Na přípravu Dukovan dáme asi pět miliard, říká finanční ředitel ČEZ

Polostátní energetický kolos ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělal 29,8 miliardy Kč, což je oproti loňským rekordním výsledkům meziroční pokles o 43 procent. Hlavní příčinou byla daň z mimořádných zisků, která zvýšila náklady skupiny o 21 miliard Kč.

Naopak provozní zisk skupiny vzrostl o šest procent na 95 miliard Kč. Skupina tak zlepšila celoroční výhled provozního zisku na 115 až 120 miliard Kč z dřívějších 105 až 115 miliard Kč. „Máme solidní výsledek v tradingu, který je lepší, než jsme plánovali. Je nižší než v loňském roce, ale ten byl díky obrovské volatilitě trhů opravdu extrémní a pravděpodobně neopakovatelný,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

ČEZ mimo jiné provozuje největší elektroenergetickou distribuční síť v Česku a masivně do ní investuje zejména kvůli vysokému zájmu o připojování nových výroben. Tyto náklady se také částečně promítají do regulované složky ceny elektřiny, jejíž výše navržená Energetickým regulačním úřadem pro příští rok vyvolala rozruch.

„Mechanismus je velmi složitý a já bych se nerad pouštěl do detailních výpočtů. Těch 11,6 miliardy Kč jsou celkové investice do údržby a rozvoje sítě a zde došlo jen k malému nárůstu oproti minulému roku. V nárůstu regulované složky na rok 2024, který navrhl regulátor, se toto promítá jen zanedbatelně,“ vysvětluje Novák.

Jak jste s výsledky spokojeni?

Celkově bych naše výsledky hodnotil pozitivně. Hlavním důvodem poklesu čistého zisku je daň z mimořádných zisků, která v loňském roce nebyla. Když se díváme na provozní zisk před odpisy, tak ten se meziročně zvýšil o šest procent na 95 miliard korun. Je tam několik důležitých faktorů, zejména doběh vysokých cen, za které se prodávala elektřina na velkoobchodních trzích v loňském roce, na letošní rok.

Máme solidní výsledek v tradingu, který je lepší, než jsme plánovali. Je nižší než v loňském roce, ale ten byl díky obrovské volatilitě trhů opravdu extrémní a pravděpodobně neopakovatelný. Máme také lepší výsledek v segmentu Prodej, hlavně v oblasti výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, energetických služeb a prodeje komodit našim korporátním zákazníkům.

Pozitivní vliv má rovněž výsledek soudního sporu se Správou železnic o 1,2 miliardy Kč, což je úhrada neodebrané elektřiny v roce 2010 a 2011.

Ve třetím čtvrtletí jste zvýšili celoroční výhled na 115 až 120 miliard Kč ze 105 až 115 miliard Kč. Co vás k tomu vedlo?

Hlavním důvodem je právě zlepšení výsledků tradingu, dále zlepšení očekávaných výsledků v segmentu Prodej a Distribuce a vyšší disponibilita jaderných zdrojů oproti našemu výhledu zveřejněnému dne 10. 8. tohoto roku.

Kde se v tradingu ČEZ dařilo nejvíc?

Trading je obchodování na mezinárodních trzích s komoditami, což jsou elektřina, zemní plyn, emisní povolenky a uhlí, tedy komodity, které se týkají našeho podnikání. Dařilo se nám napříč celým portfoliem, ale největší objemy obchodů jsou určitě u elektřiny.

S jakými cenami energií aktuálně počítáte?

Situace je z hlediska zákazníků i dodavatelů podstatně klidnější. Už není taková volatilita na trzích, ceny elektřiny zůstávají relativně stabilní kolem 120 eur za MWh a mezi 100 až 110 eury za MWh v dalších letech. Proto nejsou takové nároky třeba na „maržování“.

Část zisku chcete investovat do rozvoje dalších zdrojů. Jaké projekty chystáte v příštích letech?

