Článek
Evropská unie se za českého předsednictví po dlouhých měsících dohodla na zastropování cen zemního plynu na 180 eur, tedy zhruba 4350 Kč. Kritici opatření si však vymohli, že opatření může být zrušeno, pokud by se objevily „nepříznivé účinky“. Obchodníci tak budou muset zjistit, nakolik je pravděpodobné, že se využije, napsala agentura Bloomberg.
Že ceny plynu prorazí samotný strop 180 eur, ještě neznamená, že do evropských trubek dražší plyn nebude dál putovat. Německo, Nizozemsko či Rakousko, které varovaly před možnými negativními dopady zastropování, prosadily dodatečné pojistky – aby byl nástroj spuštěn (a cena zastropována), musí být cena po tři dny nad stropem a zároveň musí být o 35 eur za megawatthodinu vyšší než celosvětová cena zkapalněného zemního plynu.
Opatření má zabránit extrémním výkyvům na trhu a po aktivaci zůstane v platnosti nejméně 20 pracovních dnů. Bude se rovněž vztahovat na všechny plynárenské uzly v EU s možností se z něj později odhlásit.
Pokud by byl systém zastropování zaveden na začátku letošního roku, využil by se podle odhadu společnosti S&P Global Commodity Insights ve více než 40 dnech v srpnu a září.
Jestli strop začne platit, ale není úplně jisté. Regulační orgány do 15. února, od kdy strop začne platit, posoudí jeho dopady a opatření může být zrušeno, pokud rizika převáží nad přínosy, uvedla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Hlavně neodradit dodavatele plynu
„Máme před sebou dlouhou fázi pozorování,“ uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck. „Pokud výsledky budou takové, že odsoudí mechanismus k selhání, bude se muset korigovat,“ dodal.
Součástí systému zastropování je zajištění toho, aby Evropa zůstala atraktivním trhem pro dodávky, což je problém, na který poukazují země jako Německo. Příklad Maďarska totiž ukázal celému světu, jak se mohou cenové stropy nakonec vymstít především těm, komu měly pomoci – koncovým spotřebitelům.
„Musíme zjistit, jak bude strop fungovat v praxi a co bude znamenat pro LNG terminály po celé Evropě,“ domnívá se Jonathan Stern, výzkumný pracovník Oxfordského institutu pro energetická studia.
Pokud by byl strop nastaven špatně a navíc fixně, mohlo by se stát, že by evropské LNG terminály nepřilákaly dost tankerů. A to právě v době, kdy se s koncem topné sezony začnou plnit zásobníky na sezonu 2023/2024. A zatímco letos s tím ještě pomohly ruské dodávky, příští rok už Unii ruský plyn nevytrhne.
Bilion dolarů navíc
Evropa, její domácnosti i firmy, už kvůli růstu cen energií zaplatila navíc bilion dolarů. Přitom válka na Ukrajině ještě zdaleka neskončila a experti navíc předpokládají, že ceny zůstanou na vyšší úrovni ještě několik let.
Rozhodně však platí, že na úroveň třeba před pěti lety patrně už nikdy neklesnou. Jedním z důvodů, proč Evropané tehdy platili za energie relativně málo, je právě tvorba cen na dnes kritizované burze. Právě v srpnu letošního roku tam lámaly ceny jeden rekord za druhým, což dotlačilo politiky k akci. Pozorovatelé burzy však upozorňovali, že spíš než nabídku a poptávku sledujeme rejdy spekulantů – s cílem uměle vyšponovat cenu. Což shodou okolností nejvíc vyhovovalo Moskvě.
Evropský cenový strop počítá s tím, že by v případě aktivace šly obchody mimo burzu. „Pokud bude limit aktivován, obchody se budou uzavírat na mimoburzovních trzích a likvidita na burzovních uzlech se rychle sníží,“ upozornil Stern z Oxfordského institutu pro energetická studia.
Takové obchody však provádějí specializovaní makléři, což podněcuje obavy, že by se tok peněz z burzy přesunul na ještě méně průhledný trh. „Takový posun by pravděpodobně ponechal spotřebitele stejně vystavené nárůstu cen jako dosud,“ řekl Jacob Mandel, spolupracovník pro globální energetické trhy, ve společnosti Aurora Energy Research Ltd.
Před dopady cenových stropů varovalo minulý měsíc i Sdružení evropských energetických burz, podle kterého by mohly mít „potenciálně nevratné negativní dopady“, pokud by trvaly i po skončení současné krize. Pokud se účastníci přesunou z centralizovaných burz na mimoburzovní trh, aby se stropům vyhnuli, bude to pro burzy znamenat nižší likviditu a příjmy a zároveň tlak na spotové ceny, varovalo sdružení.
Společnost Intercontinental Exchange Inc. provozující největší evropskou burzu s plynem uvedla, že posuzuje technickou proveditelnost, dopad na finanční stabilitu a to, zda může trh fungovat „spravedlivě a spořádaně“ v rámci omezení.
„Není snadné pochopit konečný dopad stropu,“ říká Simone Tagliapietraová, výzkumná pracovnice bruselského think-tanku Bruegel. Dodala, že samotný strop energetickou nouzi v Evropě nevyřeší.
Na starém kontinentu totiž chybí dost zdrojů – ať už nových obnovitelných, nebo například jaderných. Převozníkem evropské energetické proměny se měl stát zemní plyn, především ten ruský, jenže kvůli sázce na něj a ruské invazi na Ukrajinu nyní jedou naplno staré uhelné elektrárny – uhlí totiž na rozdíl od plynu Evropa má.
