Na podporu solárů putují desítky miliard. Ekologům a dalším to nestačí

Na podporu fotovoltaiky proudí z různých dotačních programů desítky miliard korun. Přesto se ozývají hlasy ekologů, že podpora obnovitelných zdrojů, zejména výroby energie ze Slunce, není dostatečná.

„Z našeho pohledu je dobře, že stát poskytuje investiční podporu, ale v nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie by se mělo myslet i na fotovoltaiku,“ říká Jiří Koželuh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Organizace kritizuje, že nařízení vlády investiční podporu výroby elektřiny ze slunce opomíjí, zatímco slibuje prostředky pro zemní plyn, uhlí a omezeně větrnou energii. K Hnutí Duha se podle tiskové zprávy přidávají i Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, ale také Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle nich dosavadní podpora nestačí, i když do ní proudí miliardy korun a poptávka po instalaci fotovoltaiky převyšuje kapacity montážních firem.

„Shodli jsme se, že pro fotovoltaické elektrárny je potřeba i forma investiční podpory, protože pro některé projekty, zejména pro obce, je jednodušší a výhodnější provozní podpora, tedy aukce a zelené bonusy. A může být i levnější,“ uvádí Koželuh.

„Z několika podpůrných fondů a programů jsou na obnovitelné zdroje energie včetně fotovoltaiky připraveny částky v řádech desítek miliard. Ať už se bude jednat o fond obnovy, modernizační fond nebo fond spravedlivé transformace. Všechny tyto investiční kasičky se naplňují vlastně i díky vysoké ceně emisní povolenky,“ říká náměstek MPO Petr Třešňák (Piráti).

Ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek si myslí, že je třeba k investiční podpoře z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy doplnit i provozní podporu fotovoltaických elektráren, a to bez možnosti vzájemného souběhu programů. „Před námi jsou nemalé cíle v zelené tranzici a neměli bychom tomuto nástroji zavírat dveře. V zahraničí, například v Německu či Polsku, aukce již fungují,“ říká.

Provozní podpora je podle něj i kvůli velké volatilitě ceny elektřiny předvídatelnější. „Při vysokých cenách elektřiny by výrobci vypláceli zpět rozdíl mezi hodinovou cenou a referenční aukční cenou. Pokud vysoké ceny energie zůstanou na stávající úrovni i v budoucnu, budou fotovoltaické elektrárny při zavedení provozní podpory vracet prostředky zpět do systému financování příspěvku na podporované obnovitelné zdroje energií, a tedy budou snižovat celkové výdaje vynaložené na podpory,“ uvedl Čížek.

Podle Třešňáka je ale otázkou, zda aukce dávají v tuto chvíli smysl. „Když se nám tak naplnily všechny programy pro investiční podporu a máme na ni k dispozici opravdu hodně peněz, které bude potřeba v dohledném čase vyčerpat. Samozřejmě vláda by si do budoucna neměla zavírat cestu k aukcím, ale osobně si myslím, že v následujících dvou letech nebudou třeba,“ říká Třešňák.

Rozšíření fotovoltaiky však ovlivňuje řada vnějších faktorů, na které mohou investoři narazit. Zdražují vstupní materiály na výrobu solárních panelů, jako je křemík, solární sklo či zadní fólie, a tak roste i koncová cena fotovoltaiky.

Solární boom také může zahltit instalační firmy, které již nyní mají především kvůli rostoucímu zájmu o fotovoltaiku z důvodu rostoucích cen energií napilno. „Již současná vlna raketového zájmu vyčerpává kapacity instalačních firem na měsíce dopředu,“ poznamenal dříve pro SZ Byznys Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Čekací doba na instalaci střešních solárů může v současné době trvat i 11 měsíců.

K posílení výroby energie ze slunce se vláda zavazuje i ve svém programovém prohlášení. „Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025,“ stojí v prohlášení.

„To by podle našich propočtů mohlo hrubým odhadem přinést až 1,5 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaice,“ popisuje Třešňák.

Do realizace tohoto cíle stát podle Třešňáka vloží kolem 11 až 12 miliard korun. „Jen z Národního plánu obnovy by to mělo dělat pět miliard korun do fotovoltaiky,“ upřesňuje Třešňák.

Jsou však i další programy, z nichž mohou firmy i domácnosti část získat. Podniky mohou čerpat finance z operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). „V rámci OP TAK je na fotovoltaiku alokováno také přibližně 5 miliard z celkových cca 6,6 miliardy korun,“ říká Třešňák.

Stejně tak je možné využít prostředky z Operačního programu životní prostředí (OP ŽP). „Zde částku neumím předjímat,“ uvedl Třešňák.

Naopak malé, velké a střední podniky mohou čerpat prostředky z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu. „Největší neznámou je Modernizační fond, kde by 38,7 procenta celkové alokace mělo směřovat na program RES+, kde bude pravděpodobně dominovat fotovoltaika, kde by alokace mohla být v rozmezí 50 až 80 miliard korun,“ dodává Třešňák.

Domácnosti nyní mohou čerpat dotace na instalaci fotovoltaiky z dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Program je financován z výnosů emisních povolenek a majitelům rodinných a bytových domů může vykrýt až 50 procent nákladů.

O instalaci střešní fotovoltaiky byl v roce 2021 enormní zájem, kdy 70 počet žádostí o dotace z NZÚ meziročně stoupnul o 70 procent. Vloni si vlastní fotovoltaiku podle Komory OZE pořídilo až 9000 domácností.