Článek
Firmu Metsch Refractories vlastnila po tři generace americká rodina Haysů. Nyní se dostala do moravských rukou. Pro boskovickou firmu Lanik Holding rodiny Láníků, která začínala v roce 1991 v garáži se třemi lidmi, je to výrazný milník.
„Koupili jsme si rodinou firmu se zhruba 40 až 50 lidmi, která se pohybuje na velmi úzkém trhu v leteckém či zbrojním průmyslu, energetice, kloubních implantátech, což je v našem chápání světa výroby odlitků špičková produkce,“ řekl pro SZ Byznys Petr Boháček, obchodní ředitel Laniku, který aktuálně v USA akvírovanou firmu přebírá.
Lanik o svém americkém konkurentovi ví zhruba patnáct let. Před šesti lety Američany dokonce oslovili, zda by pro ně nemohli prodávat na evropském trhu. Ke spolupráci tehdy nedošlo. Před časem se však z firmy Metsch sami ozvali, že chtějí firmu prodat. V rodině se nenašel nikdo, kdo by chtěl v rodinném byznysu pokračovat.
„Snažili jsme se vždy obsadit jejich pozice, ale existovaly přitom dvě úskalí: dosáhnout jejich kvalitativních standardů a za druhé projít validací u jejich zákazníků, což je strašně obtížné a drahé. Například validační proces u výrobce leteckých motorů Rolls Royce je tak drahý, že i kdybychom jim to dali zadarmo, je to pro ně nezajímavé,“ popisuje Boháček, který sám pro Laník pracuje od roku 1998.
My chceme vzít jejich know-how a vyrábět jejich exportní část výroby v Česku.
Metsch Refractories mají tržby zhruba 6 milionů dolarů (150 milionů korun) a hrubý provozní zisk (EBITDA) pak 600 tisíc dolarů (15 milionů korun).
Moravská firma akvizicí získala pozice ve Spojených státech, což jí výrazně pomůže na tamním trhu prodávat.
Metsch vyžaduje investice, protože jí majitelé v posledních letech nevěnovali plnou pozornost. „Naše vize je taková, že chceme zvýšit kapacitu podniku, protože zájem o jejich výrobky je dnes větší, než dokážou uspokojit. Musíme i mírně navýšit prodejní ceny, aby firma na sebe začala vydělávat a mohli jsme do ní zpátky investovat a obnovit strojní park,“ dodává Boháček.
Zleva: obchodní ředitel Petr Boháček, výkonný ředitel Lanik Holding Igor Láník, bývalý šéf firmy Metsch Regractories Tim Hays a výrobně technický ředitel společnosti Boris Láník.
Nenápadná moravská firma Lanik vyrostla v poslední době do téměř miliardové velikosti. Zabývá se velmi úzkým segmentem: filtrací tekutého kovu. Její pěnové keramické filtry pro slévárenství využívají firmy od automobilového průmyslu po zdravotnictví. Všude, kde firmy potřebují plynotěsný, vodotěsný a povrchově pěkný výrobek: například lité kolo na autě, hlava motoru, ventily na plynové potrubí, brzdové kotouče, odlitky na větrné elektrárny, lopatky leteckých motorů či buldozery Caterpillar, vše musí být čistý kov a Lanik dělá filtraci kovu.
Metsch není typická americká firma, která dodává hlavně na obrovský domácí trh, ale 60 procent produkce exportuje do Evropy. „My chceme vzít jejich know-how a vyrábět jejich exportní část výroby v Česku. Zdá se nám rozumné neztrácet čas a náklady na dopravu,“ říká Boháček.
„Na druhou stranu výrobky, které my sami z Česka vyvážíme do Spojených států, chceme začít vyrábět tady u Pittsburghu a prodávat je pod značkou ‚made in USA‘,“ dodává.
Rodina Láníků má v holdingu ještě další dvě firmy, které vyrábějí průmyslová zařízení, konkrétně firmu Teplotechna Průmyslové Pece, která vyrábí průmyslové plynové pece a sušárny, a Romill, která vyrábí průmyslová zařízení pro mikrovlnný ohřev.
Laník má v plánu postavit v USA dvě nové plynové pece a předvádět je zákazníkům. „Má to obrovský potenciál. Naše olomoucká firma staví pece, které spotřebují zhruba o 50 procent plynu méně než pece, které se běžně používají ve Spojených státech,“ říká Boháček. V USA sice plyn nezdražil tak dramaticky jako v Evropě, ale i tak zdražil dvojnásobně. Americké firmy to nutí přemýšlet nad náklady.
Holding Lanik zaměstnává asi 280 lidí a dohromady se obrat jeho firem blíží 900 milionům korun. Při ziskovosti kolem 20 procent si může dovolit investovat do modernizace svých technologií i akvizic, jako je ta současná.
I na moravskou firmu přitom doléhají problémy s vysokými cenami energií. Firma je naprosto závislá na zemním plynu. Před dvěma lety za energie, tedy zemní plyn, elektřinu a vodu, zaplatila asi 900 tisíc korun ročně. Letos do září pak 11 milionů korun. „Bojujeme s tím tak, že jsme zavedli k našim výrobkům energetický příplatek, který se zvyšuje podle toho, kolik platíme za energie. Jednotkové ceny našich výrobků tedy zůstaly stejné, ale zákazníkům se na faktuře objevil nově energetický přípatek,“ uvádí Boháček.
Firma 95 procent produkce vyváží do zahraničí, Japonska, Brazílie a dalších států. Odpor vůči příplatku prý byl překvapivě malý, protože zákazníci ho neberou jako trvalé zdražení.
Firma má od začátku vlastní vývoj, protože zakladatel firmy Igor Láník působil za komunismu jako ředitel výzkumného ústavu, který po roce 1989 zavřeli, ale on se v oboru rozhodl pokračovat. Firmu nyní řídí jeho synové Boris a Igor Láníkovi.
