Na největší pilu v Česku přišel po kůrovci útlum. Čeká na rozjezd stavebnictví

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Běžný provoz vysokozdvižných vozíků a palet s nařezaným dřevem na nádvoří pily v Paskově na Ostravsku vystřídali v pátek slavnostní hosté. Kromě zaměstnanců a obchodních partnerů firmy se ve stanech a pod slunečníky ukrývá před žhnoucím sluncem i vedení firmy v čele se správní radou a majitelem koncernu, rakouským miliardářem Franzem Mayr-Melnhof-Saurauem.

Vysoký čtyřicátník se slunečními brýlemi byl u toho, když se největší pila v Česku před dvaceti lety otvírala. „Když jsem vyrůstal, nikdy jsem tam nebyl a jen jsem odhadoval, co je na druhé straně hranic. Ale vzpomínám si, že nejhorší část cesty do Paskova byla mezi Vídní a hranicí. Pak už byly dálnice a dobrá infrastruktura,“ vzpomíná.

Paskov byl pro rakouský dřevařský konglomerát Mayr-Melnhof Holz první zahraniční destinací. Do závodu, který za pouhých osm měsíců vyrostl na zelené louce v sousedství celulózky Biocel, investovali Rakušané 60 milionů eur, v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun.

„Firma diskutovala o řadě zemí, nakonec vybrala Česko. Mám Českou republiku velmi rád, znám ji dlouho. Jsou tady dobří, pracovití lidé, odborníci, což v tomto oboru potřebujeme,“ říká výkonný ředitel skupiny Richard Stralz.

Pila nakupuje kulatinu od českých, slovenských a polských lesních závodů. Podle Stralze je rentabilní surovinu nakupovat v okruhu zhruba 150 kilometrů od pily, z větší dálky už by se doprava kmenů prodražila. Rekordní objem výroby zaznamenala v době vrcholící kůrovcové kalamity - v roce 2019 zpracovala téměř 1,5 milionu kubíků dřeva. Pro představu, z jednoho smrku o půlmetrovém průměru a vysokého 20 metrů je asi 1,5 kubíku dřeva.

„Na jedné lince to byl skutečně vynikající výkon, který se podařil jen díky výbornému týmu, jenž tady máme a na který plně spoléháme,“ pochvaluje si Stralz. Od té doby se produkce snížila - v loňském roce pořezali v Paskově zhruba 800 tisíc takzvaných plnometrů kulatiny.

Řezivo dodává paskovská pila zákazníkům po celém světě, především vlastním dřevozpracujícím závodům v Rakousku a Německu, kde z něho vyrábějí takzvané CLT panely (Cross Laminated Timber, křížem vrstvené dřevo, pozn. red.). Ty se používají jako stavební materiál. Dodává také stavebním firmám.

Na slavnosti se mezi domácími pracovníky v tričkách a kraťasech, manažery v oblecích a rakouskými obchodníky v tradičních loveckých svetrech, takzvaných jankerech, proplétala i skupina hostů z Japonska. „Byli jsme v ústředí firmy v rakouském Loebenu a teď jsme tady. Je to hodně daleko, ale je tady krásně,“ řekl SZ Byznys jeden z nich.

„Dodáváme do Afriky, na Dálný východ, do Japonska i do Číny. Odběratele máme samozřejmě v Evropě i ve Spojených státech,“ popisuje Stralz. Dřevo z Česka ale podle něj přestává být na globálním trhu konkurenceschopné.

„Česko mělo nejvyšší ceny kulatiny na světě. Naše produkty ale prodáváme na globálním trhu, jehož ceny nereflektují vysoké ceny vstupního materiálu. Museli jsme proto omezit výrobu,“ vysvětluje Stralz loňský pokles produkce.

Šéf jedné ze zahraničních stavebních firem, který se SZ Byznys promluvil, ale pod podmínkou anonymity, si spolupráci s paskovskou pilou pochvaluje. „Stavební dříví od nich bereme dlouho. Před dvěma lety výrazně zdražili, museli jsme to promítnout do našich cen. Teď už se však ceny stabilizovaly,“ říká.

