Článek
Chcete si zahrát tenis? Teple se oblečte, teplota v hale je osm stupňů. To samé platí i pro fotbalisty a beachvolejbalistům pak musí stačit 14 stupňů. Kromě toho zaplatíte víc a provozní doba bude omezená. I takhle reagují sportoviště na vysoký nárůst cen energií. Nic jiného jim totiž nezbývá.
„Vážení, z důvodu dramatického nárůstu cen energií až o 800 procent, jsme nuceni od ledna 2022 přistoupit k dočasným provozním opatřením,“ vysvětluje na svých stránkách nižší teploty a vyšší ceny například Vedení sportovních areálů Hamr.
Na sociálních sítích se pak areál rozepisuje podrobněji: „Pro maloodběry (domácnosti) se zdražení projevilo jen na úrovni 20 procent, ale pro nás velkoodběratele je bohužel drastické a likvidační. Musíme přiznat, že zvažujeme i dočasné uzavření areálů, protože se ocitáme zcela mimo ekonomickou realitu provozování některých sportovišť. Energie se podílejí 30 procenty na celkové ceně za sportoviště, pokud nyní dochází k takovýmto nárůstům, pak není v krátkodobém horizontu moc jiných řešení.“
A rozhodně nejde jen o pražský Hamr, v problémech je celý sportovní svět.
Stejnou situaci jako desetitisíce Čechů řeší například i Česká unie sportu a sdružené sportovní kluby.
Zkracujeme otevírací dobu, když není plná hala. To se týká zejména dopoledních hodin.
„Spolky s většími sportovišti, s vyššími odběry, které používají k úhradě energií dotace z veřejných zdrojů, musí dodavatele energií soutěžit a nemohou si vybrat spolehlivého, ale nejlevnějšího. Povinná výběrová řízení tak často vyhrávali malí překupníci před velkými dodavateli, a ti malí právě teď s nárůstem cen krachují. V souvislosti s nárůstem cen energií mohou spolky zavést úspory, tedy i omezit provoz sportovišť, zvýšit členské příspěvky nebo poplatky za užívání sportovišť a požádat o vyšší podporu z veřejných zdrojů, tedy z rozpočtu obcí, měst, krajů, státu,“ říká Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.
Vyšší ceny pro letošní rok už ohlásil například plavecký bazén v pražském Podolí.
Poloprázdná hala se nezaplatí
S nárůstem nákladů za energie však bojují i ti, kteří nespoléhali na alternativní dodavatele a měli takzvaně zafixováno. Provozní dobu kvůli drahým energiím upravil například i Beachklub Ládví. „Zkracujeme otevírací dobu, když není plná hala. To se týká zejména dopoledních hodin. Přes týden máme nově otevřeno dopoledne jen v úterý a čtvrtek. Po nárůstu cen energií je pro nás totiž takový provoz ztrátový,“ vysvětluje Michal Novotný z Beachklub Ládví s tím, že teplotu sportoviště nesnižuje a naopak se snaží udržet projekt pro maminky s malými dětmi, které mohou Beachklub Ládví navštívit zdarma.
Firmy se ale snaží hledat i dlouhodobější řešení. „Už nyní využíváme zbytkového tepla, kterým navíc vytápíme nově tubusy tobogánů v hale atrakcí. Dokončujeme dále projekt na vlastní čištění bazénových vod, kdy opět tato investice přispěje k šetření nákladů, ale zejména bude šetrná k životnímu prostředí,“ říká ředitel Aqualandu Moravia Petr Pavlacký.
A nejde jen o sportoviště. Například liberecké iQLANDII v ročním součtu vyskočily náklady na energie o čtyři miliony korun. „To se bohužel bude muset odrazit v lehké úpravě cen vstupného. V roce 2021 jsme se na situaci intenzivně připravovali, vyměnili světelné zdroje za nízkoenergetické. Hledáme i další úspory energie, přemýšlíme, které technologie musí běžet neustále a které lze omezit,“ dodává Pavel Coufal ředitel iQLANDIA.
