Článek
Společnost Meta, která stojí za sociálními sítěmi Facebook, Instagram či WhatsApp spustila v rámci EU loni v listopadu nový systém předplatného, vybírala 9,99 eura měsíčně a slibovala prostředí bez reklam a lepší ochranu soukromí.
Jenže narazila, a nyní proto nabízí, že měsíční předplatné zlevní na 5,99 eura a nabídla také nižší cenu u dalších účtů. Právní zástupce Mety Tim Lamb o tom v úterý hovořil na jednání s Evropskou komisí v Bruselu, informovala agentura Reuters.
„Už nějakou dobu jsme chtěli tento proces urychlit, protože se potřebujeme dostat do stabilního stavu. Proto jsme nabídli snížení ceny z 9,99 na 5,99 za jeden účet a čtyři eura za každý další účet,“ cituje agentura Reuters Lamba.
„Je to zdaleka nejnižší hranice, kterou by měl každý rozumný člověk za služby této kvality platit. A myslím si, že je to seriózní nabídka. V současné době panuje regulatorní nejistota, která se musí rychle uklidnit,“ myslí si Lamb.
Sníženou nabídku předplatného předložila Meta regulačním orgánům již na začátku tohoto roku. Podle portálu TechCrunch ale zatím není jasné, jestli Meta cenu předplatného doopravdy sníží. Čeká totiž na vyjádření svého hlavního regulátora ochrany údajů v EU, irské Komise pro ochranu údajů (DPC).
DPC se k situaci zatím nechce vyjadřovat, zástupce komisaře Graham Doyle pro TechCrunch pouze uvedl, že komise aktuálně požadavek posuzuje.
Jak obejít GDPR
Návrh na zlevnění přišel po sílící kritice, které společnost čelí ze strany aktivistů za ochranu soukromí a spotřebitelských organizací. Kritici tvrdí, že přístup společnosti Meta se opírá o ekonomický nátlak, který má uživatele přimět k souhlasu se sledováním, a tvrdí, že není v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), které vyžaduje svobodně udělený souhlas.
Předplatitelská verze měla představovat legální způsob, kterým by šlo obejít pravidla Evropské unie. Ta požadují, aby měli uživatelé sociálních sítí na výběr, zda budou jejich údaje shromažďovány a používány pro cílené reklamy.
Společnost původně tvrdila, že personalizované reklamy jsou základem, bez kterého nelze mít účet na sociálních sítích, za což dostala od EU pokutu téměř 10 miliard korun. Aby se Meta vyhnula dalším pokutám, zavedla předplatné bez reklam a bez slídění. Ale ani to jí nepomohlo.
Podle kritiků vůbec nejde o cenu
Podle Eduardy Hekšové, ředitelky spotřebitelské organizace dTest, která se v listopadu k vlně stížností na přístup Mety také připojila, není ambicí dTestu podnikatelům nařizovat, jaké mají stanovovat ceny svých výrobků a služeb.
Očekává od ní ovšem, stejně jako od ostatních technologických gigantů, že se při nabídce svých služeb nebude dopouštět nekalých obchodních praktik ani nezákonného zpracování osobních údajů. Zejména pak požaduje, aby společnost o svých službách neuváděla zavádějící a neúplné informace, které spotřebitelům často znemožňují učinit informované rozhodnutí, ať už jde o udělení souhlasu se zpracováním údajů nebo o zakoupení služby.
„Společnost navíc při uplatnění systému „zaplať, nebo souhlas“ neslibuje, že by v případě placené služby osobní údaje pro marketingové účely již nezpracovávala, pouze uvádí, že reklamy uživatelům nebude zobrazovat,“ uvedla Hekšová pro redakci SZ Byznys.
V okamžiku volby si tak podle ní uživatelé z poskytnutých informací nemohou být jisti, že v případě volby placené služby nezaplatí v podstatě dvakrát, tedy penězi i osobními údaji.
Její názor sdílí také zakladatel rakouské skupiny na ochranu práv NOYB Max Schrems. Problém nevidí ve výši poplatku, ale spíše v problematickém přístupu k GDPR. Volba uživatelů totiž není skutečně dobrovolná, jelikož za jednu možnost se platí penězi. Skupina NOYB na Metu podala stížnost také na konci loňského listopadu.
Z výzkumů podle Schremse vyplývá, že i poplatek ve výši pouhých 1,99 eura nebo méně má sílu odradit uživatele od toho, aby si chránili své soukromí. Z tří až 10 procent lidí, kteří by s personalizovanou reklamou souhlasili tak jako tak, se najednou stane 99,9 procenta. Za lepší soukromí si nechce připlatit téměř nikdo. GDPR však vyžaduje, aby byl souhlas udělen svobodně.
„Ve skutečnosti nejde o částku. Jde o přístup zaplať, nebo souhlas jako celek. Účelem celého systému je přimět uživatele, aby klikli na souhlas, i když to není jejich svobodná a skutečná volba. Nemyslíme si, že pouhá změna částky činí tento přístup legálním,“ komentuje Schrems.
