Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Firmy si na finančním trhu půjčují rekordní objem peněz prostřednictvím dluhopisů. Loni se objem vydaných podnikových dluhopisů dostal poprvé přes sto miliard korun. Konkrétně to bylo 114 miliard, což představuje meziroční nárůst o 20 procent. Čísla o dluhopisovém trhu ukázala nová studie forenzní agentury Survelligence zaměřené na soukromé vyšetřování finanční kriminality.
„Důvod nárůstu objemu vydaných dluhopisů vidíme ve významném poklesu úrokových sazeb, které toto financování činí z hlediska společností, jež dluhopisy vydávají, atraktivním, neboť se do těchto sazeb fixují zpravidla na pětileté období. Dalším faktorem, který podporuje dlouhodobější trend, je také růst společností, jež se dluhopisy naučily ke svému financování využívat,“ komentoval partner v oddělení firemních financí poradenské společnosti EY David Zlámal.
Dluhopisové emise jsou pro investory lákavé díky výnosům, které nabízejí. U větších emisí byla v minulém roce průměrná roční úroková sazba 7,3 procenta. Avšak zvláště pro drobné investory, kteří například neumějí číst ve finančních výkazech, může tento typ investování znamenat past.
Vysoký objem vydávaných dluhopisů totiž doprovází neméně rekordní objem zkrachovalých dluhopisových emisí. V součtu jich skončilo neslavně za šest miliard korun. Tento typ nejméně kvalitních dluhopisů se na trhu často označuje přívlastkem „prašivý“.
„I když jsou podnikové dluhopisy naprosto standardními investičními nástroji, z hlediska rizika jsou to spíše vysoce rizikové investice, vhodné pro investory, kteří již mají s investováním dostatečné zkušenosti,“ uvedl výkonný ředitel agentury Surveilligence Ján Lalka.
Podle specialisty na firemní financování Zlámala z EY je však potíž v tom, že řada investorů naopak považuje dluhopisy vydávané v Česku za finanční nástroj s nízkým rizikem.
Co jsou firemní (neboli korporátní) dluhopisy?
- Firemní dluhopisy (nazývané též obligace nebo bondy) jsou standardním nástrojem financování. Jsou to cenné papíry vydané společnostmi na financování nových projektů, rozšíření výrobních kapacit, zavedení nových produktů či obchodní expanzi.
- Investor nákupem korporátních dluhopisů fakticky půjčuje společnosti peníze. Firma se zaváže zaplatit zpravidla pevně stanovený úrok (kupón) za použití peněz investora.
- Dluhopisy jsou splaceny ve stanovenou dobu. V praxi to tedy znamená, že emitent zaplatí držitelům obligací nominální hodnotu uvedenou na samotných dluhopisech.
- Dluhopisy různých firem se od sebe mohou výrazně lišit. A to nejen dobou splácení či úrokem, ale také mírou rizika a finanční situací společnosti, jež dluhopisy vydává.
- Dle České národní banky by zájemci o firemní dluhopisy měli zvážit rizika. Například je dobré si uvědomit, že s rostoucím výnosem také roste riziko. Stejně tak je důležité zjistit si co nejvíce informací o bonitě emitenta.
„Tyto dluhopisy jsou velmi často mnohem rizikovější, než je jejich vnímání. Takové dluhopisy jsou standardně nezajištěné vhodnými aktivy, podřízené bankovním úvěrům a strukturálně juniorní,“ popsal odborník z EY.
Jinými slovy to znamená, že v případě krachu vydavatele dluhopisů se nároky držitelů těchto cenných papírů uspokojí až jako poslední, tedy až po uhrazení pohledávek s takzvanou vyšší prioritou. Typicky se v takovýchto situacích uspokojí nejdříve nároky bank, a pak teprve ostatních věřitelů. V praxi to může znamenat, že na držitele dluhopisů nemusí zůstat nic.
