Článek
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se v loňském roce zaměřil na kontrolu dotací pro podniky zpracovávající potraviny v letech 2018 až 2021. Tedy v období Babišovy vlády, kdy byl ministrem zemědělství Miroslav Toman, který se úřadu ujal 27. června 2018.
A kontrolní akce ukázala, že právě v této době se dotační kyvadlo vychýlilo ve prospěch velkých výrobců potravin.
„Ačkoliv podpora měla podle strategie Ministerstva zemědělství i Programu rozvoje venkova na období 2014–2020 směřovat přednostně na mikro-, malé a střední podniky, resort zemědělství pro ně žádný národní dotační program v letech 2018–2021 nepřipravil,“ konstatoval ve výroční zprávě NKÚ.
Zato vyhlásil program pro zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky, z něhož jim v těchto letech vyplatil 1,7 miliardy korun. Šlo o peníze z národních zdrojů. V případě evropských dotací podle kontrolorů Ministerstvo zemědělství nastavilo podmínky čerpání tak, že malé a střední podniky měly zájem jen o jednu ze čtyř investic.
„Výsledkem bylo, že podporu z národních a evropských zdrojů každoročně čerpaly především velké firmy s mnohamilionovými zisky,“ uvedl úřad.
Zlom přišel v roce 2020 za vlády Andreje Babiše. Do té doby mohly hlavní investiční dotace na podporu zpracování a uvádění na trh zemědělské produkce z Programu rozvoje venkova čerpat pouze malé a střední zemědělské a zpracovatelské podniky. Se změnou ale mohly čerpat i velké zemědělské firmy a zpracovatelé nad 250 zaměstnanců.
Také u další operace, určené na podporu vývoje nových produktů a technologií, resort údajně zvýhodnil především velké projekty.
„Resort nastavil podmínky tak, aby výdaje na spolupráci s výzkumnou institucí (což byl klíčový prvek operace) tvořily u velkých a finančně významných projektů jen minimální procento výdajů,“ stojí ve zprávě.
Z celkem 51 projektů připadlo 37 na velké podniky s dotací téměř 1,6 miliardy korun. Mikropodniky a malé a střední podniky uskutečnily 14 projektů a získaly podporu ve výši necelých 485 milionů korun.
Státní dotace bohatě vydojili také mlékaři. Ministerstvo zemědělství jim vyplácelo národní neinvestiční dotace na podporu jakosti mléka. Mlékárny, které dlouhodobě vykazují zisky v řádech desítek až stovek milionů korun, čerpaly peníze na úhradu běžných provozních nákladů souvisejících s režimem jakosti mléka Q CZ. Například na spotřebu energií, plynu, vodné a stočné.
Kolik získali potravináři na zpracování a konkurenceschopnost v roce 2020
| Příjemce | Částka (mil Kč) |
|---|---|
| Mlékárna Hlinsko | 25,6 |
| Sladovny Soufflet | 25,6 |
| LE & CO - Ing. Jiří Lenc | 25,6 |
| Rabbit Trhový Štěpánov | 25,4 |
| Primagra | 25,4 |
| Uzeniny Příbram | 25,3 |
| Olma | 25,3 |
| Vodňanská drůbež | 25,3 |
| Afeed | 25 |
| Kostelecké uzeniny | 24,3 |
| MP Krásno | 24,3 |
| Cerea | 24,2 |
| Polabské mlékárny | 23,8 |
| Linea Nivnice | 22,2 |
| Hollandia | 20,4 |
| Moravia Lacto | 19,2 |
| Delimax | 18,5 |
| Hamé | 17,8 |
| Mlékárna Kunín | 17,3 |
| Madeta | 17,1 |
Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond
„V rámci národních dotací MZe nevytvořilo základní podmínky pro hospodárné vynakládání peněžních prostředků, neboť nestanovilo žádné závazné podmínky a postupy pro výběr dodavatelů ani maximální limity výdajů na pořízení služeb a majetku,“ konstatoval úřad.
Ministerstvo zemědělství i Státní zemědělský intervenční fond měly podle dozorového orgánu jen formální roli při posuzování motivace podniků, toho, zda je opravdu nutně potřebují. „Umožnily těmto podnikům, které vykazovaly mnohamilionové zisky, každoročně čerpat finanční podporu na modernizaci a obnovu technického vybavení, i když by velké podniky investice realizovaly i bez státní podpory,“ tvrdí NKÚ.
Není tak například jasné, zda dotace, které měly zajistit inovace, skutečně měly tento přínos, anebo se jednalo o pouhou výměnu strojů, zařízení a technologií. Ministerstvo to nesledovalo a také nevyhodnocovalo hospodárnost peněz z národního rozpočtu a ze zdrojů EU.
Kontrola NKÚ ukázala, že některé programy v minulosti nebyly nastaveny správně.
Podle NKÚ se Ministerstvu zemědělství dlouhodobě nedaří zvýšit zájem malých a středních podniků o podpory. Důvodem jsou podle něj především podmínky, které nahrávají těm velkým.
Důvodem dotačního rozhazování zřejmě bylo i končící programové období a potřeba utratit evropské dotace.
„Za minulé vlády bylo hlavním cílem v ČR jednak zcela vyčerpat všechny možné dotace z EU, a to v mnoha případech i bez ohledu na jejich smysluplnost, a jednak upravit dotační tituly v Programu rozvoje venkova tak, aby dotace mohly čerpat i velké a největší zemědělské a potravinářské podniky,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromých zemědělců.
Ministerstvo zemědělství pod novým vedením Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) se hájí, že naopak s nástupem nového ministra upravilo podmínky ve Strategickém plánu společné zemědělské politiky ve prospěch menších zemědělců a zpracovatelů.
„Kontrola NKÚ ukázala, že některé programy v minulosti nebyly nastaveny správně. Potvrdilo se tedy to, co jsem říkal od svého nástupu – řada dotací v minulosti směřovala ve prospěch velkých podniků na úkor malých a středních,“ uvedl Nekula a dodal: „I proto jsme v loňském roce věnovali enormní úsilí změně Strategického plánu SZP, který jsme upravili tak, abychom efektivněji podpořili menší a střední podniky.“
