Dokázal vyvolat šílenství na akciovém trhu. Kdo je pan Nvidia

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šéf čipařské Nvidie Jensen Huang je po právu mnohými označován za technologického vizionáře, který se objeví jednou za generaci. Huang je momentálně 21. nejbohatším člověkem a zprávy o společnosti, kterou před třemi desítkami let spoluzakládal, je poslední týdny a měsíce opravdu těžké přehlédnout.

Akcie Nvidia jen za posledních pět let vyrostly o bezmála 2000 procent. Po oznámení hospodářských výsledků v minulém týdnu vzrostla tržní hodnota firmy za jediný den o 277 miliard dolarů, což je nejvyšší denní nárůst v historii trhu. Tím překonala předchozí rekordní denní nárůst firmy Meta ze začátku února, který činil 197 miliard dolarů.

V žebříčku nejhodnotnějších světových firem navíc Nvidia přeskočila takové velikány jako Amazon či Alphabet a svými výsledky za poslední kvartál loňského roku doslova vyvolala šílenství na slavné Wall Street. Banka Goldman Sachs dokonce označila tuto akcii za momentálně „nejdůležitější na planetě Zemi“.

Kdo je ale ten chlapík v černé kožené bundě, která je pro něj charakteristická stejně jako rolák pro Steva Jobse a který si v polovině roku 2020 nechal na rameno vytetovat logo firmy, když cena akcie pokořila cenu 100 dolarů?

Dnes 61letý Jensen Huang se narodil na Tchaj-wanu a moc dobře si pamatuje, jak se jeho otec vrátil nadšený z pracovní cesty ve Spojených státech. Byl z pobytu tak motivován, že si dal za cíl dostat oba své syny do USA. S vizí se brzy ztotožnila také Huangova matka, která začala oba své chlapce učit angličtinu, ač ji neuměla.

Nynější šéf Nvidia, jehož jmění magazín Forbes odhaduje na necelých 70 miliard dolarů, na tuto dobu vzpomínal v rozhovoru pro CNBC.

„Máma vůbec neuměla anglicky, ale to ji od touhy dostat nás do USA nezastavilo. Každý den vybrala deset slovíček ze slovníku a ptala se nás na jejich význam. Vůbec ale nevěděla, jestli to říkáme dobře, nebo špatně. Byl to ale tátův sen a neúnavná touha matky, co nás nakonec do USA dostaly,“ svěřil se podnikatel.

Psala se 70. léta, když devítiletý Huang dorazil do Tacomy ve Washingtonu, aby zde žil u strýce a tety a studoval na internátních školách pro problémové studenty. Ne však záměrně, strýc tam totiž mladého Huanga zapsal v domnění, že jde o prestižní školu.

Nejranější vzpomínky tak pro mladého Huanga nebyly ani zdaleka příjemné. I kvůli šikaně a jeho povinnosti umývat sprchy a záchody na koleji. „Děti tam byly opravdu tvrdé. Všichni měli kapesní nože, a když došlo ke rvačce, nebylo to nic pěkného,“ vzpomínal v rozhovoru v roce 2012.

Pro Huanga to ale byla klíčová a formující zkušenost do budoucího života. A další jeho kroky už vedly na mnohem prestižnější školy. Na Oregonské státní univerzitě získal bakalářský titul v oboru elektrotechniky a poté magisterský titul ve stejném oboru na Stanfordu.

Po několika letech práce ve strojírenství, mimo jiné jako návrhář mikroprocesorů, Huang v roce 1993 ve svých 30 letech spoluzaložil společnost Nvidia. Společně se svými dvěma přáteli a kolegy, Chrisem Malachowskym a Curtisem Priemem, dali dohromady úspory 40 tisíc dolarů. Jejich firma vsadila na počítačové hry a začala pro ně vyvíjet grafické karty.

„Věřili jsme, že náš model výpočetní techniky dokáže vyřešit problémy, které univerzální výpočetní technika v podstatě nedokáže. Všimli jsme si také, že videohry jsou zároveň jedním z výpočetně nejnáročnějších řešení a budou mít neuvěřitelně vysoký objem prodeje. Tyto dvě podmínky nenastávají naráz příliš často,“ řekl Huang v roce 2017 časopisu Fortune.

Nvidia rychle získala 20 milionů dolarů od investorů, mezi nimiž byl i věhlasný Sequoia Capital. Působivá cesta mohla začít. Díky Huangově vizi a vedení se Nvidia stala rychle lídrem v herním průmyslu.

Ne vše se ovšem Huangově Nvidii povedlo podle představ. Když například v září 2020 Nvidia oznámila, že se dohodla na koupi britského „čipaře“ Arm za 40 miliard dolarů, setkala se s odporem antimonopolního úřadu. Ten uvedl, že dohoda o převzetí vyvolává vážné obavy ohledně hospodářské soutěže a měla by se stát předmětem hloubkového vyšetřování. Nvidia se proto později rozhodla záměr odvolat, a stálo ji to balík.

Odepsala svých předem zaplacených 1,25 miliardy dolarů, které získala společnost SoftBank, vlastník firmy Arm. Tento krok vedle však růst Nvidie nezastavil, naopak. Právě teď se bohatě vyplácí její dlouhodobá sázka na umělou inteligenci. V listopadu loňského roku představila OpenAI veřejnosti nástroj ChatGPT, jehož pohonem jsou čipy z dílny Nvidia.

Kalifornská firma poskytuje stavební kameny pro to, co někteří považují za jeden z nejvýznamnějších vývojových trendů v historii technologií. Ukázalo se, že Američan tchajwanského původu má neobyčejný byznysový čich. Když jiným cukal koutek nad potenciálními možnostmi umělé inteligence, on z ní udělal jednu z firemních priorit.

Také díky tomu loni v červnu Nvidia poprvé vstoupila do klubu firem hodnotou bilion dolarů, dnes už jsou to biliony dva.

Nvidia momentálně zažívá historický růst hodnoty svých cenných papírů, který je možná nejlepším příkladem starého investičního přísloví, že v době zlaté horečky se nejvíc vydělá na prodeji lopat a krumpáčů. A Nvidia má v současné době velký náskok před ostatními prodejci těchto nástrojů.

I když se akcie Nvidie v těchto dnech blíží k 800 dolarům, další tetování u jejího spoluzakladatele a generálního ředitele prý čekat nemáme.