Masakr na trhu s energiemi. Chystejte si peněženky, naděje na obrat není

Emisní povolenky tento týden překonaly nový cenový rekord, padla hranice 90 eur za tunu oxidu uhličitého v ovzduší. Od začátku roku jsou povolenky na trojnásobku.

Taková čísla nikdo nečekal. „Byl jsem přesvědčen, že trh si najde rovnováhu někde na 50 eurech za povolenku, pak na 70 eurech. Ale dneska jsme na 90 a může to jít výš,“ říká analytik skupiny Sev.en Energy Radek Jirků. Stovka může padnout ještě letos. A například analytik Lawson Steele z hamburského bankovního domu Berenberg tvrdí, že cena povolenky do konce roku vystoupá až na 110 eur za tunu emisí.

Povolenky tlačí na cenu elektřiny, protože je musí nakupovat uhelné a plynové elektrárny. A ty jedou naplno, výroba ze solárů je v zimě zanedbatelná a větrníky nestabilní. Jediným dalším spolehlivým bezemisním zdrojem je jádro, to ale v evropském měřítku nemůže nepříznivý vývoj zvrátit.

„Čtvrteční zavírací cena na pražské burze PXE za základní kontrakt s dodávkou elektřiny na rok 2022 ve výši 163 eur za megawatthodinu, to bylo ještě před nedávnem pro výrobce něco z říše snů. Ale zároveň to je katastrofa pro spotřebitele,“ říká Jirků. Obě uhelné elektrárny jeho domovského holdingu Sev.en, Počerady a Chvaletice, jedou naplno. Náklady na povolenky promítají, stejně jako ostatní producenti, do ceny. Platí je spotřebitelé.

Prudce teď ale opět zdražuje i plyn – další faktor tlačící na růst ceny elektřiny. Klíčové termínové kontrakty na plyn v Evropě se během týdne zvedly o desetinu.

Čeští spotřebitelé teprve začínají chápat šíři problému. Když nedávno padla skupina Bohemia Energy a prvních 900 tisíc zákazníků narazilo na realitu extrémně vysokých cen, mluvilo se o výstřelku způsobeném špatnou obchodní strategií firmy. Jenomže teď poblázněný trh dohání i klienty firem, které se pyšní opatrným a předvídavým postupem.

„Už i velcí dodavatelé začali informovat klienty o navýšení cen v řádu desítek procent od Nového roku,“ upozorňuje analytik poradenské firmy EGÚ Brno Michal Kocůrek.

„Tito dodavatelé si sice nasmlouvali energie ještě za příhodnějších cenových podmínek v rámci ročních produktů, teď ale musejí svá portfolia doplňovat. Tím se množství relativně levných dodávek za loňské ceny vyčerpává, což se postupně propisuje do cen pro spotřebitele,“ vysvětluje.

Růstu ceny unikají jen ti spotřebitelé, kteří mají z lepších časů kontrakty s pevnou cenou. Zatím. Jak fixace postupně končí, bude extrémní drahota dohánět čím dál větší počet zákazníků.

Energie tak budou i v příštích měsících motorem pokračující inflace. Zdražovat bude zboží z energeticky náročných oborů, jako jsou ocelářství, sklářství, výroba stavebních hmot nebo pekárenský průmysl. Nahoru půjde i cena hnojiv, což se promítne v cenách zemědělských produktů a potravin.

Co přesně se děje? „Plyn blázní, protože začala zima a plyn je potřeba jednak na vytápění, jednak na výrobu elektřiny, jejíž potřeba v zimě roste také kvůli vytápění. Podepisuje se na tom i změna technologií, například rychlý rozvoj tepelných čerpadel,“ říká Jirků.

K obavám přispívají nedostatečně zaplněné zásobníky plynu. Dovozci či velcí spotřebitelé situaci podcenili a po loňském covidovém propadu snížili objednávky, které tak neodpovídají nečekaně rychlému hospodářskému oživení.

„Evropa se letos pohybuje na úrovni historických maxim poptávky po plynu, ale zároveň je domácí těžba na historických minimech. Import, který to má vyvážit, je nedostatečný,“ připomněl Kocůrek.

Hlavní dodavatel, ruský Gazprom, sice nasmlouvané kontrakty plní, přes listopadové sliby prezidenta Vladimira Putina ale nedodává víc, než kolik činily podhodnocené objednávky. Podle agentury Platts byl ruský dovoz plynu do Evropy v listopadu dokonce nejnižší za celý letošní rok, protože klesly dodávky přes Bělorusko do Polska. To všechno zvyšuje nervozitu trhů. „Kdo si loni, v roce pandemického poklesu, nasmlouval dostatečné objemy plynu, teď je v klidu. Kdo to podcenil, ten krvácí,“ shrnuje Radek Jirků.

Velkou roli hraje také aktuální geopolitika. „Teď sílí napětí na rusko-ukrajinské hranici a to se vždycky v cenách plynu okamžitě odráží,“ vysvětluje šéf poradenské firmy ENAS Vladimír Štěpán. Podobně trh reaguje na hrozby protiruských sankcí. A na průtahy v povolovacím řízení plynovodu Nord Stream 2, které vedou německé úřady.

