Článek
Společnost Neuralink Elona Muska, která slibuje vyvinout zařízení na přímé propojení lidského mozku s počítači, vyšetřují americké federální úřady za možné týrání zvířat. Uvedla to agentura Reuters, podle jejíchž zdrojů je vyšetřování výsledkem oznámení jednoho ze zaměstnanců společnosti.
Společnost Neuralink byla založena v roce 2016 přímo Elonem Muskem a jejím cílem je vyvinout implantáty, které by umožnily převádět mozkové signály do podoby, kterou mohou interpretovat počítače. Prvními lidskými pacienty by tedy snad mohly být osoby s vážnými poraněními mozku a paralýzou, které by tak získaly možnost přímo ovládat počítač.
Zatím je ovšem společnost pouze ve fázi zkoušek na zvířatech. Podle prezentace ze začátku prosince loňského roku už došlo k „telepatickému“ spojení mozku pokusné opice s počítačem. Výraz „telepatické“ použil přímo Elon Musk.
Podle stejné prezentace chce společnost zahájit pokusy na lidech do půl roku, v minulosti už byl Musk ve svých příslibech i agresivnější. A právě tato snaha o co nejrychlejší výsledky údajně ve firmě vede k příliš lehkovážnému přístupu k pokusným zvířatům, tvrdí „whistlebloweři“, se kterými mluvili reportéři Reuters.
Začalo to v loňském roce
Současné vyšetřování je pokračováním případu, který začal v loňském roce. V únoru 2022 zájmový neziskový spolek Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu (PCRM) zažaloval Kalifornskou univerzitu v Davisu (UC Davis), která pro Neuralink prováděla pokusy. Podle organizace se měla dopustit „invazivních a smrtelných experimentů“ s mozkovými čipy firmy.
Informace prověřilo americké federální ministerstvo zemědělství, které udělalo inspekci jak ve firmě, tak na univerzitě. Neobjevilo přitom žádné pochybení. Ale pak se do věci vložila kalifornská prokuratura, která požádala o otevření dalšího vyšetřování.
Podle Reuters je hlavním předmětem tohoto vyšetřování podezření z porušení zákona na ochranu zvířat při vědeckém výzkumu. Zákon o dobrých životních podmínkách zvířat byl přijat v roce 1966 s cílem stanovit pravidla pro zacházení se zvířaty používanými ve výzkumu.
Americká legislativa, která je zjednodušeně řečeno volnější než evropská, přímo neupravuje, pro jaké typy výzkumu se mohou zvířata používat, ale určuje standardy zacházení a péče, které by se jim mělo dostávat. Vědci tedy mohou použít v pokusech tolik zvířat, kolik považují za nutné, a mají širokou volnost v rozhodování o tom, kdy a jak mohou být zvířata při testech využita.
Ze zákona jsou také vyňati pokusní hlodavci, nejčastěji potkani a myši, tedy nejběžněji používaná laboratorní zvířata. Tak tomu bylo i v Neuralinku, podle záznamů společnost od roku 2018 usmrtila téměř 1500 zvířat včetně více než 280 ovcí, prasat a opic. Vzhledem k tomu, že společnost nevede přesné statistiky o počtu testovaných a zabitých zvířat, označily zdroje toto číslo za přibližný odhad.
Co se mělo stát?
Reuters na základě interních dokumentů společnosti a rozhovorů s více než 20 současnými i bývalými zaměstnanci tvrdí, že ve firmě postupně rostl odpor k přístupu k pokusům. Musk a obecně vedení firmy údajně tlačili na urychlení vývoje bez ohledu na to, zda to nepovede ke zbytečnému utrpení a úmrtím experimentálních zvířat.
Současní i bývalí zaměstnanci Neuralinku však uvedli, že počet usmrcených zvířat je vyšší, než by měl být, a to kvůli Muskově snaze urychlit výzkum. Zaměstnanci reportérům například tvrdili, že byli nuceni opakovaně provádět původně neúspěšné testy, byť nebyl důvod předpokládat, že opakování přinese nějaký jiný výsledek – tedy povede k něčemu jinému než úmrtí „subjektů“. V přípravě experimentů se podle nich také zbytečně spěchalo.
Příkladem takové chyby byla jedna velmi nepovedená série experimentů na 25 prasatech. Těm byla údajně implantována zařízení, která byla jednoduše příliš velká. Což je samozřejmě chyba, které by nemělo být tak těžké předejít dříve, než se zvířatům, nebo alespoň jejich větší části, otevře lebka a zařízení vloží do mozku.
Musk prý nejméně jednomu bývalému zaměstnanci Neuralinku řekl, že nerad používá zvířata k výzkumu a že chce, aby byla „nejšťastnějšími zvířaty na světě“, dokud nebudou utracena. Řada zaměstnanců ovšem zároveň uvedla, že práce ve firmě byla spojena s velkým tlakem, aby vývoj probíhal co nejrychleji.
Co hrozí? Téměř nic
Faktem ovšem také je, že stížnosti na pokusy se zvířaty jsou běžnou záležitostí, zvláště pokud se při nich používají primáti. Soudit Neuralink pouze na základě skutečnosti, že je firma vyšetřována, je velmi předčasné.
Na druhou stranu, kultura Silicon Valley, která klade důraz na rychlý postup a experimentování, se samozřejmě pro medicínský výzkum příliš nehodí. Problémy s tím měly i jiné společnosti založené investory se zkušeností z IT, například známá genetická společnost 23andMe.
I kdyby inspektoři nakonec došli k závěru, že v Neuralinku docházelo k porušení stávajících předpisů, vliv na firmu by to nejspíše mělo pouze malý. V podobných případech bývají americké úřady k firmám relativně vstřícné.
Delcianna Windersová, právnička specializující se na otázku práv zvířat na Vermont Law and Graduate School, pro server Vox řekla, že i v případě zjištění porušení zákona na ochranu zvířat výzkumníci nebývají postihováni nijak těžce. Ministerstvo zemědělství může proti jiným podnikům, které se řídí zákonem o ochraně zvířat, uplatňovat přísné sankce, včetně trestních obvinění, zabavování zvířat, odebírání nebo pozastavování licencí nebo podávání žádostí o soudní příkazy. V případě výzkumu se ovšem tyto sankce až na výjimku zabavení zvířat nesmějí uplatňovat.
Místo toho mohou porušovatelé zaplatit pokutu, která bývá obvykle ovšem zlomkem maximální možné sankce. Ministerstvo „obvykle nabízí dohodu o občanskoprávní pokutě, která je mnohem nižší než maximální občanskoprávní pokuta povolená v příslušném zákoně“, uvádí se přímo na stránkách ministerstva. V roce 2014 nezávislý audit zjistil, že ministerstvo v průměru snížilo výši původně stanové pokuty o 86 procent.
Neuralink přitom už zdaleka není pouze soukromým projektem Elona Muska a má vlastní zdroje financí. Startup už na svůj výzkum vybral také 363 milionů dolarů, tedy asi 7,8 miliardy korun, od dalších soukromých investorů. Jen v poslední sérii financování v červenci 2021 získal 205 milionů dolarů, mimo jiné třeba i od Google Ventures.