Chystáme převážně projekty v obnovitelných zdrojích, takže teď v nejbližších letech uvidíte relativně masivní investice do fotovoltaických elektráren převážně v České republice. Máme je v přípravě několika set MW, které dokončíme v nejbližších letech, a potom do roku 2030 postavíme celkem 6000 MW. Pak se chystáme investovat do rozvoje ČEZ ESCO, což jsou projekty z moderní energetiky pro korporátní zákazníky. Ve střednědobém horizontu budeme stavět plynové zdroje.

Právě plyn bude hrát významnou roli v odklonu od výroby elektřiny a tepla z uhlí. Kolik plynových zdrojů chcete postavit a kolik do nich vložíte peněz?

Kolik do nich budeme investovat, záleží na tom, o jak velké zdroje půjde a jaké vysoutěžíme konečné dodavatele. Je to velmi předčasné.

Hovoříme až o 3000 MW, což je reálně náhrada našeho uhelného portfolia. Po nějakou přechodnou dobu, než budeme mít dostatek elektřiny z nových jaderných zdrojů, z malých modulárních reaktorů a z obnovitelných zdrojů, budeme potřebovat náhradu za uhlí, kterou je právě plyn. Ten funguje dobře i v teplárenském provozu, takže plynové elektrárny budou přirozeně stát v dnešních uhelných lokalitách. Je to například elektrárna Mělník, kde máme několik zdrojů, včetně vytápění hlavního města Prahy. Dále je to lokalita Počerady, kde už jednu paroplynovou elektrárnu máme.

Myslím si, že v prvním sledu by šlo asi o 1400 MW a v dalším o 1600 MW. Ale i do budoucna bude potřeba řešit podporu plynových zdrojů, o tom však teď není debata.

V jakém časovém horizontu byste chtěli elektrárny postavit? Jsou už na papíře nějaké další konkrétní projekty?

Máme vytipované lokality a řešíme, jak se v tom posuneme dál. Pro každou lokalitu je zpracována koncepce a střednědobá strategie rozvoje lokality, která kalkuluje různé scénáře jejího rozvoje včetně konkrétních typů výrobních zdrojů. A tyto koncepce jsou pravidelně aktualizovány s ohledem na vývoj trhu a regulatorního prostředí. První paroplynové elektrárny by se měly spustit do konce této dekády. Například v již zmíněné lokalitě Mělník plánujeme zprovoznit paroplynový zdroj do roku 2027.

Chystáte se zvýšit také investice do elektroenergetické distribuční sítě mimo jiné kvůli vyššímu zájmu o připojování obnovitelných zdrojů?

To už se teď děje masivně. Naše investice do obnovy, rozšíření a vylepšení sítě jsou ve srovnání třeba s dobou před několika lety až dvojnásobné. Distribuce určitě musí dělat významné změny, protože připojujeme velké množství zákazníků. Jde o stovky MW fotovoltaických elektráren, což je několik desítek tisíc kusů hlavně domácích instalací.

Síť na to samozřejmě historicky postavená nebyla a musí na to reagovat a přizpůsobovat se tomu. Při odečtení nákupu jaderného paliva dělají investice do distribuce více než polovinu všech investic skupiny ČEZ za prvních devět měsíců tohoto roku, tedy 11,6 miliardy Kč.

Jaký mají tyto investice dopad do výše poplatku za distribuci, který zákazníci platí v cenách elektřiny?

Konkrétní dopad lze těžko kvantifikovat. Samozřejmě veškeré investice do distribuční sítě promítá Energetický regulační úřad do regulované složky ceny elektřiny.

Distribuční složka je velmi složitá konstrukce, která zahrnuje nejen investice, ale i běžné provozní náklady, korekční faktory z minulých let, příspěvky na OZE (obnovitelné zdroje energie, pozn. red.) či náklady na ztráty elektřiny v sítích, kam se plně promítá vývoj cen silové elektřiny.

Mechanismus je velmi složitý a já bych se nerad pouštěl do detailních výpočtů. Těch 11,6 miliardy Kč jsou celkové investice do údržby a rozvoje sítě a zde došlo jen k malému nárůstu oproti minulému roku. V  nárůstu regulované složky na rok 2024, který navrhl regulátor, se toto promítá jen zanedbatelně.