Samostatným faktorem je německá energetická politika. Nová vládní koalice oznámila koncem listopadu urychlení boje za snižování emisí. Podle Kocůrka trhem nejvíc otřásly německé návrhy na zavedení evropského cenového dna u povolenek.

„Německá vláda chce nastavit minimální hranici pro cenu povolenky. Pokud by se na tom jednotlivé státy nedohodly, pak zavede vlastní, národní hranici na úrovni 60 eur za tunu. Pro obchodníky je to samozřejmě signál, že tato hranice je pouze startovací a bude se postupně zvyšovat na základě již absolutně netržních vlivů, ale z politického rozhodnutí,“ říká.

To vše k povolenkám ještě víc láká finanční spekulanty. V tom je další příčina jejich letošního zdražování.

„Z povolenek se stalo běžné investiční aktivum, brané trochu jako bitcoin. Zatímco počet bitcoinů na trhu se zastropuje, u povolenek počet neustále klesá, poptávka po nich ze stran průmyslu ale roste v souvislosti s ekonomických oživením a jsou pro chod řady odvětví nezbytné. Takže je jasné, že jejich cena nemůže jít jinam než nahoru. A kdo má možnost, ten je nakupuje – včetně finančních institucí. Je to sázka na jistotu,“ říká Jirků.

K finančním spekulacím na povolenky se ostatně v rozhovoru pro SZ Byznys nedávno přiznal i jeho šéf, majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač.

Spekulativní obchody ženoucí cenu povolenek vzhůru Evropské komisi nevadí. Její úřad pro dohled nad kapitálovým trhem ESMA nedávno konstatoval, že počet finančních investorů do povolenek sice roste, nedochází ale k tržním manipulacím, takže se nic neděje.

Drahá povolenka podle evropských zastánců rychlé dekarbonizace motivuje k rychlejšímu přechodu od fosilních k obnovitelným zdrojům. A na to Evropa tlačí i přesto, že zatím stále není jasné, jak pomocí solárních nebo větrných elektráren nahradit uhlí (a později ideálně plyn nebo jádro).

Právě v zimě je ale výroba ze solárů minimální a větrná produkce má výkyvy. Momentální obava z nedostatku elektřiny má také vliv na právě rostoucí cenu energií.

„Jediné, co by teď dokázalo současnou bláznivou rallye sestřelit, je, že by začal na severu Evropy foukat vítr. A v delším horizontu naplnění plynových zásobníků,“ říká Jirků.

Hodně podle něj bude záviset i na počasí během zimy a na tom, jak bude dlouhá. Pokud se zásoby plynu vyčerpají dřív, než skončí topná sezona, může Evropě hrozit akutní nedostatek plynu.

„Zatím máme ještě klid, ale kdyby byla zima tuhá, mohou se zásobníky vyčerpat a pak mohou na začátku jara opravdu přijít velké problémy. Kdyby se pak porouchala některá z velkých elektráren nebo došlo k výpadkům kvůli technickým poruchám v sítích, mohou při zimní poptávce po elektřině a v kombinaci s odstavováním stabilních zdrojů hrozit blackouty i ve střední Evropě,“ varuje analytik uhelné skupiny Sev.en.

Dlouhodobě bude ceny dál určovat evropská zelená politika. Spotřeba plynu poroste s budováním nových plynových elektráren, které v řadě evropských zemí nahrazují uhlí či odstavované jaderné zdroje. A plyn dál bude ovlivňovat elektřinu. „Evropští politici chtějí, aby cena plynu i elektřiny byla nahoře, protože se pak snáze prosazují investice do obnovitelných zdrojů,“ říká Štěpán.

Brusel se také chystá dál tlačit na poplatky za emise. Evropský povolenkový systém se má rozšířit na nové obory a projít reformou.

Na český trh každopádně bude mít vliv zrychlená zelená revoluce v Německu. „Německo z této cesty neustoupí, přestože to bude stát obrovské peníze,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys investor Michal Šnobr.

Vzhledem k tomu, že čeští zákazníci platí na liberalizovaném a plně otevřeném trhu za elektřinu i plyn fakticky německé ceny, poneseme náklady německého dekarbonizačního úsilí i my. Pokud tedy nedojde k zásadní reformě trhu s energiemi, k ústupu od liberalizace a vzniku vícerychlostní Evropy, v níž by různé regiony fungovaly izolovaně. Takový pohyb je ale nepravděpodobný a Česko by zcela jistě poškodil obchodně.

Jak se k problému chtějí postavit čeští politici, není jasné. V programu nové vládní koalice jsou jen obecné proklamace typu „odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost“.

Konkrétní řešení se tu ani nenaznačuje a nastupující ministr průmyslu Jozef Síkela, který bude za energetickou agendu zodpovědný, na otázky SZ Byznys nereagoval.