Metuzalém ředitelem i manažer se 6000 funkcemi. Jak poznat skořápkové firmy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Biblický Metuzalém má patrně na světě nejméně jednoho potomka, který po něm podědil dlouhověkost. Ukazuje to zápis jisté firmy, podle kterého je jejímu řediteli 942 let. Tedy o pouhých 27 let méně, než kolik bylo postavě ze Starého zákona, jejíž jméno se vžilo jako synonymum věkovitosti.

Auditorská společnost Moody’s tento příběh uvádí jako jeden z příkladů podezřelých okolností popsaných v analýze registrace 472 milionů firem z celého světa. Výzkum společnost zveřejnila také v interaktivní podobě.

Analýza ukazuje sedm konkrétních okolností, které mohou naznačovat, že podnikatelský subjekt slouží spíše jen jako zástěrka jiné činnosti, kterou si její aktéři zřejmě přejí držet ve stínu. Těmito body jsou: riziková jurisdikce, hromadná registrace, nezvyklé stáří, finanční nesrovnalosti, atypický management, cirkulární vlastnická struktura, a nečinnost.

Rizikovou jurisdikcí se rozumí například registrace v zemi, která je známá množstvím problematických firem, nebo třeba nezvykle vysoký počet společností z jedné země registrovaných na jednom místě v zemi jiné. Pojem atypický management zase pokrývá nejrůznější odchylky od normálu, může jít o vysoký počet funkcí u jednoho člověka nebo příliš nízký či naopak vysoký věk.

Průzkum ukázal, že mezi firmami, které do loňského listopadu Moody’s prověřila, jich 19 milionů vykazovalo alespoň jeden ze zmíněných sedmi rizikových bodů. Alespoň dva body se objevily u 900 000 firem. Nejčastější dvojkombinací varovných signálů je pak hromadná registrace spolu s atypickým managementem, která se objevuje u 480 000 prověřovaných firem.

Vedle zmiňovaného ředitele narozeného v 11. století Moody’s narazila na „tisíce“ firem, v jejichž managementu figurují osoby předškolního věku. Na druhou stranu zase více než 30 000 firem má podle oficiálních dokumentů v managementu lidi starší 100 let.

Do kolonky atypického managementu spadají také případy kumulace funkcí. Extrémním případem je člověk, který údajně zastává 5751 pozic v celkem 2883 firmách. Na druhé straně jedna firma vykázala na postu ředitele úctyhodných 292 lidí.

Když chce někdo něco schovat, dobrým nástrojem může být například také cizojazyčný název. Ačkoli je angličtina globálním jazykem, a to nejen v podnikání, Moody’s zjistila, že sedm nejužívanějších názvů firem v její databázi je francouzských, tedy v jazyce, který je známý a seriózní, ale zároveň mu rozumí mnohem méně lidí.

Aby toho nebylo málo, tři z této sedmičky jsou synonyma pro poštu. Jeden francouzský poskytovatel poštovních služeb je dokonce spojen s 10 320 firmami, což tento název činí rekordmanem mezi všemi 472 miliony zkoumaných firem.

Pokud jde o hromadné registrace, rekordmanem je jedna adresa v Jihoafrické republice, kde má sídlit 61 000 firem. Z hlediska jurisdikce pak zase pozornost vyvolala jedna adresa ve Španělsku, kde je registrováno více než 8000 firem s čínskými názvy.

Příkladem finančních nesrovnalostí pak může být jistý výrobce oděvů a textilií se sídlem v Číně, který vykázal za rok 2019 tržby v objemu přesahujícím dvě miliardy dolarů. Tato úspěšná firma totiž zároveň uvádí, že má jediného zaměstnance.

Při rozdělení mezi zeměmi vykázala nejvíce jednotlivých potenciálně podezřelých bodů, a sice pět milionů, Velká Británie. V České republice jich výzkumníci identifikovali 124 tisíc.

Z pohledu četnosti potenciálně problematických firem vede Panama se 47 procenty v zemi registrovaných společností. A to zde počet anonymně registrovaných subjektů klesl po aféře Panama Papers o polovinu. Pro srovnání, v největší ekonomice světa, Spojených státech, je tato četnost na úrovni dvou procent (ze 78 milionů registrovaných subjektů).

Rok 2016, kdy zveřejnění dokumentů panamské právnické kanceláře Mossack Fonseca vyvolalo celosvětový skandál, představuje podle dat Moody’s obecný zlom. Počet firem s jedním či více problematickými body totiž do té doby rostl, v posledních letech před aférou dokonce zrychlil tempo, ale poté začal klesat.