Na firmy se řítí dluhový bumerang. Sazby ženou velké dlužníky do problémů

Firmám, které byly zvyklé v minulých letech popohánět svůj byznys pomocí vysokého zadlužení nyní nastávají kvůli vyšším úrokovým sazbám horší časy. Při refinancování dluhu, tedy uzavírání nových smluv o půjčkách, jim totiž významně rostou úroky, které musejí věřitelům platit.

Zvláště se to týká společností využívajících například financování prostřednictvím dluhopisů. Podnikové obligace totiž mají zpravidla ještě vyšší úrok než úvěry z bank. První takové společnosti se již dostaly do potíží.

„Financování podražilo velmi citelně. Ve srovnání s rokem 2021 je financování třikrát dražší, v průměru o 400 bazických bodů. Dluhopisy vedle nízkých úroků byly oblíbené i díky snazšímu vydávání a menším požadavkům na emitenta oproti požadavkům bank,“ komentoval vývoj Vítězslav Doležal, investiční specialista v realitně-poradenské společnosti CBRE.

Velké refinancování letos čeká skupinu Českomoravská nemovitostní spravující realitní portfolio v hodnotě přes 12 miliard korun. Firma v minulých letech využívala k financování expanze kombinaci bankovních úvěrů a dluhopisů.

„V roce 2023 máme splatných zhruba 1,1 miliardy korun. Na začátku roku již bylo zaplaceno 200 milionů a zbývá tedy ještě přibližně 900 milionů korun. Rok 2023 je zároveň z pohledu splatných závazků objemově nejvýše,“ sdělil finanční šéf ČMN Michal Šperka.

Firma počítá, že v polovině roku bude mít na běžném účtu díky akumulované hotovosti na splátky dluhopisů 1,2 miliardy korun.

„Dluhové financování zároveň bylo uzavřeno v době historicky nejnižších úrokových sazeb, kdy jsme byli schopni zafixovat nízké úroky na dlouhé období. Tento princip funguje velmi podobně jako fixace u klasické hypotéky. Konkrétně jsou naše seniorní úvěry fixovány do let 2025 - 2027,“ doplnil finanční manažer ČMN Šperka.

Náklady na financování:

Vysoké dluhové financování využívala v minulých letech rovněž investiční skupina DRFG byznysmena Davida Rusňáka. Letos na firmu čeká splacení deseti procent z celkového objemu vydaných dluhopisů. Přesnou částku skupina nesdělila. Podle posledních dostupných údajů však měla na konci předloňského roku celkové závazky z vydaných dluhopisů se splatností přes jeden rok ve výši 4,5 miliardy korun.

„Růst úrokových sazeb a s tím zdražení financování je pro nás samozřejmě nepříjemnou skutečností. Dražší financování vytváří větší tlak na projekty s vyšší potenciální marží a posléze zvyšuje efektivitu celého podnikání,“ uvedla mluvčí holdingu Monika Brichtová.  „Pečlivě pracujeme s vlastními a cizími zdroji vzhledem k hodnotě našich aktiv. Střednědobým cílem je postupně ponižovat podíl cizích zdrojů na pasivech společnost,“ dodala zástupkyně DRFG.

Celkové zadlužení Českomoravské nemovitostní se pohybuje kolem 80 procent z hodnoty aktiv. V případě hlavní části skupiny DRFG byl podíl celkových závazků na hodnotě aktiv 88 procent. Stavitel solárních elektráren Solek, další firma pracující s vysokým podílem dluhu, má zadlužení v poměru k aktivům kolem 70 až 80 procent.

„Současná situace u firem se zadlužením od 60 procent výše je spojena s nárůstem finančního rizika. Kromě zmiňovaného dopadu vysokých úrokových sazeb na zhoršení výsledku hospodaření a disponibilního cash flow, jde zejména o celkově složitější přístup ke zdrojům financování. Pokud byl obchodní model napjatý i v době, kdy byl na trhu přetlak hotovosti a levných zdrojů financování, pak se v současné době bude řada těchto firem pohybovat nedaleko bankrotu,“ popsal obecně Jiří Hlaváč, partner v poradenské společnosti TPA.

Podle finančního šéfa Českomoravské nemovitostní měla vyšší porce dluhu opodstatnění. „Vyšší úroveň cizích zdrojů nám v letech 2018 až 2020 umožnila akvizice mnoha atraktivních aktiv, které bychom pouze z vlastních zdrojů nebyli schopni akvírovat. Dluhové financování zároveň bylo uzavřeno v době historicky nejnižších úrokových sazeb, kdy jsme byli schopni zafixovat nízké úroky na dlouhé období,“ doplnil Šperka.

Majitel fotovoltaické skupiny Solek Zdeněk Sobotka připouští, že kvůli růstu úrokových sazeb bude muset firma zdražit svůj byznys. „Na druhou stranu tím, jak jsou významně vyšší ceny elektřiny, tak pro nás vyšší sazba neznamená až tolik, protože otáčka byznysu je relativně rychlá. Nebudeme říkat, že nám vyšší sazby vyhovují, ale máme je z čeho zaplatit,“ řekl solárník Sobotka.

Českomoravská nemovitostní zase počítá s osekáním dluhu. „Do budoucna se zvyšujícími se úrokovými sazbami ČMN plánuje spíše nižší procento zadlužení. Využití cizích zdrojů bude méně finančně atraktivní,“ řekl finanční manažer ČMN Šperka.

O postupném snižování dluhu mluví také DRFG. Fotovoltaický holding Solek bude situaci řešit rozdělením koncernu. „Proto jsme skupinu museli rozdělit, aby bylo transparentně vidět, že v jedné noze máme jen operativní byznys a k tomu dluh, který by již dále růst neměl, a v druhé noze dlouhodobý majetek,“ řekl Sobotka.

První z velkých emitentů korporátních dluhopisů se již dostali do potíží. Redakce SZ Byznys popsala případ skupiny Premiot byznysmena Ondreje Spodniaka. Premiot si od více než třech tisíc lidí napůjčoval několik miliard korun. Aktuálně ale firma nemá peníze na úhradu splatných závazků.

„Nadále aktivně probíhají jednání s potenciálními finančními investory,“ vzkázala společnost nedávno držitelům dluhopisů. Zároveň oznámila, že do konce dubna svolá schůzi vlastníků obligací.

Doplnili jsme informaci o hotovosti ČMN a fixaci bankovních úvěrů firmy.