Článek
Insolvenční správce zkrachovalých hutí Liberty Ostrava a jeho tým vyjednávají s Ministerstvem financí o navýšení státních záruk na likvidaci ekologických zátěží v areálu podniku Liberty.
Výše garancí je v současnosti včetně daně z přidané hodnoty 943 milionů korun. Částku je však zapotřebí zvýšit nejméně o 2,5 miliardy korun. Kompletní ekologické zátěže v Liberty jsou totiž vyčíslené na 3,5 miliardy korun. Případné navýšení může zásadně ovlivnit, zda v připravovaném prodeji oceláren bude mít někdo zájem též o koksovnu, nejvíce znečištěnou část Liberty.
Stát a likvidace ekologických zátěží
- Odstraňování ekologických zátěží s účastí státu začalo v roce 1991. Při privatizaci státního majetku se stát smluvně zavázal, že vzhledem k nejasnému rozsahu znečištění uhradí novým vlastníkům do předem stanovené výše náklady na odstranění kontaminace.
- Podle posledních dostupných údajů za rok 2023 již stát za likvidaci starých ekologických zátěží zaplatil přes 66 miliard korun.
- Nejvyšší kontrolní úřad na začátku roku 2024 konstatoval, že odstraňování starých škod na životním prostředí je pomalé. V době kontroly NKÚ stále nebylo ukončeno 120 z 327 uzavřených ekologických smluv, tedy více než třetina.
„Ekologické garance spočívají na cenové úrovni staré zhruba třicet let. Nikdy nebyla valorizována,“ vysvětluje insolvenční správce Liberty Šimon Peták pro SZ Byznys.
„Aktuálně probíhají jednání a Ministerstvo financí se bude zmíněnou žádostí zabývat. V tuto chvíli tedy nelze uvést žádné další detaily,“ sdělila Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva.
Většina ekologických škod v Liberty připadá právě na koksovnu. Při výrobě koksu totiž vzniká množství jedovatých látek, včetně těch rakovinotvorných. Jde hlavně o kontaminaci dehtem a čpavkem. Tato část kontaminovaných vod se v současnosti odváží z Liberty v cisternách k ekologické likvidaci.
„To je samozřejmě poměrně nákladné. Stojí to několik milionů korun každý měsíc,“ poznamenal správce Peták. Tyto náklady hradí Liberty z aktuálních provozních toků podniku.
Jisté je, že sanace ekologických škod v areálu se bude řešit až v následujících letech. Rozsah prací se bude odvíjet od toho, co se v areálu bude reálně dít.
Co však potřebuje rychlé řešení, jsou nádrže s kontaminovanou vodou v koksovně. Tam je potřeba zasáhnout, aby již další toxická voda nevznikala, a situaci proto sleduje rovněž Česká inspekce životního prostředí.
Ještě na podzim byl odhad nákladů na sanaci nádrží kolem 90 milionů korun. Nyní ale již správce předpokládá, že to bude 160 až 180 milionů korun.
„Nárůst je daný zpřesněním odhadu a rozšířením rozsahu nutné sanace,“ řekl insolvenční správce.
Insolvenční správce Liberty Ostrava Šimon Peták
Stále nevyřešenou zásadní otázkou ale je, kdo náklady na vyřešení problému s toxickou vodou zaplatí. Není totiž jisté, jestli při plánovaném prodeji Liberty bude mít někdo o koksovnu zájem. V podmínkách výběrového řízení na podnik je sice uvedeno, že zájemci mohou dát nabídku na hutě včetně koksovny, není to však povinnost.
„Pokud si koksovnu nikdo nekoupí, bude muset dojít k jejímu vynětí z majetkové podstaty. To znamená, že ve svém důsledku přejde na stát. Vlastníkem celé koksovny včetně kontaminovaných vod by se v tu chvíli stal stát,“ podotkl insolvenční správce.
Navíc i v případě, že by se nový vlastník hutí rozhodl obnovit prvovýrobu, tedy produkci surového železa, tak by se stejně mohl obejít bez koksovny. Podle Petáka je totiž pravděpodobné, že by nový majitel v tomto případě raději přistoupil k vybudování zcela nových obloukových pecí využívajících elektřinu.
„Koksovna jistě není nezbytná. Na druhou stranu má velké synergie, pokud by zůstala jednomu vlastníkovi a ten by se tam rozhodl vybudovat něco jiného. Koneckonců je to krásný brownfield uprostřed Evropy s perfektním napojením na infrastrukturu o velikosti téměř 70 hektarů. Takže určitě svou hodnotu má,“ uvedl Peták.
Problém s koksovnou může podle správce vyřešit právě případné navýšení státních garancí, o němž se nyní jedná.
