Mzdy inflaci nedoženou. Jak se firmy chystají přidávat

Životní náklady zaměstnanců stoupají podobně jako provozní náklady jejich zaměstnavatelů. Tyto dvě strany se tak dostávají do pomyslného střetu. Pracovníci potřebují přidávat na mzdách, aby si zachovali životní úroveň, naopak firmy hledají všechny dostupné prostředky, jak na svých nákladech co nejefektivněji ušetřit.

Z průzkumu mezi českými firmami, který realizovala společnost LMC ve spolupráci s agenturami G82 a Simply5, sice vyplývá, že zaměstnavatelé mzdy plánují v blízké budoucnosti zvyšovat, ani zdaleka se ale nepřiblíží aktuální míře inflace, která v červenci dosáhla 17,5 procenta.

Firem, které plánují v nejbližší době mzdy zvyšovat, ale oproti loňskému létu výrazně přibylo. Jde o více než polovinu českých zaměstnavatelů (55 %) a zároveň jde o 19procentní nárůst oproti loňskému létu.

Těsná většina (52 %) firem, které růst mezd plánují, uvádí zvýšení do 5 procent. Před půl rokem s tak malým zvýšením počítalo ještě 69 procent firem. Se zvýšením o 5 až 10 % dnes počítá 42 procent zaměstnavatelů. Ještě loni takových bylo jen 27 %. Více než o 11 % na mzdách pak plánuje přidávat 6 % zaměstnavatelů.

„Výzkum jasně ukazuje, že firmy zvýšily svou představu o růstu mzdových nákladů. Přesto většina z nich neplánuje dorovnat svým zaměstnancům ztráty způsobené inflací,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu ze společnosti LMC.

Navýšení mezd letos už podruhé v řadě čeká například zaměstnance společnosti Nestlé. „Zatímco první navyšování proběhlo v první polovině roku, od října všechny zaměstnance, jak ty pracující v továrnách, tak v terénu či v administrativě, čeká letos již druhý růst mezd. Celkové roční navýšení se pohybuje ve vyšších jednotkách procent,“ okomentovala Tereza Skrbková, tisková mluvčí Nestlé.

A za poslední rok už dvakrát zvyšovala mzdy také síť hotelů Orea Hotels & Resorts. „Již podruhé za půl roku společnost navýšila své mzdy v souhrnu o 11,5 procenta. Jejich úroveň se dostala na medián celého českého trhu, při srovnání s firmami přes všechna odvětví se tedy nachází uprostřed,“ uvedla společnost Orea Hotels & Resorts.

Letošní zvýšení mezd oznámila také společnost Porsche nebo česká módní značka VUCH. „V průběhu letošního roku jsme většině zaměstnanců platy zvyšovali. Nejednalo se o plošné zvyšování, ale spíše na základě interních pravidel. Plošné zvyšování jako reakci na aktuální situaci plánujeme s největší pravděpodobností na začátek příštího roku,“ uvedl Josef Jankovský, HR manažer.

Dorovnávat mzdy s ohledem na inflaci se ale nedařilo ani loni, ukazují data Českého statistického úřadu.

„V loňském roce jsme mohli v oblasti mezd sledovat výrazné výkyvy. Po těžkém covidovém období došlo k narovnávání mezd, zejména v druhém čtvrtletí. Už ke konci loňského roku ale tempo růstu zpomalilo a mzdy rostly jen zhruba o 4 procenta. Inflace ale už v tu dobu byla šestiprocentní, což znamená, že reálně většině lidí mzdy poklesly. Za jejich příjem, který z práce získávali, si mohli koupit méně věcí,“ vysvětluje Dombrovský.

Stejná situace se opakovala také v letošním roce, kdy v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly mzdy o 7,2 procenta. Míra inflace už byla v té době na úrovni téměř jedenácti procent. Reálně tak zaměstnancům mzdy poklesly o 3,6 procenta.

Češi tak zažily druhé čtvrtletí po sobě pokles reálné mzdy, což nepamatují od recese v roce 2014, připomněla expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová.

„Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024,“ podotkl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

To potvrzuje také pravidelné šetření Svazu průmyslu a dopravy s Českou národní bankou. Podle něj firmy očekávají, že budou v příštím roce zvyšovat mzdy přibližně o 4,5 procenta.

„Byť vysoké inflační a mzdové tlaky mohou výsledné hodnoty tlačit výše, konkrétní hodnota bude velmi různorodá v jednotlivých sektorech a firmách. Tempo růstu nominálních mezd však v letošním roce bezpochyby nedosáhne očekávané míry inflace,“ říká Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské, Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Ne všechny firmy ale ke zvyšování mezd v letošním roce přistupovaly plošně a naopak přidávání na výplatních páskách řešily s pracovníky spíše individuálně.

„Se všemi máme pravidelné vyhodnocování práce a zároveň si i nastavujeme další cíle a odměnu. Každý má u nás jak fixní, tak i variabilní složku, která umožňuje více, lépe a férověji ocenit šikovné kolegy,“ říká Ruslan Skopal, CEO české značky spodního prádla Styx.

