Článek
„V každém našem krmivu je zatím maso, ale už máme ve vývoji i vegetariánskou verzi,“ říká Karolína Čápová, produktová ředitelka české firmy Vafo Group. Budeme mít vegetariánské psy a kočky? Těžko. Je však zřejmé, že trendy zdravé výživy neminou ani misky mazlíčků.
Přizpůsobuje se tomu řada výrobců. Na proteiny bohatým hmyzem nahrazují maso například výrobci krmiv Fitmin, Bellfor nebo právě Vafo Group, kam patří například prémiové značky Brit či Carnilove.
Očekáváme výrazný nárůst využití alternativních proteinů v příštím roce hlavně z důvodu využití hmyzu v naší řadě krmiv Brit Care.
Podobností u lidí a zvířat je totiž víc. I u mazlíčků přibývá potravinových alergií a jedním z důvodů mohou být právě průmyslová krmiva.
Vafo plánuje navýšit do roku 2025 využití ekologických proteinů (tedy hmyzu a rostlinných proteinů) o polovinu oproti dnešku.
„Dnes vyrábíme stovky tun, protože naše nabídka těchto produktů je omezená. Ale očekáváme výrazný nárůst využití alternativních proteinů v příštím roce hlavně z důvodu využití hmyzu v naší řadě krmiv Brit Care,“ líčí Čápová.
Skupina miliardáře Pavla Boušky má osm továren. Pět v Česku a tři v zahraničí. V prvním čtvrtletí příštího roku otevře devátý „klimaticky neutrální“ závod ve Finsku. Česká firma v loňském roce prodala v 85 zemích světa krmiva pro psy, kočky a hlodavce za 8 miliard korun.
Z Číny do Evropy
Kromě hmyzu kvůli splnění svých závazků udržitelnosti začala firma více nakupovat suroviny lokálně a využívá takzvané „potraviny s druhou šancí“. Před rokem se firma stáhla z Číny, pamlsky pro zvířata vyrábí v závodech v Estonsku a Chrášťanech u Prahy.
„Používáme třeba kuřecí separát, vnitřnosti nebo výlisky z výroby ovocných džusů či mrkve. Jsou to vyřazené suroviny z průmyslové výroby. Separát by se nedal použít do párků pro lidi,“ říká Čápová. Potraviny s druhou šancí podle firmy produkují výrazně méně emisí CO2 než ostatní potraviny.
U některých krmiv plánuje sezónní využití surovin. „Budeme využívat různé druhy proteinů podle toho, co bude zrovna na skladě. U mokrých krmiv se může stát, že přes léto koupíme dostupnější telecí nebo vepřové maso a v zimě spíš kuřecí,“ popsala.
Zároveň však podle ní v tuzemsku zřejmě krmiva s využitím vyřazených potravin nebudou levnější, než kdyby se použily klasické suroviny. Benefitem je snížení uhlíkové stopy, na které prý chovatelé slyší.
Mnoho majitelů psů či koček se nebojí utratit i dva tisíce korun za měsíc, a to i v současné době, kdy mnoho lidí musí díky špatné situaci více šetřit.
Na krmivech zjevně zatím Češi příliš nešetří. „Spíše budou opatrněji zvažovat, co kupují, za jaké peníze a jakou kvalitu,“ uvedla.
To potvrzuje i firma Yoggies, tuzemský výrobce prémiových krmiv, lisovaných za studena. „Mnoho majitelů psů či koček se nebojí utratit i dva tisíce korun za měsíc, a to i v současné době, kdy mnoho lidí musí díky špatné situaci více šetřit,“ uvádí Jiří Švihálek, jednatel Yoggies. Psa nebo kočku v Česku vlastní 60 procent domácností.
Data analytické společnosti Nielsen ukazují, že Češi utrácejí za zvířecí krmiva velké částky oproti Rumunsku, Portugalsku a Polsku, kde je ještě více psů v přepočtu na obyvatele. Češi za zvířecí krmiva ročně zaplatí 5,6 miliardy korun. „Nejdražším“ zvířetem je pes, který vyjde na 16 tisíc korun ročně. Kočka stojí v průměru 12 tisíc korun. Chovatelé teď nakupují větší, cenově výhodnější krmiva.
Stamiliony navíc
Vafo v reakci na ceny energií ve svém největším závodě v Číčelicích u Strakonic chystá projekt přestavby technologie plynové sušárny, která by mohla alternativně fungovat na LPG.
„Kvůli situaci s energiemi se naše firma rozhodla přejít na LPG. Stát nám úplně nepomáhá. Budeme dál moci využívat i plyn, když se vymění trysky hořáků,“ pospal vedoucí výroby Jakub Havel.
Kvůli nejistotě, spojené také s vývojem války na Ukrajině, společnost posunula plánovanou přístavbu technologií na výrobu zvířecích pamlsků. O snacky je v Evropě velký zájem.
Problémy v energetice dolehly na Vafo už koncem loňského roku. Firma měla smlouvu na dodávky energií se zkrachovalou Bohemia Energy. Dnes platí za elektřinu a plyn o 200 milionů korun víc.
