Příběh nového vládce PPF. Od boje o televizi Nova po životní misi

Ještě nedávno to vypadalo, že se cesty skupiny PPF a miliardáře Jiřího Šmejce rozejdou. Šmejc měl podle uzavřených dohod do konce roku 2023 odprodat PPF svůj menšinový podíl ve splátkové společnosti Home Credit. Místo toho se ale nyní Šmejc stane novým šéfem PPF. A navíc má šanci získat do tří let až deset procent akcií největší české investiční skupiny. Je zřejmé, že na Šmejce čeká asi největší výzva jeho byznysové kariéry.

Karlovarskému rodákovi Jiřímu Šmejcovi ještě nebylo ani třicet let a už se v 90. letech začal pouštět na byznysová kolbiště. Už během studií na pražském „matfyzu“ si začal přivydělávat vytvářením softwaru pro hotely a restaurace. To však bylo jen zahřívací kolo.

Záhy pochopil, že kupónová privatizace nabízí neopakovatelnou příležitost k zbohatnutí. Založil společnost Middle Europe Finance a získal pro ni licenci obchodníka s cennými papíry pro novou generaci akcionářů. Nejdříve obchodoval s akciemi pro klienty, rychle ale svůj byznys posunul o level výš. Začal skupovat firmy s roztříštěnou akcionářskou strukturou, jichž bylo po kupónové privatizaci jako máku.

Mezi první velké Šmejcovy úlovky patřil v roce 1998 významný strojírenský podnik ZVVZ Milevsko. Převzetí firmy zorganizoval společně s byznysmenem Ivanem Zachem, současným vládcem televize Prima. Zachova skupina Ges mimochodem ovládá skupinu ZVVZ až do dnešních dnů.

Jen o rok později se Jiří Šmejc pustil do ještě většího dobrodružství. V roce 1999 pomohl tehdejšímu šéfovi televize Nova Vladimíru Železnému ustát válku s americkými partnery v Nově, s nimiž se postupem času ředitel televize rozhádal. Šmejc s penězi od Investiční a poštovní banky konflikt rozhodl ve prospěch Železného. Ve stejném roce mimochodem na Novu nastoupil moderátor a pozdější šéfredaktor zpravodajství Pavel Zuna. Bývalý novinář je v současnosti důležitou postavou Šmejcovy skupiny a jejím mluvčím.

Vody kolem vlivného televizního kanálu se však ani po vstupu Šmejce na scénu příliš neuklidnily. Železný dál válčil s Američany ze CME, přechodně dokonce čelil trestnímu stíhání. V této době Šmejc začal Novu v podstatě řídit. Stejně tak se ale začaly objevovat informace, že o Novu mají zájem investoři. Jiří Šmejc tehdy mimo jiné vyvracel spekulace, že o vstup do Novy má zájem ruský plynárenský kolos Gazprom. V té době už konkurenční stanici Prima ovládl Ivan Zach. Dva parťáci ze ZVVZ Milevsko si tak v podstatě rozdělili soukromý televizní trh.

Navzdory tomu byla tehdy Nova kvůli vysokému zadlužení ve svízelné situaci. Boj o komerční televizní kanál číslo jedna se rozhořel znovu. V červnu 2002 v souvislosti se zájmem o Novu poprvé padlo jméno skupiny PPF. Šmejc uzavřel spojenectví s vrcholovou manažerkou Novy Šmuclerovou a snažili se za každou cenu vstupu skupiny Petra Kellnera zabránit. Ostrá právní bitva mezi Šmejcem a Kellnerem trvala šest týdnů. Pak oba investoři zakopali válečné sekery a dohodli se. Novu ovládla PPF a ze Šmejce s Kellnerem se stali nejbližší byznysoví „parťáci“.

Nové partnerství Šmejce a Kellnera se stvrdilo přesně dva roky po klíčové bitvě o Novu. V červenci 2004 skupina PPF oznámila, že do jejího vedení přichází právě Šmejc. V Kellnerově holdingu dostal na starosti mimo jiné financování skupiny.

