a následná realizace,“ řekl Čermák.

Reorganizační plán pod taktovkou Ifisu a Servisu-24, který předloží ke schválení věřitelům, by měl vzniknout v následujících týdnech.

Druhým významným hráčem, usilujícím o získání co největšího portfolia pohledávek vůči Helske, je firma Indebitum. Vznikla v loňském roce speciálně za účelem kumulace pohledávek vůči Helske. Většinovým majitelem Indebita je přes britskou firmu C.M.B. Companies další dravec v oblasti insolvencí a pohledávek Vít Zaorálek. Jednatelem firmy Indebitum je jeho bratr Jan Zaorálek. Podobně jako Ifis nabízejí věřitelům 90 procent z vymožené částky.

„Indebitum zastupuje přes 1 100 věřitelů, majitelů dluhopisů. Cílem je maximalizovat uspokojení všech věřitelů, proto jsme přistoupili ke konsolidaci pohledávek z dluhopisů a koncentraci a posílení věřitelské pozice,“ sdělil Jan Zaorálek.

Zároveň se pozastavil nad tím, proč dosavadní majitelé již dávno na sebe nepodali insolvenční návrhy, když je Helske v platební neschopnosti již od roku 2020. „Když úpadek nepodají samy na sebe společnosti Helske, to je jejich majitel a statutární orgány, tak to udělá Indebitum, které v tom již činí právní kroky,“ dodal Zaorálek.

Z vyjádření je zřejmé, že terčem připomínek je Čermákova firma Servis-24, která s Ifisem pracuje na reorganizačním řešení úpadku. Proti tomu Zaorálkovi prosazují konkurz, tedy rychlejší rozprodej majetku Helske.

Z prohlášení Ifisu s Čermákem na jedné straně a Indebita na straně druhé je zřejmé, že se okolo kauzy Helske schyluje k ostrému souboji. Již nyní se objevují náznaky, že kromě právních bitev budou na světlo vytahovat také pestrou minulost protivníků. Víta Zaorálka totiž v roce 2014 soudy poslaly pravomocně do vězení na téměř pět let za tunelování firem. Čermák ve druhé polovině 90. let seděl rok za podvod.

Obě strany v boji o Helske navíc uzavřely spojenectví s firmami, které vydělávaly na distribuci dluhopisů Helske. Nejvíce viditelné je to v případě Indebita. Přestože tuto firmu většinově ovládají Zaorálkovi, vznikla z iniciativy tipařské společnosti Neo Finances, která se šířením dluhopisů Helske významně pomáhala. Ostatně ve firmě Indebitum drží obchodní ředitel Neo Finances Adolf Vlk přímo 30procentní podíl (jak ukazuje schéma výše).

„Společnost Indebitum vznikla z potřeby naší skupiny Neo Finances čistě za účelem vymáhání pohledávek výhradně pro klienty skupiny,“ sdělil majitel Neo Finances Martin Micka. Tvrdí, že až do poslední chvíle neměli od předchozích majitelů Helske informace o tom, že skupina čelí nějakým těžkostem.

Co se týče Ifisu, tak kooperuje s investičními zprostředkovateli ze Slovenska. „Tuto nepříjemnou situaci řešíme v úzkém kontaktu s dalšími zprostředkovateli ze Slovenska a společnostmi Ifis a Servis-24,“ uvedl Vladimír Šimek, jednatel sítě FINglobal, která se na distribuci dluhopisů Helske také podílela.

Dluhopisy prodávala Helske nejen v Česku a na Slovensku, ale také například ve Slovinsku. Podle dostupných informací měla na trh umístit dluhopisy zhruba za 1,5 miliardy korun.

„Úpadek Helske by tak patřil mezi pády největších emitentů korporátních dluhopisů,“ komentoval Ján Lalka, šéf forenzní agentury Surveilligence, která se podobnými kauzami zabývá.

Od roku 2016 do letošního května podle dat Surveilligence zbankrotovalo 40 emitentů podnikových dluhopisů v celkovém objemu 4,6 miliardy korun. „Z mých zkušeností mohu potvrdit, že úmyslně zkreslený nebo fiktivní byznys plán se běžně vyskytoval nejen u menších, ale i u velkých emisí společností, které nakonec skončily v úpadku,“ doplnil specialista na firemní podvody.