Redakce SZ Byznys podrobně popsala například případy skupin GFF a s ní provázané společnosti Future Farming nebo holdingu Premiot. Právě tito vydavatelé dluhopisů se vydatně postarali o loňský nárůst zkrachovalých dluhopisových emisí.
Také během prvních měsíců letošního roku se objevily případy významných vydavatelů dluhopisů, kteří se dostali do finančních potíží. Patří mezi ně hlavně provozovatelé obnovitelných zdrojů Solek a Geen. Oba holdingy se nyní snaží v insolvenci o přežití v podobě reorganizace. Obě skupiny vydaly dluhopisy v řádu miliard korun. Kolik dostanou věřitelé zpět, zatím není jasné.
Malé emise – lákadlo i riziko
V roce 2024 se podle přehledu od Surveilligence rovněž mírně zvýšil objem takzvaných podlimitních dluhopisů, a to na 8,2 miliardy korun. Jako podlimitní se označují emise v objemu pod 25 milionů korun.
Pro vydávání těchto menších dluhopisových emisí platí volnější pravidla než u dluhopisů vydávaných ve větších objemech. Nemusejí mít například plnohodnotný prospekt. Tedy dokument poskytující řadu podrobných informací o firmě.
O větším nebezpečí skrytém v podlimitních dluhopisových emisích vypovídá jejich podíl na celkových dluhopisových bankrotech. Malé dluhopisové emise tvořily v roce 2024 více než třetinu z celkových šesti miliard padlých dluhopisů, vyplývá ze studie agentury Surveilligence. Na celkovém objemu vydaných firemních dluhopisů se přitom malé emise loni podílely zhruba jen sedmi procenty.
Větší riziko u menších dluhopisových emisí mají vyvážit vyšší výnosy. Průměrná úroková sazba u podlimitních dluhopisů byla loni 8,9 procenta. U větších emisí byl průměrný roční úrok 7,5 procenta.
Proč dluhopisové firmy krachují
Důvodů krachů dluhopisových společností je celá řada. Na prvním místě to jsou firmy, které to myslely dobře. Zároveň však růst poháněly natolik velkým zadlužením, že stačila například změna tržních podmínek a tyto společnosti se zhroutily.
Například energetický holding Solek označil za příčinu svých současných problémů změny ve výkupních cenách elektřiny v Chile, kde má Solek hlavní část svých slunečních elektráren.
Další kategorií jsou společnosti, u nichž se pod jednou střechou mísily dobré úmysly s pochybnou praxí. Navíc jsou to často společnosti v ranné fázi své existence.
„Dluhopisy jsou často vydávané firmami, které jsou v procesu výstavby či rozvoje nových projektů, nebo v rané fázi svého podnikání. S těmi je spojeno významně vyšší riziko, které však často úroková sazba dluhopisu nereflektuje, což vytváří pocit vyšší bezpečnosti, než jaká zde je,“ poznamenal David Zlámal z konzultantské firmy EY.
To byl případ zmíněné brněnské skupiny GFF a s ní propojené skupiny Future Farming. Část představitelů Future Farming tvořili nadšenci do inovativních zemědělských postupů známých jako akvaponie. Skupina GFF a s ní propojení obchodníci to využili k prodeji dluhopisů postaveném na příběhu o budování akvaponických farem.
Jak redakce SZ Byznys popsala, skutečný stav byznysu tohoto holdingu výrazně zaostával za velkolepými proklamacemi. To však obchodníkům nijak nebránilo v tom, aby zájemce o dluhopisy zásobovali zavádějícími či vyloženě nepravdivými informacemi.
Když však vyšlo najevo, že plány na inovativní zemědělský byznys jsou daleko za očekáváním a firma začala mít potíže s prodáváním dluhopisů, tak se celý systém zhroutil.
Podle specialistů na finanční kriminalitu ze Surveilligence jsou na trhu i vydavatelé dluhopisů, jejichž záměry a cenné papíry byly od začátku až do konce podvod.
