Článek
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se rozhodlo pokrýt většinu, ne-li všechny úspory v rámci konsolidačního balíčku zrušením dotací na podporované zdroje energie (POZE).
Jde o 20 miliard korun, které musí během následujících dvou let ušetřit a které dosud mířily především k majitelům solárních elektráren budovaných během solárního boomu z let 2009 až 2010. Teprve pokud by výdaje na POZE k pokrytí úspor nestačily, doplní je škrty v dalších dotačních titulech.
Náklady na provozní podporu pro obnovitelné zdroje až do loňského října platili spotřebitelé v cenách energií. Platba činí 599 Kč včetně DPH za jednu MWh. Od posledního čtvrtletí 2022 do konce letošního roku tyto náklady na sebe převzal stát v rámci pomoci lidem s drahými energiemi. „Celkem jde za rok přibližně o 23 miliard Kč,“ říká mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Od roku 2024 by však tuto částku neměl hradit státní rozpočet. MPO proto hledá, kdo tuto částku bude od ledna platit. Tuto složku totiž nelze úplně zrušit, neboť by to bylo v rozporu s legislativou.
„Nyní jsou v legislativním procesu tři materiály. Jejich cílem je využít výnosy z emisních povolenek na kompenzaci vysokých cen energií. To, jestli je resort využije právě na proplacení POZE za zákazníky i pro další rok nebo na jiná opatření na pomoc s vysokými cenami, bude předmětem diskuze,“ uvedl Vošahlík.
Prvním materiálem je žádost o dotaci na proplácení POZE ve výši 17,5 miliardy korun. „Jde o odhad dotace, podle kterého by se ta částka hrazená ze státního rozpočtu vrátila na stav před válkou,“ popisuje Vošahlík.
Podle posledních informací je jednou z variant vzít částku na pokrytí POZE z Modernizačního fondu, který je krytý prostředky z prodeje evropských emisních povolenek a zřídila jej Evropská komise za účelem rozvoje nízkouhlíkových technologií, modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti v členských státech EU.
Peníze z výnosů emisních povolenek jsou nyní větší, než se očekávalo. „Modernizační fond samozřejmě není určen na podporu obnovitelných zdrojů energie v cenách energií. Z principu jsou prostředky určeny na výstavbu a rozvoj nových OZE a energetických úspor. Mám pocit, že by to také narazilo na statut a nějakou notifikaci ze strany EU,“ pochybuje o záměru Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Prostředky z Modernizačního fondu na POZE není možné čerpat. Modernizační fond se zaměřuje především na opatření související s energetickými úsporami, energetickou účinností a výstavbou nových obnovitelných zdrojů energie.
Že bude muset Ministerstvo průmyslu najít jiný způsob, jak díru po POZE zaplatit, potvrzuje také Ministerstvo životního prostředí.
„Prostředky z Modernizačního fondu na POZE není možné čerpat. Modernizační fond se zaměřuje především na opatření související s energetickými úsporami, energetickou účinností a výstavbou nových obnovitelných zdrojů energie. Tedy především na investiční opatření,“ říká za resort jeho mluvčí Lucie Ješátková.
Ministerstvo však v rámci mezirezortního připomínkového řízení navrhlo úpravu zákona o obchodování s emisními povolenkami. „Díky této úpravě bude možné využít výnosy z emisních povolenek třeba na kompenzaci poplatků za POZE. Nedošlo by tak přenosu této platby směrem ke koncovým zákazníkům,“ popisuje Vošahlík.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně nadhodil, že by stát nemusel za solární elektrárny platit vůbec – i za cenu soudů či arbitráží. „My ten objem chceme snížit minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé,“ uvedl Stanjura pro Respekt.
Jenže se velmi rychle ukázalo, že šlo spíše o nedorozumění mezi ministry a že se z placení POZE stát jednoduše nevylže.
Jaký bude osud poplatků?
Aktuálně lze POZE platit dvěma způsoby. Buď se platba odvíjí od rezervované kapacity v síti, nebo v rámci každé spotřebované MWh elektřiny, což platilo pro většinu odběratelů. Nyní však místo zákazníků tuto položku hradí stát.
„Výše dotace ze státního rozpočtu je předmětem nařízení vlády, které je aktuálně v mezirezortním připomínkovém řízení. Ačkoliv Energetický regulační úřad (ERÚ) nerozhoduje o výši dotace samotné, upozornil, že v případě nedostatečného krytí nákladů ze státního rozpočtu, by prostředky museli hradit také zákazníci, což by způsobilo nárůst regulovaných cen,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Zástupce solárníků a dalších firem, které čerpají dotace na obnovitelné zdroje, doufá, že stát najde řešení nejen na příští dva roky, ale i na další období, kdy jim musí příspěvky vyplácet.
