Článek
Horská střediska musí šetřit. Teplé počasí v zimní sezoně, výrazný růst nákladů na provoz i menší návštěvnost nutí provozovatele osekávat větší investice na rozvoj skiareálů. Počítat budou hlavně s těmi, které jim pomohou udržet krok s konkurencí.
„Dnes určitě platí, že je situace horší, než byla například loni. Náklady na provoz výrazně vzrostly, přičemž výnosy rostly mnohem mírnějším tempem. Tento rozdíl pocítilo každé středisko jinak, každopádně může jít i o vyšší desítky procent. Už nyní je proto jasné, že co se týká zisků skiareálů, nebude to žádná hitparáda. Z toho důvodu očekávám, že by mohlo být také méně investic, které budou chtít provozovatelé realizovat,“ říká pro SZ Byznys ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Na druhou stranu dodává, že pro udržení konkurenceschopnosti by si střediska část financí na nezbytné investice měla nechat. „Střediska budou investovat zejména do zařízení, která pomohou eliminovat výkyvy počasí. To znamená zejména technické zasněžování,“ říká Knot.
Až v druhé řadě pak podle jeho slov budou investice mířené do zázemí a zlepšování kvality služeb, jako jsou například restaurace nebo vylepšování lanovek.
Příkladem horského střediska, kde se promítá významný nárůst nákladů, je Skiareál Klínovec, který svou velikostí patří do první pětky největších lyžařských areálů v Česku.
„Minulý rok jsme za roční spotřebu energie celého areálu platili zhruba 18 milionů korun, jde o provoz lanovek a kompletně všeho zařízení včetně léta. Dnes se určitě budeme pohybovat někde mezi 40 a 50 miliony. Jde tedy o více než dvojnásobek,“ uvedl obchodní ředitel Skiareálu Klínovec Martin Koky.
Skiareál Klínovec a konkurence
- Skiareál Klínovec patří mezi pět největších lyžařských středisek v Česku.
- Další z nich jsou areály Černá Hora, Špindlerův Mlýn, Lipno a Dolní Morava.
- Tato pětka tvoří přibližně polovinu celého obratu návštěvnosti v Česku.
- Celkem je v Česku téměř tři sta lyžařských středisek.
Tento faktor bude mít podle jeho slov vliv také na rozhodování, do kterých investic bude výhodné se v dalších měsících a letech pouštět.
„Už tento rok jsme museli trochu přehodnotit investice vůči tomu, že poslední tři sezony nám kvůli pandemii koronaviru příliš dobře nevyšly. V současnosti nevyděláváme a spíš budeme rádi, pokud se dostaneme v hospodářských výsledcích na černou nulu,“ vysvětlil Koky.
Primárně se vedení střediska plánuje věnovat investicím čistě do fungování sjezdovek. Ambice stavět ubytovací kapacity nebo restaurace musí podle jeho slov jít nyní stranou.
„Musíme situaci podřídit naše priority a hodláme se věnovat primárně dvěma otázkám. První z nich je technické zasněžování. Druhá věc je vytvoření letní sezony tak, aby už nebyla ztrátová, jako tomu je v podstatě dnes. Potřebovali bychom v létě vytvořit rezervy na to, že zimy už nejsou tak studené jako kdysi,“ vysvětluje ředitel střediska v Krušných horách.
Jedním z projektů, který měl zajistit tržby během letní sezony, měla být stezka v oblacích s názvem Skywalk. Tu však po několikaleté snaze vedení areálu smetlo ze stolu říjnové referendum, ve kterém se občané Jáchymova, obce, od které areál potřeboval získat pozemek, shodli na tom, že projekt nechtějí.
Prioritou jsou investice spojené s technickým zasněžováním také v lyžařském středisku na Dolní Moravě. „Sníh je pro nás jednoznačně priorita. Mít ho a udržet ho co nejdéle,“ říká šéf rezortu Martin Palán.
