Článek
Až se řidičům v příštím roce otevře nově budovaný obchvat u Karviné, pojedou mimo jiné po materiálu, který zbyl po nedalekém uzavřeném uhelném dole.
„Hlušinovou sypaninu jsme využili do násypového tělesa nově budované silnice. Obchvat v hodnotě 899 milionů korun bez DPH, jehož investorem je Ředitelství silnic a dálnic, by měl být zprůjezdněn v druhé polovině roku 2023,“ říká Ondřej Šuch, vedoucí komunikace společnosti Skanska.
Nebude to ale poprvé – stavební firmy s materiály, zbylými po důlní těžbě nebo vzniklé spalováním uhlí v elektrárnách, pracují už několik let. Uplatnění tak našly například při stavbě pražského tunelu Blanka nebo dálnic D1 a D6. Obecně jsou známé jako tzv. vedlejší energetické produkty (VEP).
Nejčastěji jde právě o popílek (vznikající při spalování uhlí), energosádrovec (vznikající při výrobě elektrické energie v elektrárnách v procesu odsiřování spalin) anebo právě už zmíněnou hlušinovou sypaninu.
„Využíváme je téměř na každé stavbě,“ potvrzuje také Stanislav Bedřich, manažer pro výzkum a vývoj stavební firmy Strabag, a to například „při zlepšování zemin, do speciálních betonových směsí, podkladní vrstvy vozovek nebo jako příměs do konstrukčních betonů“. Roli podle něj hrají nejen technické vlastnosti a přínos pro finální dílo, například zamezení vzniku trhlinek při smršťovaní betonu, ale i šetrný přístup k životnímu prostředí.
V českých podmínkách jde například o energetické produkty z elektráren Prunéřov a Tušimice ze skupiny ČEZ nebo elektráren Chvaletice a Počerady a tepláren Kladno a Zlín ze skupiny Sev.en Energy. Každý rok jde o miliony tun.
„Největší přínos vedlejších energetických produktů je v tom, že mohou ve velké míře zastoupit přírodní suroviny. Zcela nahradit jimi můžeme přírodní materiál například při stavbě silnic a dálnic,“ říká Michal Bystroň, jednatel společnosti Sev.en Smart EP ze skupiny Sev.en Energy.
V současné debatě o tom, jak zařídit větší materiálovou soběstačnost Česka, tak získávají tyhle materiály ještě větší důležitost.
„V téhle době jde o dobrý tah, který podporujeme. Popílek je využitelný materiál, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že když zrušíme spalování uhlí, popílek nebude,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Naráží přitom na tuzemskou diskuzi o „odcházení od uhlí“. Kvůli válce na Ukrajině se naopak v německém nebo francouzském parlamentu intenzivně diskutuje o tom, za jakých podmínek uhelné elektrárny dál provozovat.
Zdroje ubývají, cena stoupá
V Česku teď běží několik výzkumů, jak tyto materiály využívat ještě efektivněji. Třeba Skanska testuje fluidní popeloviny, které vznikají při spalování jemně mletého uhlí v elektrárnách, ve společném projektu s VŠB Technickou univerzitou Ostrava a společností SG Geotechnika.
„Spolu s partnery z akademického sektoru zkoumáme další možné využití tohoto cirkulovaného materiálu,“ potvrzuje také Michal Bystroň za skupinu Se.ven Energy.
Problém písku není v tom, že je drahý, ale že ho nebude dost, protože nové pískovny se u nás neotevírají. Stejně tak kamenolomy.
I proto, že světové zdroje přírodních surovin, jako je písek nebo štěrk, jsou omezené. A jejich cena na trhu stoupá.
„V letošním květnu ve srovnání se stejným měsícem vloni zdražily stavební materiály o 26,5 procenta, vyplývá z dat ČSÚ. Materiály ale zdražují od roku 2019. Například cement, vápno a sádra byly v dubnu 2022 téměř o 50 procent dražší než v roce 2015, což platí i pro dřevo využívané na stavbách. Surové železo a ocel pak za stejné období podražily o 80 procent,“ uvedl analytik Milan Mařík z datového portálu Evropa v datech.
Používat ve větší míře například právě popílky by do budoucna mohlo zlevnit stavby. Jak vysvětluje Vít Černý, odborný asistent Ústavu technologie stavebních hmot a dílců Stavební fakulty VUT v Brně, domy se z nich stavět nedají, příjezdová cesta nebo parkovací stání ano.
„Popílek do cementu a betonu se pohybuje v ceně kolem 100 až 200 korun za tunu. Popel a škvára spíše kolem 50 korun za tunu, takže přibližně za třetinu ceny méně kvalitního písku,“ vypočítává Vít Černý.
„Zcela nahradit klasické materiály určitě nemohou, dovedu si představit nahrazení zčásti, ale je potřeba zajistit primární suroviny. Pokud jde o písek, jeho problém není v tom, že je drahý, ale že ho nebude dost, protože nové pískovny se u nás neotevírají. Stejně tak kamenolomy. Je potřeba o tom mluvit,“ apeluje Jiří Nouza, šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