„Stát letos a loni platí na podporované zdroje výrazně méně než v předchozích letech, dorovnávají ceny tržní a garantované ceny. Kromě toho letos výrobci energie platí nemalé odvody z nadměrných příjmů,“ říká výkonný ředitel solární asociace Jan Krčmář.
Pokud by se nevyřešilo, kdo bude místo odběratelů a státu náklady na podporu POZE hradit, nastane pro majitele solárních elektráren problém.
„Spousta firem by zkrachovala, a to nejen těch solárních, ale i dalších, kterým elektrárny patří. Hodně by to ovlivnilo nový byznys. Podle našeho odhadu by se nepostavila polovina nových zdrojů, které do budoucna potřebujeme. O peníze přijdou také banky, protože ještě nemají splacené všechny úvěry,“ vysvětluje Krčmář.
Z inkasovaných prostředků však nejsou financovány jen fotovoltaické elektrárny, ale veškeré podporované zdroje – větrné elektrárny, bioplyn, vodní elektrárny, teplárny atd.
Zákon garantuje podporu solárním elektrárnám na 20 let, vodním potom na 30 let. Protože většina fotovoltaik byla vybudována během nechvalně proslulého solárního boomu z let 2009 až 2010, mají zajištěné dotace do roku 2030.
U některých elektráren jsou tak dotace za polovinou cyklu a stát je stále musí proplácet. „To, že nyní dokážeme stavět obnovitelné zdroje energie levněji, nemá vliv na staré závazky,“ popisuje Gavor.
Podle Krčmáře však sektorové šetření obnovitelných zdrojů ukázalo, že zdroje nepobírají nepřiměřeně vysoké dotace. „Současná vláda potvrdila, že podpora je přiměřená,“ dodává.
Mezi energetiky nyní panuje nervozita, neboť stát rozhoduje o osudu jejich další podpory. Podle Krčmáře je důležité, aby nedošlo k dalším škrtům. „Byli bychom rádi, aby měl sektor konečně klid. Solárníci slyšeli před dvěma lety od státu, když snížil podporu o dalších 10 procent, že jde o poslední zákrok vůči nim. Celkově se od roku 2010 dotace asi třináctkrát upravily a snížily,“ říká Krčmář.
Řešení úspor ohledně dotací jsou aktuálně předmětem jednání mezi ministerstvem, ERÚ a dalšími dotčenými organizacemi.
„Jednání mezi MPO, svazy a asociacemi ohledně škrtů některých dotací se uskutečnila. Výsledkem je však dohoda, že konkrétní oblasti škrtů a úspor se zveřejní až po jejich definitivní finalizaci,“ uvedl za odbor komunikace MPO David Hluštík. Resort musí o úsporách v dotacích rozhodnout nejpozději do konce září.
Solární dotace
- Provozní podporu pro obnovitelné zdroje (OZE) u nás čerpají většinou solární elektrárny budované v letech 2009 a 2010, během tzv. solárního boomu. Děje se tak na základě zákona o podpoře obnovitelných zdrojů z roku 2005.
- Podpora pro soláry je přislíbena na 20 let a spočívá buď v garantované výkupní ceně, nebo v zeleném bonusu. Jejich výši stanoví každý rok ERÚ.
- Před energetickou krizí přesahovala celková výše podpory pro OZE 45 miliard korun ročně, většina šla právě na elektrárny z let solárního boomu. S růstem ceny elektřiny se podpora snižovala, nyní se pohybuje kolem 18 miliard korun ročně.
- Podle původního zákona měli celou dotaci platit spotřebitelé v podobě poplatku na podporu OZE, který je součástí jejich faktur za elektřinu. Protože se zátěž ukázala jako příliš velká, stát spotřebitelskou podporu limitoval na 28 miliard ročně, zbytek dotace hradí z veřejného rozpočtu. Spotřebitelé tak mají platit 599 korun včetně DPH na MWh elektřiny.
- Loni v rámci krizových opatření vzal stát spotřebitelský poplatek dočasně na sebe. Opatření zatím platí od října 2022 do konce tohoto roku, o pokračování není rozhodnuto.
- Už v roce 2011 stát usoudil, že je podpora pro solárníky příliš vysoká. Proto na investory dodatečně uvalil mimořádnou solární daň. Ta se v průběhu let měnila, dnes činí 10 až 11 procent z tržeb pro instalace z roku 2009 a 20 až 21 % pro projekty z roku 2010.
- Zákon z roku 2021 dále umožňuje vyloučit z podpory solární projekty, jejichž výnosnost (vnitřní výnosové procento IRR) překročí vládou určovaný limit pohybující se v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta.
- Zvýšení solární daně a limit pro IRR podpořily i strany dnešní vládní koalice s tím, že jde o konečné řešení původně vysokých podpor pro soláry z let 2009 až 2010.