„Tato forma spolupráce je vyústěním dohod s Petrem Kellnerem, majitelem PPF,“ komentoval tehdy Šmejc svůj posun. Zakrátko se Šmejc posunul také do vedení České pojišťovny. To byla v té době nejcennější součást Kellnerova impéria. Netrvalo dlouho a díky dohodám získal Šmejc v PPF dokonce pětiprocentní podíl. A to za necelých pět miliard korun. Větší podíl měl v PPF vždycky už jen Kellner respektive po jeho smrti dědicové.

„To, že jsem těch pět procent získal, považuju za největší obchod ve svém životě,“ citovaly Šmejce později Hospodářské noviny.

Ve stejném roce, kdy Šmejc nastoupil do Kellnerova koncernu, se uzavřela také tehdejší etapa dobrodružství s Novou. PPF na konci roku 2004 oznámila, že svůj většinový podíl prodá americké CME, která dříve válčila s Vladimírem Železným o peníze. Jen malá odbočka: PPF a CME později, v roce 2020, udělají obchod ještě jednou. Kellner tehdy od Američanů koupil zpět nejen Novu, ale i několik dalších evropských stanic. Šmejc u toho ovšem tehdy už nebyl.

Ale nepředbíhejme. Netrvalo dlouho a před Šmejcem se po vstupu do PPF začala rýsovat klíčová životní mise. A to nikde jinde než v Rusku. V Moskvě tehdy Šmejc pobýval častěji než v Praze. Měl tam za úkol nakopnout byznys PPF ve finančních službách v čele se splátkovou společností Home Credit. Stejnou misi měl na starosti také v Číně, která později svým významem pro Home Credit dokonce překonala Rusko.

Když se Jiří Šmejc přesunul do Ruska, aby tam akceleroval byznys PPF, byl jeho úkolem číslo jedna rozvoj Home Creditu. Netrvalo ale dlouho a Kellner se Šmejcem změřili síly i s těžkými vahami ruského byznysu. V roce 2007 se totiž naplno rozhořel konflikt mezi PPF a oligarchou Olegem Děripaskou o podíl v ruské pojišťovně Ingosstrach. Oligarcha pojišťovnu ovládal a snažil se za každou cenu dostat české miliardáře pryč.

Kellner se Šmejcem ale nakonec vleklý souboj ustáli. Jejich podíl v Ingosstrachu ve finále po letech převzala italská pojišťovací skupina Generali, s níž dlouhodobě spolupracovali.

Zatímco na Východě válčil Šmejc a Kellner s ruským oligarchou, stačili upéct další velkou transakci také na domácí frontě. Psal se rok 2009, když se PPF dohodla se slovenskou skupinou J&T miliardářských rodin Jakabovičů a Tkáčů na vytvoření Energeticko-průmyslového holdingu. Ano, je to přesně ta skupina EPH spojená se jménem dalšího miliardáře Daniela Křetínského. Ten tehdy v holdingu získal 20 procent, zbytek si rovným dílem rozdělila PPF a J&T. Už tehdy bylo jasné, že vznik EPH je velká věc.

„Holding vytvářený se skupinou J&T a Danielem Křetínským má značný růstový potenciál,“ řekl tehdy Šmejc k uzavřenému partnerství. „Náš investiční záběr se přitom nebude omezovat jen na domácí trhy ČR a SR, ale selektivně i na země střední a východní Evropy, na Rusko a země SNS,“ líčil vize finančník.

