Článek
Mimořádná evropská rada pro energetiku se uskuteční v pátek 9. září. Svolal ji ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Trh s energiemi přestal podle něj fungovat. Síkela to v pondělí řekl novinářům.
Trh podle něj přestal fungovat, protože zamrzl. „Důvod, proč trh zamrzl, je, že nikdo neprodává, protože se bojí technické spirály, a bojí se proto, že by neměl peníze na budoucí kauce,“ uvedl Síkela.
Dále cenu elektřiny zvyšuje omezování nabídky. „Potom je tu poptávka, která je technická. Na evropském trhu vzniká tím, že samy burzy musí uzavírat některé pozice,“ vysvětluje ministr.
Síkela řekl, že cena plynu vzrostla od června až do dneška z 18 eur za jednu megawatthodinu (MWh) až na zhruba 310 eur na MWh. Uvedl, že rostoucí ceny energií mají více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to také například špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii, v provozu je kvůli údržbě a technickým problémům jen asi polovina francouzských jaderných reaktorů, ale také nefunkčnost hydroelektráren v jihoevropských zemích kvůli suchu.
Síkela dále řekl, že chce na jednání ministrů prosazovat zastropování cen plynu na výrobu elektrické energie. „Zamezí se tak tomu, aby Putin dále svým čachrováním s cenami plynu dále diktoval i ceny elektřiny,“ říká Síkela. Nechce tedy trhy zcela rozdělit, ale jen vyndat ze systému plyn na výrobu elektrické energie. Z plynu se vyrábí i teplo a je potřeba i pro průmysl a domácnosti.
Jen pro český trh by však oddělení plynu na výrobu elektřiny nemělo smysl a muselo by tak být celoevropské či minimálně středoevropské. „Jsem trochu skeptik, jestli se to podaří dohodnout,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Tato regulace by podle něj musela bát doprovázena dalšími opatřeními. „To znamená omezit finanční bariéry, které mají nyní výrobci a obchodníci na organizovaných trzích. To jsou ty neúměrné požadavky na finanční jištění, které paralyzují trh,“ říká Gavor. Podle něj tato opatření mohou zabrat.
Kdybych zastropoval na 500 eurech, …, tak bychom utratili 750 miliard, což je víc než kolik stát ročně vydá na výplatu penzí a důchodů.
Dále by podle Gavora musel zastropování ceny plynu doplňovat i další omezovací systém. „Když omezíme jeho cenu, tak poptávka po něm vzroste, a to není úplně v našem zájmu. Pro plynové elektrárny nebude tolik plynu. Srazili bychom cenu elektřiny, ale plynu by chybělo pro průmysl,“ myslí si.
„To bude funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny dolů. Dalším řešením je ‚zlikvidnění‘ (tedy rozhýbání, pozn. red.) trhu. To znamená určité tržní intervence, ve kterých mohou přijít státy ve spolupráci s obchodníky nebo se do toho teoreticky může zapojit i evropská centrální banka. Může vytvořit určitý intervenční fond. Můžeme tak zamezit tomu, že trh bude nefunkční,“ uvedl ministr s tím, že plán české ministerstvo už má.
Síkela podotknul, že zmíněná opatření nemají ceny energií vrátit na původní hodnoty, ale obnovit funkčnost systému, zajistit fungování ekonomik v rámci EU a zajistit domácnostem běžné životní podmínky.
Ministr uvedl, že mu vadí, když si v současné krizové době například lidé stěžují na to, že kvůli drahé energií klesne teplota ve veřejných bazénech.
„Teprve poté, až zajistíme to nejdůležitější, jako je provoz nemocnic či průmyslu, budeme moci uvažovat o regulování teploty ve vnitřních bazénech či umělé zasněžování sjezdovek,“ dodal.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, v pondělí poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Síkela řekl, že zastropování cen pouze na lokální úrovni, tedy v Česku, by bylo extrémně drahé a mělo by velké nároky na státní rozpočet. „Kdybych zastropoval na 500 eurech, což by pro nikoho nic nevyřešilo, tak bychom utratili nějakých 750 miliard Kč, což je víc než kolik stát ročně vydá na výplatu penzí a důchodů a je to skoro 10krát víc než kolik ročně vydáme na obranu,“ vyčísluje Síkela.
