Levné energie se nevrátí. Příští rok to bude jízda jak na Divokém západě

Dodavatelé energií zatím předpokládali, že se budou ceny elektřiny a plynu od poloviny roku 2022 ubírat dolů. Zatím však růst cen nezpomaluje a naopak stoupá. To se projeví i v nových cenících pro zákazníky, i když pozvolně.

„Zatím nikdo nepředpokládá, že by se cena na burzách vrátila na původní hodnoty. Předpověď je, že se maximálně vrátí na sto eur, což je stále dvojnásobek původní ceny,“ očekává místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný.

Aby ceny elektřiny a plynu začaly klesat, musí se podle něj vyřešit řada problémů. Aby se tak stalo v příštím roce, je však nereálné, a lidé by si proto měli na dražší energie zvyknout.

Letošní rok v energetice byl v mnoha ohledech výjimečný. Co si z toho mohou dodavatelé energií odnést?

Myslím si, že třeba z pohledu nákupu energií na burzách to pro nás zas takové poučení nebylo. My s takovým rizikem dlouhodobě počítáme a máme podle toho nastavenou nákupní strategii, což nás dlouho stavilo do světla těch dražších hráčů, ale myslím, že dnes z toho můžeme pro naše zákazníky těžit. Ale i pro nás z toho plyne pár věcí, které je potřeba vědět. Třeba že v DPI může přijít taková rána, jako je milion domácností. To jsme nečekali ani my, že v jeden okamžik budeme muset obsloužit v našem případě 200 tisíc nových zákazníků naráz.

Druhá věc je, že bude růst zájem zákazníků o různá řešení zaměřená na snižování spotřeby energie typu fotovoltaika. To pro nás aktuálně znamená nečekaně velký zájem. Zákazníci se budou chovat trochu jinak a budou od dodavatele očekávat víc než jen komoditu. Budou chtít celý balík služeb, který v budoucnu bude spojen s elektromobilitou či s montováním různých řešení na dům.

Jste na takový zájem připraveni?

Myslím si, že jsme. Otázka je, do jaké míry se dá takový obrovský zájem zvládnout z hlediska dodávek. Dneska máme naštěstí technologie předkoupené, to znamená, že jsme schopní většinu zákazníků obsloužit. Nicméně to, co byl dřív standard, tedy že jsme zákazníkům volali do dvou dnů, může trvat delší dobu, protože zájem je enormní. Je osminásobně větší, což je znakem toho, že zákazníci jsou probuzení, nervózní a chtějí spotřebu řešit ihned.

Jednou z brzd tohoto procesu je ale zdlouhavé vyřizování dotací, a to není věc, kterou vyřídíte za dva tři dny. Většina zákazníků stále dotace chce, protože je to pro ně výhodnější. Uvidíme také, jak budou růst ceny fotovoltaických panelů a ostatních dílů, protože ty na zájem mohou mít vliv. Nyní rostou rapidně.

Nedávný konec některých dodavatelů energií vám přihrál velké množství nových zákazníků. Očekáváte kvůli tomu jako společnost lepší výsledky?

K tomu se dá těžko vyjádřit, protože pro nás byl tento rok velmi volatilní. Když se bavíme konkrétně o zákaznících DPI, tak ti na nás budou mít spíš negativní vliv. Museli jsme hodně investovat do vývoje nových produktů, zasmluvnit je, rozesílat jim dopisy a klienti nedokážou takové náklady na převzetí zákazníka v tak krátkém období zaplatit. Zaplatí je až v nějakém delším horizontu.

Pro nás jsou důležití spíš zákazníci, kteří z DPI přešli k nám na dlouhodobější produkty. První rok z nich ale budeme generovat spíš negativní výsledky. Jsou to stále důležití klienti, ale spíš z dlouhodobějšího hlediska než konkrétně v letošním a možná příštím roce.

Ceny energií šly v posledních měsících strmě nahoru a výrazně to pocítili i někteří odběratelé. Zatím ale růst cen elektřiny a plynu nezpomaluje…

Naopak ještě víc roste až do výše, do které, myslím si, nikdo nečekal. To je ta největší katastrofa. Na spotu se předchozích pár dní obchodovala MWh elektřiny za 400 euro.

Většina dodavatelů již zveřejnila lednové ceníky, které v případě E.ON vzrostly u elektřiny o 17 procent, u plynu o 16 procent. Jak se ale současný růst komodit promítne do dalších ceníků pro zákazníky?

U nefixovaného produktu cena kopíruje nákupní strategii. Zdražování tak bude pozvolna následovat trh. Zatím se to tolik neprojevilo, protože pro tyto zákazníky nakupujeme dopředu na delší časové období. Pokud ale cena poroste, poroste standardní ceník taky.

