Hlavní obsah

Minimální mzda překročí 20 tisíc, ale o erární platy bude ještě boj

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr práce Marian Jurečka.

V koalici je dohoda, že minimální mzda stoupne z 18 900 na 20 800 korun. Zvedne to i platy ve státní sféře pro hůře placené profese, podle odborů ale stále málo.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vládní koalice se shodla na tom, že od ledna znovu zvedne minimální mzdu. Nárůst má činit 1900 korun, tedy zhruba deset procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Takový nárůst tady nikdy nebyl,“ uvedl ministr s tím, že na zvýšení je politická shoda. Minimální mzda se vztahuje na soukromý i státní sektor. Od roku 2015 se zvedala každý rok, obvykle o pět až deset procent.

Podle Jurečky zvýšení pomůže nejen lidem s nejhoršími výdělky, ale i státním zaměstnancům v nižších platových třídách. Důvodem je jako vždy skutečnost, že nejnižší tabulkové tarify musí minimální mzdu dohánět, a tím vytlačí v tarifní tabulce vzhůru i některé lépe hodnocené třídy.

U hůře placených profesí mělo původně dojít k přilepšení od září. Jednání vlády a odborů, protahované až do poslední chvíle, ale tento týden zkrachovalo, a tak se navyšování s největší pravděpodobností posouvá až na leden. Některé odborové svazy kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti.

Přesná výše platů ve státní sféře je jedním z hlavních bodů, který bude třeba ještě dořešit v návrhu státního rozpočtu. Jeho první verzi Ministerstvo financí zveřejnilo v noci ze soboty na neděli, u platů z něj lze ale vyčíst jen základní čísla.

„Objem peněz na platy učitelů je od ledna 2025 navržen o sedm procent vyšší, u ostatních státních zaměstnanců pak o pět procent vyšší,“ uvedlo Ministerstvo financí v průvodní zprávě k čerstvě zveřejněnému rozpočtu.

Odbory návrh považují za nedostatečný, s pěti procenty není spokojen ani Jurečka. „Tady bych chtěl ještě nějaké navýšení,“ uvedl ministr s tím, že rozpočet se bude ještě celé září projednávat a že formální hlasování o něm má vláda na programu až na konci měsíce.

Proti rozpočtu se ozvali už také Piráti, ale z jiných důvodů, hlavně kvůli krácení peněz na Ministerstvu pro místní rozvoj. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše pro návrh ve stávající podobě jeho ministři ani poslanci hlasovat nebudou, což by znamenalo rozpad vládní koalice.

Podle šéfa odborové centrály ČMKOS Josefa Středuly ve skutečnosti hrozí, že objem platů nakonec příští rok naroste jen o 3,7 procenta (podle dokumentů přiložených k rozpočtu je 3,7% růst průměrného platu, v přepočtu na jednoho pracovníka, kde je číslo nižší v důsledku toho, že počet lidí placených z veřejných peněz má mírně růst, pozn.red). S tím se podle něj odbory nespokojí, nejbližší jednání o tom, jak reagovat na krach dialogu s vládou a na rozpočet, svolaly na úterý.

„Nespokojenost s tím, jak se stát chová k vlastním zaměstnancům, je obrovská,“ uvedl Středula v televizní debatě s Jurečkou. Sociální smír, který vláda deklaruje jako jednu z priorit rozpočtu, je podle odborového předáka jen „zbožné přání“.

„Jednání probíhat budou, to je fakt, je to každý rok,“ uvedl předtím k rozpočtu v debatě na Primě ministr financí Zbyněk Stanjura. „Klíčový okamžik nastane, až členové vlády budou na konci září hlasovat pro rozpočet. A já doufám že ta shoda bude jednomyslná,“ dodal.

Rozpočet podle něj stojí na několika málo prioritách, jako je snižování schodku, zvyšování investic, školství a obrana. Armádní výdaje rostou na povinnou úroveň dvou procent hrubého domácího produktu, což je od loňska nově uzákoněné minimum. Investice – mimo jiné právě díky započítání velkých výdajů na nákup armádní techniky – mají za celý státní sektor stoupnout z roku na rok o 66 na 251 miliard korun, což vláda akcentuje jako hlavní plus.

U peněz na platy podle Stanjury platí politická dohoda, že stoupnou o pět procent, v případě učitelů o sedm procent. Dohromady má toto navýšení činit 20 miliard korun, celkově bez započítání sociálních odvodů půjde o 278 miliard korun.

Jak se balík rozdělí mezi jednotlivá ministerstva a platové třídy, zatím není jasné. Rozpis podle Stanjury zabere déle času, než kolik ho bylo od finální politické dohody tento týden k dispozici. Ve hře je také přetahování mezi jednotlivými ministerstvy, zda někdo při navyšování platů dostane méně a někdo více.

„Vláda bude ještě rozhodovat, jestli to bude pět procent paušálně pro každou kapitolu. Já bych to ale nekomplikoval, můj osobní názor je, aby se to nechalo každé kapitole,“ uvedl Stanjura.

Doporučované