Článek
Historicky první tokenizovaný projekt v Česku se bude týkat chytrých elektroměrů připojených k takzvanému internetu věcí. Firmu SimpleCell vlastní investor Radovan Vávra a finančník Miloslav Vyhnal, který v minulosti pracoval například pro KKCG Karla Komárka.
Chytré elektroměry budou moci domácnosti a firmy využívat k optimalizaci a sledování spotřeby elektrické energie. Zatím však nejsou příliš rozšířené a firma SimpleCell zůstává ve ztrátě. Tržby podle Vávry dosáhly loni cca pět milionů korun. V roce 2020 to bylo 4,2 milionu korun a ztráta dosáhla 31 milionů korun.
Radovan Vávra nicméně projektu věří. Do firmy podle svých slov vložil s partnerem Miroslavem Vyhnalem zhruba 100 milionů korun vlastního kapitálu. Nyní si jdou prostřednictvím platformy Xixoio podle Vávry pro „nízké stovky milionů korun“.
Část jejich zhodnocení bude vznikat následkem toho, jak oni sami budou přesvědčovat lidi kolem sebe ve stylu ‚tohle je fakt dobré, pořiď si to‘.
„My nehledáme peníze. My hledáme peníze s příběhem a dalšími parametry. Hledáme peníze, které přinášejí lidé, kteří budou ochotni přistoupit na to, že část jejich zhodnocení bude vznikat následkem toho, jak oni sami budou přesvědčovat lidi kolem sebe ve stylu ‚tohle je fakt dobré, pořiď si to‘. Tohle od držitele dluhopisů nemůžete vůbec čekat,“ uvedl Vávra na tiskové konferenci. Reagoval tím na dotaz, zda nechtěli využít i nějaké další způsoby financování.
Vypadá to tedy, že své investory chtějí využít také jako jakési „reklamní kanály“, jejichž prostřednictvím se budou informace o chytrých elektroměrech šířit.
Podle Vávry se má s tokeny obchodovat na platformě společnosti Xixoio, nicméně o tom, zda bude trh likvidní, tedy bude fungovat, když bude investor chtít prodat, zatím jasno nemá. „Poctivě bych řekl, že to zařízeno nemáme,“ uvedl Vávra.
Jasno má v tom, že první investoři budou kupovat jejich tokeny výhodněji než ti, kdo budou chtít kupovat až později, když se projekt rozjede. Se ziskovostí přitom počítá firma SimpleCell až v horizontu tří a pěti let.
Já vůbec nechci, aby ČNB v tom našem tokenu hrála nějakou roli.
Celý projekt je neregulovaný. „Já vůbec nechci, aby Česká národní banka (ČNB) v tom našem tokenu hrála nějakou roli,“ řekl rezolutně Vávra.
„Do působnosti dohledu České národní banky spadají pouze takové tokeny, které jsou investičními nástroji. (…) Virtuální tokeny, které nejsou investičními nástroji ve smyslu finanční regulace, nepodléhají dohledu ČNB,“ sdělila minulý týden redakci SZ Byznys mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová.
„Považujeme za potřebné připomenout, že při nákupu, či držení tokenů, které nepodléhají regulaci ČNB, nepožívá investor výhod v podobě ochrany spojované s regulovanými finančními službami,“ dodala.
Výnosy ne ze zisku, ale tržeb
Předtím tedy bude vyplácet výnosy svým investorům nikoli ze zisku, jak je to obvyklé, ale z tržeb. „Investoři budou mít podíl na tržbách. Investoři nebudou čekat na to, až jak to celé dopadne, ale token bude zprostředkovávat podíl na všech tržbách,“ dodal Vávra. Na otázku, jak často bude výplata tohoto zisku, Vávra neodpověděl.
Za uvedení tokenů firmy SimpleCell na platformu společnosti Xixoio si bude firma účtovat provizi, nicméně její výši nechtěli ani Watzke, ani Vávra specifikovat.
V současnosti nejde o burzu, byť vytvoření kryptoburzy je cílem Xixoia. „Tokenizace se odehrává na takzvané IPCO platformě. Všeobecně se jedná o Blockchain Bankovní Ekosystém a burza bude jeden z modulů celého ekosytému,“ uvedla Lenka Keehnen, tisková mluvčí společnosti.
Po tiskové konferenci má následovat takzvaná RoadShow, v rámci níž chtějí představitelé projektu v různých městech Česka vysvětlovat veřejnosti možnost podílet se na tokenizaci produktu.
Co je to tokenizace?
Token je digitální aktivum, které je svázáno s konkrétní hodnotou. Je to obdoba klasické papírové smlouvy, jen má digitální formát. Všechny ostatní náležitosti zůstávají stejné. Zatímco v tradičním „papírovém“ světě musíme k právníkovi, notáři a následně se setkat s protistranou, v digitálním světě můžeme díky tokenu vše provést online.
Token je tedy digitální aktivum, kterým prokazujeme, že jistou konkrétní hodnotu vlastníme. Je nezfalšovatelné, transparentní, bezpečné a vždy dostupné z jakéhokoli chytrého zařízení, z jakékoli části zeměkoule. Stačí jen přístup k internetu. A to vše díky technologii blockchainu.
Vydávání tokenů přes blockchain neboli tokenizace, je nový trend v získávání kapitálu pro rozvoj společností. Dříve společnosti musely pro kapitál na rozvoj do banky, nebo za soukromým investorem, nebo jít na klasickou burzu. Všechny tyto možnosti jsou ale extrémně nákladné, administrativně složité a naprosto nevhodné pro začínající firmy.
Zdroj: Xixoio
Společnost Xixoio ovládá podnikatel Richard Watzke, který prodává vlastní tokeny XIX, s nimiž se však obchodovat nijak nedá. A není také jasné, zda je někdy firma od investorů bude odkupovat zpátky.
Společnosti to však nebrání v tom, aby na svých stránkách uváděla, že cena tokenů nepřetržitě roste. XIX nepodporují žádné kryptoměnové burzy nebo směnárny a jejich cenu jednoduše stanovuje společnost sama.
Platforma Xixoio byla v minulých měsících některými analytiky označována za kontroverzní. Před investicemi do podobných projektů také koncem minulého roku varovala Česká národní banka a Ministerstvo financí.
Doplnění 16. 2. 2022, 17:43: Z titulku jsme odstranili slovo kryptoburza a přidali vyjádření tiskové mluvčí o fungování společnosti, jelikož Xixoio není tzv. kryptoburzou, byť na vzniku burzy pracuje.