Pak jsou ceníky vázané časem, kde není fixovaná cena. Pro tyto klienty nakupujeme dopředu na dané období, ale ne 100 procent objemu. Důležité je, že v obou případech cena pro zákazníky odráží zvýšení cen na burzách opravdu jen částečně, tím, že nakupujeme energie dopředu, je cena pro domácnosti více stabilní.

Pak jsou klienti spíš byznysoví, kteří mají spotový tarif, a ti růst pocítí okamžitě.

Zákazníci, kteří mají cenu fixovanou, se zvedání cen zatím bát nemusí. Ale co až jim fixace skončí?

Na konci fixace to bude pro klienta velký šok. Až mu skončí fixace, my mu budeme muset nabídnout v té době platné produkty, které budeme schopni na další období nakoupit. A pokud by cena rostla tak, jak roste, čeká je zdražení v řádu stovek procent. Když měli zafixováno za dobrou cenu, skok to pro ně bude velký. Tam vidím největší problém. Teď jsou tito zákazníci klidní, protože cena je zafixovaná, ale když jim skončí třeba ke konci příštího roku, tak tam může být riziko markantního skoku, na který klient nemusí být připravený. Je důležité, aby si to lidé uvědomovali, aby sledovali trh a začali si tvořit rezervy.

S čím mají odběratelé ještě počítat?

Je třeba si uvědomit, že cena zemního plynu na burzách narostla čtyřnásobně a cena elektřiny dvoj- až čtyřnásobně. Záleží, na jaké období nakupujete. Tenhle obrovský nárůst se do cen pro zákazníky jednou projeví, byť třeba pozvolna. Takže klienti by měli začít uvažovat, co s tím. Mají čas na to, aby si například pořídili fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, zateplili dům. Zatím nikdo nepředpokládá, že by se cena na burzách vrátila na původní hodnoty. Předpověď je, že se maximálně vrátí na sto eur, což je stále dvojnásobek původní ceny.

Kdy k tomu asi dojde?

My jsme si doposud mysleli, že v průběhu léta by se situace mohla začít uklidňovat a ceny klesat alespoň na forwardu (tj. nákupy na další roky). Nicméně po těch předchozích turbulentních týdnech nervozita ještě více narostla a do toho EU ohlásila novou informaci o tom, že chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy, což ještě víc zvýšilo nervozitu na trhu a zvýšilo tlak na komodity. Troufnul bych si říct, že v roce 2022 se ceny na burzách na danou úroveň nevrátí, trh zůstane velmi volatilní a může docházet ke skokovým nárůstům a poklesům cen, které mohou mít vliv na dlouhodobé ceny poměrně výrazně.

Co se musí stát, aby ceny šly dolů?

Zaprvé bychom potřebovali, aby nebyla příliš studená zima a aby nebyla nervozita, že je nedostatek v zásobnících plynu v Evropě. Za druhé, aby Rusko jasně deklarovalo politiku dodávek zemního plynu do Evropy. Bylo by také dobré, aby se vyřešil konflikt na hranicích s Ukrajinou a plynovod Nord Strem 2 a aby EU jasně řekla, jak to bude vypadat s elektromobilitou a jak to bude s limity CO2.

A aby Německo deklarovalo, jak vyřeší energetický nedostatek, který má v době, kdy nevyrábí ze zelených zdrojů. A pak ještě další faktory, jako je jaderná elektrárna u nás, podpory z vodních elektráren a jiných dílčích výrob a aby se vyřešilo, jak to bude s vodíkem.

Je asi jasné, že tohle se v roce 2022 nevyřeší. Těch věcí, na které bychom měli mít jasnou odpověď, aby se trh stabilizoval, je tolik, že se to nedá očekávat. Takže velkoobchodní cena elektřiny bude spíš „létat“, samozřejmě až se trochu uklidní situace s plynem, tak může začít oscilovat kolem 100 eur za MWh a trh se může trochu stabilizovat.

Uvidíme, jak to bude v zimě příštího roku s plynem. Ten je dnes díky plynovým elektrárnám jediným zdrojem, jenž dokáže nahradit uzavírané uhelné elektrárny a situaci s volatilní výrobou z obnovitelných zdrojů. Pokud se to nevyřeší, lze jen těžko očekávat, že by se trh stabilizoval. Já bych spíš očekával, že to bude jízda jako na Divokém západě.

Jsou tedy rostoucí ceny energií něco, na co by si měli lidé zvyknout?

Ano, definitivně. Jak už prohlásila EU, tak stav výroby elektrické energie za nízké ceny z fosilních paliv je neudržitelný. Jako všechny země, a to není tlak EU. Je toho součástí i Česko, jsme v režimu Fit For 55, podle kterého do roku 2050 máme být uhlíkově neutrální a do roku 2030 máme snížit o 55 procent uhlíkovou stopu. To bude stát peníze a zaplatí je konečný uživatel. Proto je podle mě důležité tyto cíle naplňovat postupně, aby to domácnosti a firmy mohly ufinancovat a vyhnuli jsme se energetické chudobě.

