Článek
Členové vlády se ve středu seznamovali s návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) k úsporám státu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání novinářům řekl, že chce snížit podle něj poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti.
„Abychom lidi motivovali si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,“ podotkl Jurečka.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) má Česká republika nyní druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci celé EU.
„Poptávka po zaměstnancích stále převyšuje počet lidí bez práce. Každý, kdo má zájem, si může práci najít. A pro ty, které limituje nějaké zdravotní znevýhodnění, jsme navýšili příspěvek na zaměstnávání,“ doplnila ministra pro SZ Byznys tisková mluvčí Eva Davidová.
Konkrétní parametry úprav však zatím komentovat odmítla. Své plány na snížení či zkrácení podpory v nezaměstnanosti však v hrubých rysech představil Jurečka v twitterovém příspěvku.
Úprava podmínek podpory v nezaměstnanosti, nebude o tupých škrtech.
— Marian Jurečka (@MJureka) November 3, 2022
Zaměřím se na podmínky a na skupiny, které tuto podporu čerpají často a také na další skupiny lidí, co čerpají další sociální podporu a aktivně se s nimi nepracuje a chybí větší motivace je vrátit na trh práce.
„Úprava podmínek podpory v nezaměstnanosti nebude o tupých škrtech. Zaměřím se na podmínky a na skupiny, které tuto podporu čerpají často a také na další skupiny lidí, co čerpají další sociální podporu a aktivně se s nimi nepracuje a chybí větší motivace je vrátit na trh práce,“ uvedl ministr v příspěvku
Výše podpory v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti se odvíjí od průměrného měsíčního výdělku za minulé čtvrtletí a s časem se postupně snižuje.
- První a druhý měsíc dosahuje 65 % průměrného čistého výdělku.
- Třetí a čtvrtý měsíc klesá na 50 % průměrného čistého výdělku.
- Od pátého měsíce klesá na 45 % průměrného čistého výdělku.
- Pokud s výpovědí přichází sám zaměstnanec nebo je pracovní poměr ukončen dohodou bez vážného důvodu, podpora po celou dobu čerpání je na úrovni 45 procent výdělku.
U podnikatelů (OSVČ) se místo průměrného výdělku vychází z vyměřovacího základu důchodového pojištění přepočteného na měsíc.
Samotná podpora v nezaměstnanosti má ale také svůj strop. Jde o 0,58násobek průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2022 je 21 488 Kč.
Do firem by omezení podpory v nezaměstnanosti sice mohlo přivést více lidí, podle Luboše Kastnera, zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků, má tento plán i svá úskalí.
„Pokud dojde ke snížení podpory v nezaměstnanosti, více lidí bude nuceno pracovat. Problém ale je, že nezaměstnanost je velmi nízká už nyní, a proto si nemyslím, že půjde o významný nástroj, který by mohl okamžitě pomoci,“ reagoval na návrh NERV Luboš Kastner.
Lepší variantou by podle jeho slov bylo „zflexibilnění“ trhu práce. „Pomohlo by zaměřit se na částečné úvazky zaměstnanců a snažit se o navýšení počtu dohod o pracovní činnosti,“ doplnil Kastner.
Kritika návrhu
Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika pracovního trhu ze společnosti LMC, se zdá, že návrh spíše hraje na strunu těch, kteří mají pocit, že v Česku dochází k masovému zneužívání dávek. „To ale není pravda a ani se tomu neblížíme,“ říká analytik.
Podle jeho slov je sice v Česku velmi nízká „oficiální“ nezaměstnanost, kterou evidují úřady práce a v rámci zemí EU je jednou z nejnižších. Zároveň je však v tuzemsku podle dat LMC nyní řádově dalších až čtvrt milionu lidí, kteří pracovat chtějí, ale jsou vytěsněni do ekonomické neaktivity a většina z nich na dávky nebo jinou institucionální pomoc nedosáhne a spoléhá se například na pomoc rodiny.
SPECIÁL: Jak zvládnout krizi
Vše na jednom místě: Máme pro vás kalkulačky, přehledné návody, energetickou poradnu, přehled všech dotací a odpovědi na další otázky, které vám pomohou snížit dopady zdražování.
„Převážná část zaměstnanců, kteří v průběhu roku práci ztratí nebo je okolnostmi donucena ji změnit, si v prvé řadě, dokud to jen lze, pomáhá vlastními silami a na Úřad práce se nakonec vůbec nehlásí. Hlavním důvodem je, že u nás bohužel nefungují příliš dobře veřejné služby pro zaměstnanost. Málokdo se do evidence Úřadu práce hlásí s důvěrou v to, že mu lidé na přepážkách účinně pomohou se samotným hledáním práce,“ vysvětluje Dombrovský.
Lidé podle něj přicházejí na úřady práce obvykle až s odstupem, tedy ve chvíli, kdy si nejsou schopni poradit včas sami a zároveň už mají nárok například na podporu v nezaměstnanosti, kterou v tu chvíli už opravdu vzhledem k delšímu výpadku příjmů potřebují.
Analytik mimo jiné argumentuje také proti tvrzení, že poptávka po zaměstnancích převyšuje počet lidí bez práce, a proto si každý, kdo má zájem, může najít práci, jak uvedl resort.
„Místní poptávka firem po nových zaměstnancích na úrovni jednotlivých spádových oblastí s možnosti rozumného dojíždění se obvykle co do nároků na nezbytnou kvalifikaci, případně časový rozsah nebo rozvržení práce nekryje příliš dobře s možnostmi dostupných nezaměstnaných,“ vysvětluje.
