Matka, malé dítě a kariéra. V Evropě běžné, v Česku stále exotika

Jak si Češky vedou v zapojení na trhu práce oproti ostatním zemím EU? Skloubit kariéru a mateřství se v Česku stále nedaří, vyplývá ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), která mapuje celoživotní profily zaměstnanosti a odpracované doby českých žen v letech 2000 až 2019.

Možná nepřekvapí, že u žen ve věku typickém pro mateřství (30–34 let) výrazně klesá míra zaměstnanosti a s tím logicky také počty odpracovaných hodin. Překvapivé však je, že v evropském srovnání je tento propad mnohem výraznější než v jiných zemích.

V této věkové kategorii se Česko spolu se Slovenskem, Řeckem a Itálií ve srovnání evropských zemí umístilo na chvostu žebříčku. Češky vykazují třetí nejnižší míru zaměstnanosti a druhou nejnižší hodnotu průměrně odpracovaných hodin.

Konkrétně je míra zaměstnanosti v této věkové kategorii žen oproti evropskému průměru o více než deset procent nižší. V přepočtu jde přibližně o 50 tisíc zaměstnaných Češek, téměř tři procenta celkového počtu pracovních sil žen v Česku a celou pětinu žen této věkové skupiny.

„Podobný vzorec pozorujeme u průměrných odpracovaných hodin na jednu ženu. Průměrná Češka ve věku třicet až třicet čtyři let oproti průměrné Evropance (EU27) odpracuje na trhu práce ročně o 186 hodin méně. V Česku tedy přetrvává velká nevyužitá kapacita pracovních sil žen,“ říká jeden ze závěrů studie.

„Propad zaměstnanosti v období mateřství se dále promítá i do relativně nízkých důchodů českých žen a významně ovlivňuje jejich schopnost kariérního postupu, což se odráží ve výrazně nižších platech oproti mužům,“ říká k propadu zaměstnanosti žen spoluautor studie Daniel Münich.

Podle mezinárodní studie Národního institutu SYRI se platy mužů a žen v Česku liší nejen při porovnání průměrného ročního výdělku, kde muži berou o 24 procent více než ženy, ale také při porovnání výdělku na stejné pozici. Tam jsou platy mužů vyšší o 12 procent.

Podobný pokles hodin ale podle dat studie vykazuje také sousední Rakousko. To však navzdory tomu pokles v míře zaměstnanosti nevykazuje.

„Je to dáno tím, že v Rakousku ve věku typickém pro mateřství a rodičovství pracuje výrazně vyšší podíl žen než v Česku díky zkráceným úvazkům,“ vysvětlují autoři studie.

Takže zatímco v Česku nižší počet odpracovaných hodin způsobuje nízká míra zaměstnanosti, v Rakousku díky zkráceným úvazkům k tak výraznému poklesu zaměstnanosti během rodičovství nedochází.

„Mladší české ženy je více využívají pouze během studia, nikoliv v době rodičovství,“ uvádí studie.

Podle dat Eurostatu z loňského roku v Česku částečný úvazek využívalo jen zhruba deset procent žen, zatímco průměr v západní Evropě je 35 procent. Ačkoliv si podle expertů na pracovní trh stále více firem výhodnost částečných úvazků uvědomuje, za posledních deset let k žádné významné změně nedošlo. V té době využívalo částečný úvazek asi osm procent pracujících žen v Česku.

V Česku se podle jednoho z autorů studie, odborníka na pracovní trhu Jakuba Grossmanna, aktuálně velké množství pracovních míst na částečný úvazek nenabízí.

„Aktuálně jich na českém pracovním trhu není příliš velké množství a rozhodně nejsme na úrovních západních ekonomik. Je zároveň třeba dodat, že je množství pracovních pozic na částečný úvazek dost individuální. Záleží na konkrétní profesi a oboru. Relativně často jsou nabízeny například v bankách nebo IT. Naopak nejméně těchto zkrácených úvazků najdeme ve zpracovatelském průmyslu,“ vysvětluje ekonom.

Důvody jsou podle jeho slov spíše historické. Jedním je přežitek z období komunismu, kdy byl pracovní trh centrálně plánovaný, bez možnosti jakékoliv flexibility. Druhým je pak samotná struktura ekonomiky.

„Česká republika má nejvyšší podíl zaměstnanců pracujících v průmyslu, kde se často pracuje na směny a flexibilita pracovních úvazků tam je značně omezena,“ vysvětluje Grossmann.

Celkové změně podílů by ale mohla nahrát nedávná legislativní změna. V únoru nabyla účinnosti novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, která má pomocí slevy na pojistném sociálního zabezpečení placeném zaměstnavatelem podpořit právě využívání částečných úvazků.

Pojistné bude sníženo o pět procentních bodů (z 24,8 % na 19,8 %) v případě, že se týdenní pracovní doba pracovníka pohybovala mezi osmi až třiceti hodinami. Zaměstnanec musí mimo to patřit do jedné ze specifických skupin, které novela definuje.

„Určitě je to krok dobrým směrem. Na druhou stranu je otázka, do jaké míry to bude mít reálný efekt na samotné zavádění částečných úvazků v jednotlivých firmách. V důsledku bude záležet na tom, zda pro firmu převýší výnosy spojené se zavedením částečných úvazků nad náklady,“ komentuje novelu Grossmann.

Podle analytika pracovního trhu Tomáše Ervína Dombrovského ze společnosti LMC, která provozuje největší české pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz, je novela jen jedním z dílů skládačky.

„Je mnohem víc věcí, které je potřeba zařídit pro to, aby na pracovním trhu uplatnění lidí, kteří pečují o malé děti, začalo fungovat lépe. Kromě snížení sociálních odvodů za zaměstnavatele o pět procentních bodů by bylo třeba rozšířit kapacity předškolní péče a srovnat výhodnost částečných úvazků s dohodami o provedení práce a pracovní činnosti, které stahují hodně lidí právě se sníženými úvazky,“ vysvětluje problematiku odborník.

Základním rozdílem, který mnoho pracovníků láká právě k dohodám o provedení práce nebo pracovní činnosti, je zdravotní a sociální pojištění. V případě DPP a DPČ se pojistné odvádí jen v případě, že si pracovník vydělá určitou částku. U zkráceného úvazku se pak odvádí pojištění vždy.

Výsledek se proto podle jeho slov na trhu v krátké době projeví jen velmi mírně.

„Určitě bude trvat několik měsíců nebo třeba první rok, než se do trhu změna propíše. Stále platí, že v Česku bezmála devadesát čtyři procent lidí pracuje na běžný plný úvazek. Proto nelze očekávat, že by v blízké době podíl lidí, kteří pracují na částečný úvazek skokově narostl. Můžeme očekávat nárůst o přibližně procentní bod. I to by byl pro začátek zajímavý a optimistický posun,“ odhaduje Dombrovský pro SZ Byznys.

V pozdějším věku ale podle výsledků studie pracovní zapojení českých žen opět roste, a kolem 45. roku věku se v míře zapojení téměř vyrovnají mužům.

Posléze následuje prudký pokles v důsledku dřívějších odchodů žen do důchodu. To je dáno jednak nižším zákonným věkem nároku na starobní důchod žen (podle počtu vychovaných dětí) a dále mnohem častějším zapojením žen do péče o rodinné příslušníky, vnoučata a prarodiče.