Hlavní obsah

Tady se stavět nebude… Developeři popisují, jak stížnosti brzdí stavby

Foto: Penta Real Estate, Seznam Zprávy

Nový projekt vyroste v bývalém sídle pražírny kávy.

Penta „prokopla dveře“ u svého nového rezidenčního projektu Mocca ve Vysočanech. Po ročních obstrukcích začíná stavba projektu za miliardy korun. Nabídne 300 bytů i velký vnitroblok. Mohly být levnější.

Článek

Za první republiky tu stávala známá pražírna kávy Julius Meinl. Vyráběly se tam marmelády i sušenky, skladovalo víno.

Teď na stejném místě v pražských Vysočanech vyroste nová rezidence s téměř třemi stovkami bytů. Za návrhem, který vychází z původní zástavby, stojí Penta Real Estate a ateliér A.D.N.S. architekti.

„Vysočany se mění z někdejší průmyslové čtvrti na jedno z nejlepších míst k životu v širším centru Prahy a my se na této proměně rozhodně chceme podílet,“ říká David Musil, managing director Penta Real Estate pro Českou republiku. „Těžíme z oživení trhu, klesajících hypoték a především z toho, že stavíme architektonicky zajímavý projekt,“ dodává obchodní ředitel Penta Real Estate Pavel Streblov.

Stavět se tady přitom mělo výrazně dříve. Brownfield o rozloze sedmi tisíc metrů čtverečních Penta koupila už na jaře 2020 a původně předpokládala, že výstavba začne v roce 2022. Nestalo se a důvod byl prostý – fenomén NIMBY (z anglického „not in my backyard“, tedy ne na mém dvorku). Neboli blokování stavby ze strany sousedských spolků – kvůli kterému developer skončil „na překážkách“.

Podle Penty nešlo sice o žádný konkrétní argument, jako jsou výška stavby, architektura, hluk, prašnost nebo světelnost, ale přesto projekt dostal stopku, i když byl v souladu s územním plánem a ze strany úřadů se žádné vážné námitky neobjevily.

Právě NIMBY je podle developerů obecně jednou z nejčastějších komplikací a rozhodně to není první příklad. Například developerská společnost UDI Group na Lužinách narazila na odpor místních a bitva se táhla 13 let.

Ekospolu se na osm let kvůli odporu místních prodloužilo povolování projektu Viladomy Dubeč. „U většiny projektů se objeví lidé, kteří mají zájem projekt blokovat za každou cenu. A to přesto, že dobře vědí, že je daná lokalita v územním plánu určena k zástavbě. Když nemohou projekt zablokovat na základě objektivních požadavků, tak dělají všechno pro to, aby ho alespoň co nejvíce zdrželi,“ vzpomíná majitel Ekospolu Evžen Korec na osm let dlouhý proces.

Sousedům podle něj vadila výstavba viladomů v sousedství rodinných domů. Do řízení podávali obrovské množství námitek a do odvolání namítali i věci, které s projektem vůbec nesouvisely.

Úřední přetahovaná většinou skončí vítězstvím developera, ale projekt se tím výrazně prodraží. Stejně tomu bylo i v případě Mocca Vysočany.

Rozdíl 150 tisíc na byt

Roční zpoždění přitom finančně vyjádřeno hraje podstatný rozdíl – Penta Real Estate vyčíslila ušlý zisk způsobený obstrukcemi, průtahy stavebního řízení a finančními náklady zhruba na 50 milionů korun.

Podle developera by jinak byl „průměrný“ byt v tomto projektu k mání přibližně o 150 tisíc levněji, než kdyby k žádným obstrukcím nedošlo a projekt mohl být zahájen v původně plánovaném termínu. V řeči developerských katalogů to může být také „o jednu základní kuchyňskou linku“.

Dlouhé povolování a náplast na něj

V zahraničí je většinou situace jiná – pokud developer splňuje územní plán, může stavět a nikdo jeho stavbu blokovat nemůže. V Česku může naopak projekt zablokovat „téměř kdokoliv“, kdo podá námitky a odvolání ke stavebním povolením.

Svoji roli hraje i celková komplikovanost povolování staveb v Česku. Ještě do konce června fungovalo dvoustupňové povolování, tedy oddělené územní řízení a stavební povolení. A v obou stupních bylo možné projekty napadat. Toto by částečně měl vyřešit nový stavební zákon a digitalizace, které slibují zrychlení výstavby.

Povolování výstavby v Česku trvá výrazně déle než v zahraničí. Například získání povolení pro stavbu středního bytového projektu trvá v průměru čtyři roky, v extrémních případech i deset let.

„My teď máme dokonce jeden projekt, kde máme vydané povolení po 15 letech. Pak je jasné, kam ten investor půjde. To je podle mě věc, která má zásadní vliv,“ dodává k tomu majitel holdingu Purposia Jan Hasík.

Podle šéfa developera Trigema Marcela Sourala tyto zdlouhavé povolovací procesy prodražují ceny nových bytů až o 15 procent.

Situaci má vyřešit nový stavební zákon a digitalizace stavebního řízení. Systémy digitalizace však i po dvou měsících od spuštění vykazují objektivní potíže a developeři jsou spíše zoufalí.

Související témata:

Doporučované