Lidé využijí jiných dávek
Podstatná část dlouhodobě nezaměstnaných má podle jeho slov navíc také nějaký hendikep, ať už zdravotní, nebo sociální. Výrazně více proto bývají v tomto ohledu z trhu vytěsňováni lidé pečující o blízké, ať už o děti, či o nemocné příbuzné.
„Nejsou to lidé, kteří pracovat nechtějí, naopak. Ale do zaměstnání se za daných podmínek dle místní poptávky firem v rozumném dojezdu od svého bydliště prostě snadno nedostanou,“ říká Dombrovský.
„Absolutně nedává smysl tyto lidi navíc ještě penalizovat tím, že seškrtáme nezbytnou podporu. Neúčinné by to bylo mimo jiné proto, že by byli nakonec stejně odkázáni na jiné typy dávek, jako je například příspěvek na bydlení nebo příspěvek v hmotné nouzi,“ dodává analytik pracovního trhu.
S plánem na snížení podpory v nezaměstnanosti nesouhlasí také odbory. Podpora je podle Jiřího Vaňáska z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) už nyní v evropském srovnání nízká a pobírá ji jen asi třetina všech uchazečů o zaměstnání. Uvedl to ve vyjádření pro ČTK.
Podle něj je i špatné načasování, když nyní kvůli hospodářskému vývoji panují obavy z propouštění.
Vaňásek upozornil, že k 30. září pobíralo podporu v nezaměstnanosti zhruba 74 500 lidí, což je 29 procent všech uchazečů o zaměstnání. „Průměrně se podpora vyplácí tři měsíce, tedy jen část doby, po kterou je na ni nárok,“ řekl.
„Průměrně uchazeči o zaměstnání pobírají 9 950 korun měsíčně, tedy se rozhodně nejedná o ‚štědrý systém‘, jak uvedl pan ministr Jurečka. Maximální částku 21 488 korun pobíralo pouze 3 513 uchazečů o zaměstnání, naopak minimální částku 4 500 korun 16 616 uchazečů o zaměstnání,“ uvedl Vaňásek.
Podle něj lze v principu podpořit snahu o rychlejší nástup lidí do zaměstnání. „Ale je třeba se zaměřit na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných, jichž je v evidenci úřadu práce asi 90 tisíc. Tito lidé však jsou v evidenci déle než 12 měsíců a podporu v nezaměstnanosti již nepobírají,“ řekl Vaňásek.
Kurzarbeit
Při diskusi o pomoci firmám v boji s vysokými cenami energií nastal posun také v otázce zavedení kurzarbeitu, tedy zkrácené práce s příspěvkem od státu na mzdy. V rámci tohoto nástroje panovala podle Jurečky poměrně silná shoda.
„Velmi konkrétně jsme se posunuli v otázce úprav jeho parametrů,“ řekl vicepremiér. Dodal, že když už se pomoc aktivuje a bude finančně náročná, tak by měla být i finančně návratná.
Co je to kurzarbeit?
Kurzarbeit znamená zkrácený pracovní úvazek.
Firma platí lidem za odpracované hodiny a stát jim dorovná část výdělku za neodpracovaný čas.
Jedná se o krátkodobé opatření pro překlenutí krizového období.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července.
Detaily kurzarbeit v Česku:
- Pracovníci by měli při kurzarbeitu v době výpadku dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku.
- Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.
- Zaměstnanci by doma mohli být jeden až čtyři dny v týdnu.
- Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Ministr práce a sociálních věcí už začátkem letošního září uvedl, že pokud vláda nenajde nástroj, který by s cenami energií bojoval a podpořil firmy, resort je připraven kurzarbeit spustit.
Pokud by se stát nakonec rozhodl dostat nástroj opravdu do provozu, před státními úředníky stojí ještě dlouhá cesta. Česko sice přijalo rámcová pravidla kurzarbeitu do zákona o zaměstnanosti už loni v červenci, k jeho aktivaci je však nutné vydat příslušné nařízení vlády a to předložit k odsouhlasení Evropské komisi.
„V tomto aktivačním nařízení musí být vymezeny důvody, proč je opatření aktivováno, a další parametry poskytování příspěvku. Mimo jiné i vymezení okruhu zaměstnavatelů nebo odvětví, kteří jsou způsobilí k získání příspěvku. Takovéto parametry už musí odpovídat konkrétní situaci,“ vysvětluje Jakub Augusta z ministerstva práce.
Kurzarbeit jako nástroj pro udržení zaměstnanosti by uvítala například společnost Škoda Auto. „Nástroj by zaměstnavatelům pomáhal překonávat případné ekonomické obtíže a zajišťoval v podobných situacích flexibilitu pracovního trhu,“ uvedla Martina Špittová, tisková mluvčí Škoda Auto
Další návrhy NERV na úspory státu
NERV však členům vlády představil i další možná řešení pro zpomalení současného rekordního tempa zadlužování státu. Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy.
Růst by podle NERV měla i spotřební daň na alkohol a tabák, některé druhy zboží a služeb by se měly přesunout do vyšší sazby DPH a zvednout by se měly poplatky za těžbu nerostných surovin. Rada navrhuje i zavedení odloženého školného na vysokých školách.
Na výdajové straně rozpočtu podle médií NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. Měl by se také zpomalit růst důchodů.
NERV navrhuje i zrušení státní podpory pro stavební spoření či zrušení odečitatelné položky na dani za školkovné. Dalšími doporučeními jsou vrácení slev na jízdném na úroveň před rok 2018, snížení počtu úředníků nebo sloučení malých obcí.
Česko se v posledních letech potýká s vysokými rozpočtovými schodky. Loni činil 420 miliard korun, na letošní rok vláda plánuje 375 miliard korun a na příští rok 295 miliard korun.