Mezitím měl Šmejc prst na tepu také dalších byznysových operací, které PPF vedla. Mezi ně patřil mimo jiné tvrdý boj o ovládnutí zkrachovalé sázkové společnosti Sazka v roce 2011. V lítém konfliktu byla na jedné straně PPF se skupinou KKCG miliardáře Karla Komárka, jejich protivníky byl tehdejší šéf Sazky Aleš Hušák s vlivným lobbistou Martinem Ulčákem a skupinou Penta za zády. Vyhrálo trio Kellner, Šmejc, Komárek. Z této akce mimochodem vzešlo spojenectví mezi Šmejcem a Komárkem, které bude v dalších letech pro byznys obou miliardářů opravdu významné.

Ve stejné době se Šmejc v Česku podílel na vzniku nové banky. Právě tehdy PPF položila základy dnešní Air Bank. Stejně jako se nyní Šmejc vrátil ve velkém stylu do PPF, tak se Air Bank aktuálním propojením s Moneta Money Bank posouvá do první bankovní ligy. Ale to zase předbíháme.

V první polovině roku 2012 se začaly postupně objevovat první náznaky, že po sedmi letech od akcionářského vstupu do PPF se Šmejc pomalu začíná opět stavět na vlastní nohy. Mimo jiné začal ve vlastní režii stavět luxusní hotelový komplex na Maledivách.

Byznysová zpráva číslo jedna přišla v květnu 2012. Šmejc oznámil, že prodává svůj podíl v PPF zpátky Kellnerovi a na oplátku získá díl ve vybraných finančnických aktivech holdingu v čele s Home Creditem. Splátkovou firmu navíc Šmejc řídil ještě dalších šest let.

V roce odchodu z „mateřské“ PPF se Šmejc opět naplno pustil do vlastního byznysu a založil novou investiční firmu Emma Capital. Její součástí se stal mimo jiné minoritní podíl v Sazka Group, která vyrostla na základech původní zbankrotované Sazky. Dalších sedm let pak rozvíjel Šmejc s Karlem Komárkem loterijní byznys společně. Když se v roce 2019 dohodli na vypořádání, odnesl si Šmejc ze Sazky chorvatskou sázkovku SuperSport a stovky milionů eur.

Emma Capital mezitím pokračovala v expanzi. Jednou z bašt Šmejcovy skupiny se stal právě Balkán. Blízko k Řecku měl Šmejc už v době svého prvního působení v PPF. Už v roce 2012, tedy po velké řecké finanční krizi, byl v balkánské zemi jako doma a hledal pro Kellnerovu skupinu vhodné příležitosti.

Už ve spojenectví s Komárkem pak získal v Řecku pro Sazka Group podíl v tamní sázkové společnosti OPAP. Pro svou skupinu Emma Capital nakupoval Šmejc na Balkánském poloostrovu i dál. V posledních letech je tam aktivní zvláště v oblasti e-commerce.

Šmejc tam mimo jiné koupil menšinový podíl v rychle rostoucím online tržišti Bazzar, které pochází z Chorvatska. V Řecku Emma ovládá kurýrní službu a lídra na trhu výdejních schránek nazvaného BoxNow. Tato oblast Šmejce zlákala i v Česku. Ovládl technologickou firmu Mailstep zaměřenou na logistické služby pro e-shopy.

Přední místo ve Šmejcově portfoliu má ovšem stále minoritní podíl ve finanční skupině Home Credit, kterou většinově ovládá PPF. Do koncernu Home Credit patří také česká Air Bank.

V období před přelomovou zprávou o nástupu Šmejce do čela PPF to přitom vypadalo, že se cesty rodiny Kellnerů a Šmejce rozejdou definitivně. Obě strany se totiž původně dohodly, že do konce roku 2023 skupina PPF Šmejce z Home Creditu vykoupí, to uvedl již loni v srpnu SZ Byznys. Šmejc drží ve splátkové firmě necelých devět procent.

To bylo ovšem v době před válkou na Ukrajině a před propuknutím všech problémů, které má Home Credit v Číně. Nyní PPF řeší, jak splátkový byznys v Rusku a Číně co nejdůstojněji opustit. Jiří Šmejc se v čele skupiny určitě nudit nebude.