„Co se týká těch dalších, v tuto chvíli máme v běhu investice do dostavby dalších ubytovacích kapacit, které budeme sami provozovat. Nejde tedy o dodavatelský projekt výstavby apartmá, která se potom prodávají, ale přibudou do našeho portfolia ubytovací komerční kapacity pro naše středisko,“ dodal Palán.
SkiResort Černá Hora - Pec v současnosti neplánuje své investice významně omezovat, nicméně každý dílčí projekt se bude podle vyjádření mluvčí areálu Ziny Plchové rozhodovat podle aktuálního stavu a potřebnosti dané investice.
Stejně jako na Klínovci areál aktuálně pracuje na projektech retenčních nádrží, které mají zefektivnit zasněžení sjezdovek. Také pracují na obnově starých přepravních zařízení za nové lanovky a výměně starých sněžných děl za nová s nižší energetickou náročností.
Teplo a draho
Lepší bilanci mezi náklady a výnosy středisek nepomáhají ani další faktory. Jedním z nich je letošní nadprůměrně teplé počasí, které zvyšuje výdaje za technické zasněžování sjezdovek. Část lyžařů to zároveň odrazuje od nákupu skipasu a návštěvy střediska.
„Návštěvnost o víkendu poznamenalo počasí. Dnes tu pršelo se sněhem, kvůli tomu roztál skoro všude přírodní sníh, na běžky už se nikde nedá. Lidé tu ale přesto jsou, hlavně ti, kteří mají dlouhodobě zaplacené pobyty, lidé z okolí už tolik ne,“ řekla pro ČTK v polovině letošního února vedoucí Infocentra Boží Dar Daniela Tautermannová.
Na vývoji teplot bude nakonec podle Libora Knota, šéfa Asociace horských středisek, záležet i celkový výsledek letošní sezony.
„Ještě před sebou máme alespoň šest týdnů provozu. V průběhu této doby se ukáže, jak počasí ovlivní celkovou návštěvnost. Už nyní ale mohu říci, že se letošní sezona té přepandemické nedorovná. Očekáváme o deset, možná dvacet procent nižší návštěvnost,“ uvedl Libor Knot.
Byznysu příliš nepomáhá ani plošné zdražování, které způsobilo největší propad reálných příjmů od první poloviny 90. let. České domácnosti se snaží šetřit, kde se dá – a pobyt na horách bude v seznamu položek na škrtnutí hodně nahoře.
„Nevnímáme sice, že by lidé kvůli snahám šetřit přestali jezdit na hory, ale určité indicie o úsporách máme. Někteří své pobyty třeba o den zkracují. Úspory se také projevují v oblasti gastra. Navštěvníci dnes nejdou na oběd a večeři v restauraci, ale dávají si pouze jedno z toho,“ dává příklad úspor českých lyžařů šéf asociace.
Je proto podle jeho slov možné, že provozovatelé těchto zařízení v rámci lyžařských středisek mohou některé služby omezovat.
„Zatím nemáme indicie o tom, že by se někde měl celý provoz úplně zavírat. Je ale možné, že v některých ubytovacích zařízeních už nebudou vařit například obědy, protože jim jednoduše nejdou na odbyt. Na základě konkrétní poptávky budou optimalizovat svůj provoz,“ vysvětlil Knot.
Změnu podle jeho slov dnes poznávají zejména ty lyžařské areály, které jsou závislé primárně na takzvaných dojezdových návštěvnících, tedy těch, kteří nevyužívají tamních hotelů a přijíždí lyžovat jen na den.
„Ti si namažou doma rohlíky a vynechají místní bufet. Tyto areály by nám řekly, že ta změna chování určitě nastala,“ dodal.
Trend úspor je vidět jak v případě Skiareál Klínovec, tak v případě Dolní Moravy. Defenzivní chování hostů a návštěvníků potvrdili oba šéfové areálů.
