Článek
Jen zhruba 50 km od místa, kde se v Bellových laboratořích v USA zrodil v roce 1947 první tranzistor, vyrobil student Sam Zeloof v garáži svůj počítačový čip s 1 200 tranzistory. A to bez mnohamilionové investice do výzkumu a vybavení. Na jeho příběh upozornil americký časopis Wired, zaměřující se na nové technologie.
Garáž rodičů proměnil v provizorní laboratoř, ve které má nejrůznější technologické vybavení. „Možná jsem až příliš sebevědomý, ale myslím si, že co dokážou jiní, zvládnu i já. I když mi to může trvat déle,“ říká Zeloof.
Svůj neobvyklý koníček i pokroky dokumentoval ve videích, která přidával na YouTube. To vzbudilo zájem odborníků z oboru. Někteří ale jeho schopnosti podceňovali. Výroba počítačových čipů je totiž považována za jednu z nejnáročnějších technologických disciplín.
Nejde samozřejmě o dokonalé čipy, které se využívají v řadě známých výrobků. Čipy vyrobené v garáži tak rozhodně nebudou pohánět váš PlayStation. Zeloof říká, že jeho neobvyklý koníček ho ale přesvědčil o tom, že by společnosti prospělo, kdyby byla výroba čipů přístupnější vynálezcům bez mnohamilionových rozpočtů. „Opravdu vysoká vstupní bariéra způsobí, že se budete vyhýbat riziku, a to je pro inovace špatné,“ řekl Zeloof pro Wired.
Čip
Destička polovodičového materiálu, na které je vytvořen určitý obvod. Čipy se nevyrábějí po jednom, ale po desítkách až tisících na jediném waferu monokrystalického křemíku nebo jiného polovodiče procesy, které vycházejí z fotolitografie.
Věří, že nic není nemožné
„Do výroby jsem se pustil, protože jsem si myslel, že to bude zábava,“ říká. „Chtěl jsem ukázat, že nic není nemožné,“ popisuje své motivy mladý inovátor.
Se svými experimenty začal už na střední škole v roce 2016. O dva roky později vyrobil svůj první čip. Inspirací mu byla vynálezkyně a podnikatelka Jeri Ellsworthová. Ta vyráběla vlastní tranzistory o velikosti palce. Zeloof se však nakonec rozhodl přejít od tranzistorů k integrovaným obvodům, což je skok, který v historii trval přibližně deset let.
Rodina mladého vynálezce v jeho neobvyklém koníčku podporovala, zároveň však byla opatrná. Nechali si poradit od zkušenějších, především kvůli bezpečnosti. „Moje první reakce byla, že to není možné. Vždyť pracuje v garáži,“ přiznal v e-mailu Mark Rothman, který strávil čtyřicet let navrhováním čipů a nyní pracuje pro společnost zabývající se OLED displeji.
Později ale viděl, jaké pokroky Zeloof dělá, a změnil názor. „Dokázal věci, o kterých bych si nikdy nemyslel, že jsou možné,“ přiznal inženýr. Aby se mladý vynálezce mohl alespoň částečně vyrovnat špičkovým technologickým firmám vynakládajícím stamilionové investice, studoval patenty a četl si v učebnicích z 60. a 70. let. V tomto období totiž působili na trhu průkopnické společnosti jako Fairchild Semiconductor, které vyráběly čipy na běžných pracovních stolech.
Svou domácí laboratoř v garáži se proto rozhodl vybavit. Zásoboval se historickým vybavením, jež skupoval na eBay a v jiných aukcích. Sháněl výrobní nástroje z období 70. a 80. let, které patřily zaniklým kalifornským technologickým společnostem. Velkou část tohoto vybavení sám opravil.
Jaký je nejlepší Zeloofův úlovek? Rozbitý elektronový mikroskop z počátku 90. let, který stál původně 250 tisíc dolarů (v přepočtu zhruba 5,5 milionu korun). Mladý vynálezce ho odkoupil za zlomek ceny 1 000 dolarů (v přepočtu přibližně 22 tisíc korun) a opravil. Využívá ho ke kontrole vyrobených čipů.
První čip navrhl na hodině tělocviku
Občas musel Zeloof improvizovat. Ke své práci například potřeboval speciální stroj, aby mohl vyrobit mikroskopicky detailní návrhy svého čipu. Tyto přístroje jsou ale velmi drahé, stojí až 150 milionů dolarů (v přepočtu přes 3 miliardy korun). A tak si Zeloof vyrobil svůj vlastní z projektoru, který si objednal na Amazonu.
Svůj první čip, jednoduchý zesilovač se šesti tranzistory, navrhl během hodiny tělocviku. Další pokusy prováděl na Carnegie Mellon University v Pensylvánii, kde studuje elektrotechniku. Na svém twitterovém účtu má přes 15 tisíc sledujících a jeho videa mají na YouTube miliony zhlédnutí.
Prozatím neví jistě, co chce po promoci letos na jaře dělat. Přemýšlí o tom, jakou roli by mohla mít ruční výroba čipů v moderním technologickém průmyslu. Podle něj jsou právě velké finanční investice v tomto odvětví zbytečně velkou překážkou, která může inovátory odradit. „Chci ukázat lidem, co všechno si lze vyrobit doma v garáži,“ popisuje Zeloof časopisu Wired.
