Článek
Vedle dohadů o přijetí eura, které během Vánoc přerostly v otevřený vládní konflikt, poněkud zapadla jedna praktická novinka ohledně dobrovolného používání evropské měny v tuzemských firmách.
Od ledna se podnikům uvolnily ruce při výběru měny, ve které chtějí fungovat. Vést účetnictví v euru šlo teoreticky už dříve a některé firmy – hlavně ty větší, s matkami v eurozóně – tuto možnost už využívají. Pro daňové účely ale musely paralelně vést účty i v korunách, což se nyní částečně mění.
V rámci konsolidačního balíčku totiž prošel zákon, který nově dává firmám možnost účtovat takzvaně ve své „funkční měně“ a pak v ní také vypočítat daň z příjmu. Háček je v tom, že pro jiné daně – hlavně pro daň z přidané hodnoty – je třeba dál operovat jedině v korunách. Zájem o novou vymoženost je proto zatím minimální.
„Možnost přechodu na funkční měnu je určitě dobrá iniciativa a pro spoustu firem to může být užitečný krok,“ uvádí Miroslav Šmíd, expert auditorské firmy PwC Česká republika na finanční reporting a kapitálové trhy. Žádnou lavinu zájmu mezi firemními klienty ale nezaznamenal. „Mimo jiné proto, že společně s novelou zákona o účetnictví nedošlo k novelizaci všech navazujících daňových předpisů,“ dodává Šmíd.
A podobně novinku hodnotí i jiní poradci. „Že by to byla nějaká masová věc, to se říct nedá. Jde spíš jen o jednotky firem,“ říká k zájmu o přechod na cizí funkční měnu Tomáš Kachlík z auditní divize společnosti Deloitte.
Zdrženlivost má dva důvody. K definitivnímu schválení nových paragrafů došlo až koncem roku, což bylo pro firmy příliš pozdě. Přebudovat účetnictví je pro ně akce na několik měsíců, proto se potenciální zájemci vrhnou do příprav na změnu spíš až v průběhu letošního roku.
Druhým důvodem nezájmu je právě nedotaženost, pokud jde o povinné používání korun pro jiné daňové účely než je daň z příjmu. „I když společnost pojede v eurech, tak bude muset dál kvůli DPH vést evidenci faktur v korunách,“ přibližuje Kachlík.
Některé tuzemské firmy už v euru účtují nyní. Například Škoda Auto tento záměr oznámila už předloni. Transakce v eurech jak na straně tržeb, tak na straně nákupu měly v jejím případě převahu už delší dobu. Automobilka svůj přechod zdůvodnila také tím, že ekonomické a právní prostředí eurozóny ovlivňuje její fungování a chod víc než domácí prostředí.
Komu to vyhovuje, tlačí eura už nyní
Firem v podobném postavení přibývá. Podle dat České národní banky poslední dobou výrazně sílí jev, kterému banka říká „spontánní euroizace“. Podíl podnikových úvěrů v eurech za posledních pět let vyskočil z 30 na skoro 50 procent (výš než v Polsku nebo Maďarsku). V 15 procentech případů si zdejší firmy platí eurem i mezi sebou.
Převést účetnictví do měny, která je pro firmu určující, bylo možné už v minulosti. Pro velké firmy, operující v mezinárodních účetních standardech IFRS, šlo dokonce o povinnost, aby dostály principu, že účetní knihy mají co nejvěrněji odrážet skutečný život podniku. Účty v eurech po zdejších firmách také často požadovali zahraniční vlastníci, kteří pocházejí v převážné míře z eurozóny a je pro ně jednodušší komunikovat se zdejšími dcerami v jedné měně.
Obě tyto praxe ale doposud kolidovaly s českou legislativou. Ta požadovala účtování v korunách, aby existovaly podklady pro výpočet daně z příjmu. Proto některé firmy vedly paralelní účty v obou měnách. Novinkou teď je, že daň z příjmu půjde vypočítat rovnou z eurového účetnictví. Samotná platba musí být i nadále v korunách, ale částku lze ve finále už jen vynásobit podle kurzu a není třeba ji počítat v korunovém daňovém přiznání.
Kvůli povinnosti dál vést korunové účetnictví pro účely DPH se ale v praxi moc nezmění. DPH je v podnikání věcí každodenního provozu, praktický dopad nových paragrafů se tím pádem podle Kachlíka zpočátku omezí hlavně na firmy, které s DPH nepracují, jako jsou třeba společnosti na vrcholu holdingových struktur.
Účtování v eurech – anebo přesněji možnost vypočítat v eurech daň z příjmu – slíbila Fialova vláda už v programovém prohlášení jako náhražku za plnohodnotné převzetí eura. Tomu se ve svém programu vyhnula. Nyní ale menší strany vládní koalice požadují, aby současná vláda aspoň připravila, co může.
Vláda by měla v příštích týdnech projednat každoroční hodnoticí zprávu České národní banky a Ministerstva financí o tom, jak je Česko na euro připraveno. Politici ODS argumentují spolu s exprezidentem Václavem Klausem, že k opuštění koruny není důvod. Menší koaliční strany berou euro jako politickou kotvu směrem na západ a požadují přihlášku do unijního mechanismu směnných kurzů ERM2, což je povinný, minimálně dvouletý předstupeň případného vstupu do eurozóny.
