Na konci roku skončí ruská ropa. Česko to zvládne i bez ropovodu Družba

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina od ledna nepustí podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka ruskou ropu do ropovodu Družba. Oficiálně zatím Česko informováno nebylo.

„Bližší informace k ukrajinskému prohlášení o ukončení dodávek ropy přes ropovod Družba nyní nemáme. Zásobování České republiky ropou ale není nijak omezeno, její dodávky do místních rafinérií nadále pokračují,“ říká Marek Vošáhlík, mluvčí MPO.

Prostřednictvím tohoto ropovodu přitom Česko, Slovensko a Maďarsko získávaly ruskou ropu. „Tím, že nejsme přímořský stát, máme výjimku na tyto dodávky do doby, než intenzifikujeme ropovod TAL čili Transalpský ropovod,“ vysvětluje expert na pohonné hmoty Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu.

Má být Česko v klidu? Spíš ano, ropa by už v tu dobu měla proudit jinudy. I tady jsou však určitá rizika.

Práce na ropovodu TAL pokračují podle plánů a projektů a už na konci letošního roku by měly být navýšené přepravní kapacity a hotové veškeré technologické úpravy.

„Práce na projektu TAL-PLUS postupují podle nastaveného harmonogramu. Aktuálně se pracuje na výměně čerpadel, motorů a dalších komponentů v Itálii, Rakousku a Německu. V minulých měsících jsme instalovali v souvislosti s tímto projektem také nové potrubí s větší přepravní kapacitou na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi,“ popisuje mluvčí Mero Barbora Putzová.

Dodala, že poté, co budou technologické úpravy dokončené, budou probíhat další nutné kroky, jako jsou instalace záložních čerpadel, provozní zkoušky a certifikace. „Od ruské ropy by se tak mohlo Česko díky projektu TAL – Plus odstřihnout v polovině roku 2025,“ dodává Putzová. To by mohl být problém.

„Zastavení dodávek ropy z Ruska přes Ukrajinu už od počátku roku by mohlo představovat riziko pro zásobování českých rafinerií. Rozšíření ropovodu TAL by sice mělo být dokončeno začátkem roku, ale u takovýchto projektů vždy hrozí možnost zpoždění,“ varuje dnes nezávislý expert a poradce a v minulosti šéf Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak.

Ale v Česku nepovažuje toto riziko vzhledem k pokrokům v realizaci TAL Plus a existujícím zásobám ropy za příliš vysoké.

„Společnost Orlen Unipetrol přijala řadu opatření s cílem zajištění nezávislosti českých rafinerií na surovinách z východu. V litvínovské rafinerii byly provedeny testy, při nichž byly úspěšně zpracovány různé směsi ropy pocházející z jiného než ruského zdroje. Tyto testy potvrdily, že rafinerie dokáže zpracovávat výhradně neruskou ropu. Druhá česká rafinerie, umístěná v Kralupech, ruskou surovinu nepoužívá vůbec,“ potvrdil připravenost českých rafinerií ředitel firemní komunikace Orlen Unipetrol Jiří Hájek.

V pohotovosti je Správa státních hmotných rezerv. „Pokud by mělo dojít k nějaké krizové situaci, a tou může být neplánované zastavení dodávek ruské ropy do rafinerie, je pak uvolnění našich nouzových zásob zřejmě jedinou možností k řešení stability zásobování a dostatku pohonných hmot pro náš trh,“ říká šéf správy rezerv Pavel Švagr.

„Naše nouzové zásoby ropy umožní chod rafinerie v tomto případě nejméně po dobu třech měsíců. V případě snížení výroby pak o něco déle. V této době však musí dojít k zajištění dodávek jiné ropy a to je otázka nejen jejího druhu a možnosti zpracování v rafinérii, ale současně také problém logistiky dodávek ropy do rafinerie,“ dodal.

Nezávislost na Družbě tak podle něj budeme mít až ve chvíli, kdy bude možné zásobovat naše obě rafinerie zkapacitněním ropovodem TAL, k čemuž podle Švagra reálně dojde spíše ve druhém čtvrtletí příštího roku.

„Připomínám, že ostatně právě teď jsou rezervy státu jedním ze zásadních zdrojů zásobování trhu, když rafinerie v Litvínově nevyrábí kvůli likvidaci letecké bomby z 2. světové války,“ doplnil Švagr.

Situaci může pomoci fakt, že v zimních měsících jsou obecně kapacity TAL volnější. „Kombinace projektu TAL-Plus a strategických zásob znamená, že ani případné ukončení dodávek ropy přes ropovod Družba nepředstavuje pro zajištění dostatku dodávek pro český trh žádný problém,“ uklidňuje za Ministerstvo průmyslu a obchodu jeho mluvčí Marek Vošahlík.

V loňském roce Česko dovezlo 7,4 milionu tun ropy a 58 procent tvořily dodávky posílané přes Družbu.

„Předpokládáme, že v roce 2025, těžko však predikovat nějaký konkrétní termín, bychom už nedováželi žádnou ruskou ropu ropovodem Družba přes Ukrajinu, ale využívali bychom TAL a ropovod IKL, které umožňují dodávat do Česka minimálně osm milionů tun ropy, což je potřeba,“ věří Loula z České asociace petrolejářského průmyslu.

Určitý díl nafty však bude třeba dovážet i po železnici, což velmi pravděpodobně čeká i sousední Slovensko. To však dopady vyschlé Družby zřejmě pocítí víc.

Tuzemské rafinerie jsou na „neruskou ropu připravené“. „Pokud jde o připravenost rafinerií na jinou ropu, nemám velké obavy. Rafinerie mají samozřejmě své problémy a výzvy, ale nic, s čím by si nedokázaly poradit,“ dodává Wiatrak.

To, odkud bude ropa proudit, nejspíš s cenami nezahýbá. Záležet však bude na ostatních faktorech, které už cenový kolotoč roztočit umí.

„Cenu pohonných hmot ovlivňují ceny ropy. Pokud cena ropy stoupne, tak bez ohledu na ropovod může dojít ke zdražení. Je tu válka na Ukrajině, na Blízkém východě představuje nebezpečí konflikt Írán–Izrael. Je tu napadání tankerů s ropou jemenskými povstalci… Pokud se západním spojencům nepodaří ochránit tyto obchodní trasy a bude nutné obeplouvat Afriku, už to ropu samotnou při přepravě do evropských terminálů rafinerií zdraží,“ dodává Loula.

„Klíčové je, aby taková rozhodnutí nebyla přijímána jednostranně ze strany Ukrajiny bez odpovídajících dohod,“ varuje Wiatrak s odkazem na páteční prohlášení Zelenského poradce Podoljaka. Off record pak z tuzemských firem zní, že toto vyjádření chápou spíš jako součást „velké politické hry“.