Článek
Ministerstvo zemědělství mělo v plánu prostřednictvím své platební agentury rozdělit na precizní zemědělství v letech 2023 až 2027 jednu miliardu korun. Letos mělo vyplatit 200 milionů korun. K tomu však nedojde. Dotaci škrtl rezort Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) jen pár dní před startem.
Ministerstvo to zdůvodnilo změnou situace na zemědělských trzích, kde si zemědělci sami od sebe – a bez dotací – začali kvůli vysokým cenám energií a krmiv nakupovat systémy pro úspornější hospodaření na půdě.
„Loni se zásadně změnila situace na zemědělských trzích a ceny energií a krmiv výrazně stouply. Zemědělci tak sami začali hledat úspornější metody hospodaření. Vzhledem k tomu, že se postupy precizního zemědělství rozšiřují přirozeně, mohly by být přímé platby považovány za účelové,“ vysvětlilo ministerstvo. Problematické by prý byly i kontroly.
Vyplácet se mělo 43,4 eura na hektar, tedy zhruba 1030 korun, v rámci takzvaných ekoplateb, které jsou motivační nadstavbou základních plateb na hektar.
V tuzemsku podniká několik firem, které vyvíjejí systémy variabilního hnojení na základě zpracování dat ze satelitních map. Loni jim skutečně kvůli drahým energiím přibylo hodně zákazníků, informovaly dříve SZ Byznys.
Firmy slibují, že je možné ušetřit na hnojivech až desítky procent. Zatímco zemědělci se při hnojení dlouhé roky drželi hesla „lepší více než méně“, chytrá řešení spočítají přesné dávky hnojiva, které je nutné aplikovat na různých místech pole, aby byl co nejvyšší výnos.
Podmínky nebyly dobře projednány. Dotace směřovaly pouze na jeden typ precizního zemědělství, zatímco jiné způsoby byly diskriminovány, a to je špatně.
Ministerstvo zemědělství naopak ponechalo možnost žádat o investiční dotace na precizní zemědělství, které běží už sedm let. Navyšovat se nebudou. Slouží třeba k nákupu družicových systémů k automatickému řízení traktoru, k pořízení polních robotů, systémů řízení postřikovačů, rozmetadel nebo secích strojů.
Přímé dotace kritizovaly menší zemědělské organizace Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství a také Asociace soukromého zemědělství.
„Podmínky nebyly dobře projednány. Dotace směřovaly pouze na jeden typ precizního zemědělství, zatímco jiné způsoby byly diskriminovány, a to je špatně,“ řekl SZ Byznys místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl.
Podle něj se bude jednat o tom, aby se dotace pro rok 2024 obnovily, ale měly širší záběr. Kromě systémů pro variabilní aplikaci dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku do půdy by měly mířit například na inteligentní systémy na dávkování pesticidů.
Největším zemědělským organizacím se zastavení dotací nelíbí. „Přes určitou nedokonalost původního návrhu, kdy se podmínky soustředily na podporu cílené aplikace minerálních hnojiv, jsme uvítali zařazení této technologie mezi podporovaná opatření. O to větší překvapení nastalo po zrušení celého programu, místo jeho úpravy,“ odpověděl mluvčí zemědělského Svazu Vladimír Pícha.
Podle něj na investiční dotace do precizních technologií nedosáhnou někteří méně efektivní zemědělci. Také podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala měly hektarové dotace vyšší motivační účinek.
Chytré jen z pěti procent
Jednou z firem, které vyvíjejí technologie pro chytré hnojení, ale třeba i orbu, je společnost Varistar.
„Jsou podniky, které žily v dusíkatém luxusu. Když byl levný, dávaly ho příliš. Byl to folklor, ale s rostoucí cenou hnojiv začala většina podniků hospodařit úsporněji,“ řekl zakladatel firmy Jan Semrád. Během roku 2022 společnost zdvojnásobila počet klientů.
„Zrušení dotací na precizní zemědělství je obrovský krok zpátky. Dotace byly motivačním faktorem,“ souhlasí Semrád s částí zemědělců. Dodává, že tyto technologie se dnes používají jen na pěti procentech orné půdy.
„Nešťastné je zejména načasování, kdy ministerstvo všechny už od srpna ujišťovalo a připravovalo na tuto dotaci a jen pár dní před jejím spuštěním, kdy všechny podniky a firmy investovaly do implementace nemalé prostředky, se všechno od stolu zruší,“ řekl SZ Byznys.
U většiny podniků dotace spíše než zájem o variabilní aplikace vyvolala zájem o vlastní dotace. Bude to pro ně tvrdé vystřízlivění. Mnozí z nich cílili na co nejnižší cenu systému, aby zbylo co nejvíce z dotace pro ně .
O svůj byznys se rozhodně nebojí, zákazníky lákal už před oznámením dotace. Když ministerstvo podporu oznámilo, ještě se zájem zvýšil. Jenomže to má i své stinné stránky.
„U většiny podniků dotace spíše než zájem o variabilní aplikace vyvolala zájem o vlastní dotace. Bude to pro ně tvrdé vystřízlivění. Mnozí z nich cílili na co nejnižší cenu systému, aby zbylo co nejvíce z dotace pro ně, a nehleděli na přínosy a přednosti systémů. Na trhu je celá řada nekvalitních systémů, které mohou napáchat na polích nenapravitelné škody,“ řekl.
Cesta k levnějším potravinám?
Zastavení dotace považuje za chybu jeden z pionýrů digitalizace českého zemědělství, společnost Agdata.
„Peníze určené na dotaci v tomto roce půjdou na nákup nových strojů – ty se ale podporují posledních sedm let, takže to k ničemu už moc nepomůže – navíc nové stroje samy o sobě bez dat a dalších vstupů nezatíží přírodu o moc méně,“ řekl ředitel Lukáš Musil.
Argumentuje mimo jiné tím, že cena hnojiv za poslední dva roky vyskočila o stovky procent. Jsou přitom základním vstupem v zemědělství a podílejí se na celkové ceně potravin a zdražování plodin.