Jak si ve třetím čtvrtletí vedly ohledně ziskovosti uhelné elektrárny ČEZ?

Za prvních devět měsíců byly vysoce ziskové. Naše emisní zdroje měly pozitivní provozní výsledek 13,7 miliardy Kč, což bylo o 24 procent víc než loni. Důvod je ten, že v loňském roce došlo k velkému nárůstu cen elektřiny, které vzrostly významně nad tržní cenu emisních povolenek. Očekáváme, že celková výroba z uhelných zdrojů bude za celý rok asi o 10 procent nižší.

Pro uhelné elektrárny jsou první tři čtvrtletí 2023 úspěšná zejména v té části produkce, kterou prodaly dopředu. Do té části produkce, kterou prodávají v průběhu roku, se promítá relativně zásadní pokles výroby, zejména přes léto, kdy jsou ceny elektřiny výrazně nižší, ceny povolenek naopak relativně vysoké. I přes nárůst ziskovosti mezi lety 2022 a 2023 budou mít uhelné elektrárny v letech 2026 a 2027 problém s celoročním provozem.

Prakticky budou fungovat v nějakém teplárenském režimu přes zimu. Výroba z uhelných elektráren brzy nebude profitabilní, pokud se ceny emisních povolenek budou držet blízko cen elektřiny, což indikují současné tržní ceny na tato období.

Už i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš přiznal, že výroba elektřiny z uhlí bude za dva roky v minusu několika miliard korun. Jak se to dotkne hospodaření ČEZ?

Zisky z uhelných elektráren budou klesat, nebo dokonce mohou být i záporné. Samozřejmě budeme upravovat nasazování elektráren ve vztahu k ekonomice, tedy v momentě, kdy to nebude dávat smysl, tak elektrárny nasazovat nebudeme a budeme je pravděpodobně provozovat pouze přes zimu, kdy jsou ceny elektřiny vyšší a je poptávka po teple. Ale je jasné, že uhelné elektrárny před sebou nemají světlou budoucnost, pokud aktuální indikace tržních cen elektřiny a emisních povolenek vydrží na současných úrovních.

ČEZ už před časem projevil zájem o plynárenskou distribuční společnost GasNet. Trvá stále váš zájem a probíhají už nějaká jednání?

Náš zájem trvá, jedná se o zajímavá aktiva s řadou synergií s podnikáním Skupiny ČEZ, ale víc se k tomu teď nemůžeme vyjadřovat.

V roce 2026 by ČEZ mohl zahájit těžbu lithia na Cínovci. Projekt by měl stát nižší desítky miliard korun. Kdy se vám investice vrátí?

Částka by zahrnovala investice na výstavbu a provoz. Kdy se vrátí, záleží na tom, jaké budou ceny lithia na světových trzích, za které budeme vytěženou surovinu prodávat. Do konce roku bychom měli mít k dispozici studii proveditelnosti a příští rok bychom měli vědět víc.

Ke konci října už podali zájemci o výstavbu jaderného bloku v elektrárně Dukovany své konečné nabídky. ČEZ by měl financovat přípravnou fázi projektu a financování samotné stavby půjde za státem. Kolik ČEZ vynaloží peněz na přípravu a jak se to dotkne vašeho hospodaření?

Na přípravu bychom měli vynaložit asi pět miliard Kč v období několika let. Hospodářských výsledků, tj. výsledovky, se to nedotkne, protože to nevstupuje do nákladů, ale investičních výdajů, které se promítají do rozvahy až do okamžiku spuštění zdroje.

Vláda poslední více než rok mluvila o rozdělení nebo zestátnění ČEZ, nyní od toho ustupuje. Tak řešíte momentálně nějaký plán restrukturalizace?

Restrukturalizace se primárně týká akcionářské struktury a to není dotaz na nás, ale na naše akcionáře.

Takže jste vlastně v rámci ČEZ o ničem takovém nemluvili nebo nic takového nepřipravovali?

O změně vnitřního uspořádání jsme mluvili několikrát, to se občas objeví. Ale šlo spíše o věci provozního charakteru a otázky vnitřní organizace Skupiny ČEZ bez dopadu na zákazníky či akcionáře.