Kromě řeziva dodává pila také pelety na topení a dřevní štěpku. Tu pásovým dopravníkem dodává přímo do sousední továrny na celulózu Biocel Lenzing.

„Směřují tam všechny zbytky, odřezky a piliny. Z celulózy se pak vyrábí třeba oblečení,“ říká majitel firmy Franz Mayr-Melnhof-Saurau. „Myslím, že štěpka z takových provozů by se neměla spalovat. Na to je v lese dost jiného dřeva,“ tvrdí.

Jeho rodina je v Rakousku největším soukromým vlastníkem lesů, patří jí přes 32 tisíc hektarů. V Česku ale kupovat lesní pozemky neplánuje. „V minulosti jsme to zvažovali, ale pak jsme od toho upustili. Každou investici musíme vždycky důkladně zvážit,“ říká Franz Mayr-Melnhof-Saurau.

Další růst produkce řeziva přijde podle vedení skupiny Mayr-Melnhof Holz až v době, kdy v evropských státech dojde k oživení stavebnictví. Tento sektor v posledních letech v Evropě v důsledku vysokých úrokových sazeb a vysokých vstupních nákladů stagnoval. Hlavním motorem oživení bude podle Stralze kritický nedostatek bytů v Německu i v dalších zemích.

„V Německu je roční poptávka asi 400 tisíc bytů, staví se ale jen asi 230 tisíc. Celkově jim chybí asi milion bytů. To znamená jediné - dříve nebo později musí začít masivní výstavba,“ předpovídá Stralz.

K tomu by podle něj mělo dojít zhruba za dva až tři roky. „Jinak dojde k revoluci. Lidé musí mít kde bydlet, a když to nemají, pak o to budou bojovat. Proto víme, že k oživení ve stavebnictví musí dojít,“ doplňuje.

Dalším faktorem, který by mohl zvýšit poptávku po dřevu, je klimatická krize. Některé státy dotují dřevostavby, protože konzervují oxid uhličitý uložený v dřevě, který tak neuniká do atmosféry.

Ze dřeva je postavena i správní budova paskovského závodu a ze zmíněných CLT panelů chce své nové sídlo postavit i státní firma Lesy České republiky.

„Ten projekt znám, jen si nejsem jist, jestli bychom byli v této chvíli konkurenceschopní. Ale samozřejmě nás to zajímá,“ odpovídá šéf rakouského koncernu na otázku, jestli se bude ucházet o dodávky na tuto stavbu.

Paskovský podnik představuje asi pětinu až čtvrtinu produkce společnosti Mayr Melnhof Holz. Po České republice investovali rakouští podnikatelé i v Německu, ve Švédsku a také v Rusku. V roce 2009 otevřeli pilu ve městě Efimovskij, asi 250 kilometrů východně od Petrohradu. Na konci roku 2022 ji ale prodali.

„Když začala válka a přišly sankce, rozhodli jsme se podnik prodat. V září jsme se dohodli s kupcem a transakci jsme dokončili před Vánoci,“ popisuje šéf firmy ruský exit.

„Stálo nás to hodně peněz, protože ruské úřady stanovily účetní hodnotu firmy a řekly nám, berte, nebo nechte být. My jsme se rozhodli odejít, protože si nemyslíme, že by v několika příštích letech mohlo dojít k obnovení obchodu s Ruskem,“ dodává Stralz.

Navzdory současnému útlumu dřevařského průmyslu se rakouská firma poohlíží po dalších destinacích. V Česku i jinde v Evropě už podle šéfa firmy Richarda Stralze na novou pilu není místo, což ale neplatí o jiných kontinentech.

„Máme jediné kritérium, a to je dostupná surovina. Pokud najdeme vhodné místo, odkud lze dobře zásobovat trh, tak na něm budeme pracovat. V Evropě ani v USA už takových lokalit moc není, ale třeba v Jižní Americe je hodně prostoru,“ uvažuje Stralz.