V některých firmách se v letošním roce dostaly ke slovu spíše benefity, kterými se podniky snaží řešit neřešitelný problém střetu inflace a snahy firmy ušetřit.

„Čím dál více firem se na nás obrací a chtějí řešení na míru, aby mohli podpořit své zaměstnance v době rekordního zdražování. Největší poptávka je po navýšení příspěvku na stravování a po volnočasových benefitech. Navýšení částky na volnočasové benefity je totiž pro obě strany z daňového hlediska výhodnější než navýšení mzdy,“ říká Tereza Knířová, tisková mluvčí Sodexo Benefity.

Výrazně posílila svůj benefitní systém například automobilka Škoda Auto, která valorizovala příspěvky na rekreace nebo rekondice.

„Podařilo se do značné míry zmírnit dopady inflace na kmenové i agenturní zaměstnance společnosti, například navýšením mzdové dohody na jaře tohoto roku, navýšením zaručeného či variabilního bonusu, protiinflační jednorázovou platbou 10 000 korun, zvýšením příplatků za noční nebo odpracovanou plusovou flexikontovou směnu a v neposlední řadě také navýšením příspěvku na penzijní připojištění,“ uvedla Martina Špittová, tisková mluvčí Škody Auto.

Společnost O2 také kromě zvýšení mezd letos navýšila příspěvek na pořízení nového mobilního telefonu ze 7 200 na 18 000 Kč.

„Od ledna k výplatě posíláme stravenkový paušál, aby se zaměstnanci mohli svobodně rozhodnout, jak a kde se chtějí stravovat. Se změnou systému jsme tento příspěvek také navýšili na 75 korun za odpracovaný den,“ dodává Pavel Milec, HR ředitel O2.

A firma reagovala také na zdražení pohonných hmot. „Zaměstnanci mohli uplatnit své benefit body na pořízení kuponů na městskou hromadnou dopravu a zároveň, pro ty, kteří jezdí vozem, jsme navýšili limit pro čerpání slevy na nákup benzinu a nafty u našeho smluvního partnera,“ dodal Milec.

Avšak pro zaměstnance je tou nejdůležitější motivací finanční ohodnocení, ukazují data z průzkumu LMC JobsIndex, který zkoumal chování pracovníků ve firmách. Právě kvůli lepšímu platu by o nové práci uvažovalo až 79 % lidí, což je o 5 procentních bodů víc než před rokem. Stále ale platí, že rozdíl by musel být výrazný.

Devatenáct procent lidí by opustilo současnou práci jen kvůli mzdové nabídce vyšší o 40 a více procent. 32 % zaměstnanců by potom chtělo alespoň o 30 procent vyšší plat. Dalším třiceti procentům lidí by ke změně stačilo 20procentní navýšení. A jen 9 % lidí by svou současnou práci opustilo pro plat vyšší o desetinu.

„Zaměstnanci s nižšími příjmy pak jsou ochotnější odejít i při menším zvýšení. Za deseti procenty mzdy navíc by odešlo 13 % z nich. Alarmující nyní také je, že plných 46 % lidí uvádí, že se svou mzdou vycházejí jen s obtížemi. A situace se bude s rostoucí inflací pravděpodobně zhoršovat,“ komentuje analytik pracovního trhu.

Zdražení nákladů za energie a další vstupy ale neřeší jen zaměstnanci ve svých rodinných rozpočtech. Zásadním způsobem se dotýká také firem, které hledají, jak šetřit.

Například Zdeněk Babulík, majitel tří restaurací ze Zlína, rozdal v dubnu lidem v práci manuál, jak šetřit elektřinu, podle něhož se musí na směnách řídit zejména kuchaři, kteří obsluhují přístroje náročné na spotřebu energií.

„Personál dostal příkaz vypínat elektřinu. Teď je pro nás zásadní šetřit zdroje. Když to není jejich, tak svítí všude. Musí třeba vypínat kávovary na noc, protože je to žrout elektřiny,“ popsal.

Firmy ale nebudou šetřit jen na provozu. Výdaje lze přiškrtit zejména při nákupu zboží a služeb do zásob a častěji se budou škrtat investice.

A zcela naopak – 37 procent větších firem neplánuje hledat úspory v žádné z nabízených oblastí. Možná překvapivé číslo se ale musí srovnat s loňskem, kdy takových firem bylo 48 procent.

Naopak nejvíce investic bude podle průzkumu směřovat především do lidských zdrojů, jako je zvyšování kvalifikace zaměstnanců a jejich platy, případně další benefity.

„V našem oboru je kompetentní a motivovaný tým zaměstnanců naprosto klíčový, a proto náklady na lidské zdroje jsou až to poslední, kam bychom při úsporách byli nuceni sáhnout,“ uvedl Jan Hurt, generální ředitel Porsche Česká republika.

To potvrzuje také Dagmar Kužvartová, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Pokud by rostly ceny a kompenzace by nebyly dostatečné, tak budou firmy maximálně šetřit a nebudou mít na inovace – automatizace, robotizace a nahrazování lidské práce – ani na rozvoj lidských zdrojů. Pokryjí maximálně mzdový růst pro zaměstnance z důvodu zvyšování nákladů na provoz domácností,“ uvedla.