Jsou podle vás tyto cíle reálné?

Reálné jsou, ale budou drahé, a to velmi.

Jaký typ produktu bude za nastávající situace nejvýhodnější? Vyplatí se cenu spíš zafixovat?

Já osobně bych teď na cenu nespekuloval a snažil bych si zafixovat nějaké rozumné ceny, u kterých vím, že je budu schopný zaplatit.

Každý zákazník to musí zvážit podle své finanční situace. Jsem-li bohatý a můžu si dovolit volatilitu, můžu uvažovat o tom, že cena půjde dolů a budu na to spekulovat. Jsem-li ale někdo, kdo hraje na hraně svých rodinných rozpočtů, radši si tu cenu zafixuji, pokud je pro mě únosná. Jinak je riziko, že částka v létě dolů nepůjde, a naopak poroste, a já se dostanu mimo mez, kterou jsem schopen zaplatit. Ve fixovaných cenících je cena přijatelnější než aktuální cena na spotu. Nemám-li tedy zrovna velké rezervy, cenu bych rozhodně fixoval. Pokud jsem bohatý, tak to risknu.

E.ON nabízel v řadě Komplet elektřina produkty jak s fixací ceny, tak bez ní, ale na dobu určitou. Některé zákazníky to zmátlo. Mají sice zajištěné dodávky na tři roky, ale ceník jim může zdražit, což bylo i ve smlouvě. Nebyla chyba pojmenovat rozdílné produkty stejně?

Uznávám, že řešit název produktu je něco, co bychom měli. Teď se na to i interně díváme, protože je pro nás důležité, aby zákazník rozuměl produktovým řadám a tomu, co je obsahem. Nicméně ve smlouvách to je jednoznačně deklarováno, nejsou to kontrakty, které by zákazníka uváděly v omyl. Nikdy nebylo slibováno, že bude mít fixovanou cenu, když ji nemá. Máme tam fixaci časovou, proto jim je nezdražujeme tolik. Tento produkt je pro klienty výhodný, protože na něj nakupujeme průběžně, a navíc nakupujeme i servisní služby v podobě služeb elektrikáře, které jsou v ceně všech produktů v této řadě.

Ale je důležité, aby pro ně bylo už v názvu jasné, že je tam nějaká vázanost časová, ale ne cenová. To si myslím může být na zváženou. Od čeho bych se ale rád distancoval, je, že na trhu byly konkurencí prodávány produkty, které byly komunikovány jako fixované, ale zároveň mají tříměsíční výpovědní lhůtu ze strany dodavatele.

Co ale mají klienti dělat, když smlouvě nerozumí?

Oslovit nás. Když nám zavolají a řeknou, co je jejich priorita, tak my jim podle toho produkt nastavíme. Když nám zákazník řekne, že nemá cenu zafixovanou, ale chtěl by ji mít, my mu ji zafixujeme. V tomhle jsme transparentní a chováme se slušně. První krok je ale zavolat nám a říct, co si přeje. Někdy totiž klient vůbec neřeší, co má za produkt, hlavně aby nějaký měl a získal připojení – typicky to bývá při stavbě nového domu. Podobně to bývá při přepisech energií při stěhování – třeba přes realitní kanceláře. Obecně ale byla na produktech Komplet elektřina spokojenost obrovská. Teď jsme cenu museli zvýšit, ale 17 procent podle mě není něco, co by zákazníka ohrožovalo.

Od poloviny října k vám spadlo velké množství zákazníků od končících obchodníků, kterým jste museli zajistit dodávky elektřiny. Většina z nich se sice z DPI už odpojila, ale kolik jich u vás ještě setrvává?

Asi přes 20 tisíc zákazníků stále zůstává v režimu DPI. Původně jsme předpokládali, že to budou spíš starší lidé, kteří si sami neumí přechod zařídit. Paradoxně je tam ale velká skupina mladých lidí, kteří to prostě neřeší. Samozřejmě to může být dané i tím, že mají byty, kde ta spotřeba není až tak velká a není to pro ně tak významné. Třeba vyčkávají, jaké budou do budoucna produkty, jestli třeba nebudou výhodnější. Upřímně si myslím, že je to trochu hazardní chování. Pak je tam skupina zákazníků, která je podle nás v ohrožení, což jsou lidé nad 70 let nebo zákazníci obtížně kontaktovatelní. Buď nereagují, nebo neplatí faktury.

Co s takovými zákazníky děláte?

Snažíme se je kontaktovat přes obce a distributora. Na druhou stranu je tam docela velká skupina zákazníků, kteří neplatí zálohy, a nevíme, zda si uvědomují, že se vystavují riziku odpojení pro neplacení. Je to problematická část klientů, se kterou teď budeme pracovat. Ideálně v lednu bychom chtěli mít jistotu, že si uvědomují, že jsou v DPI a že by měli přejít na běžný produkt a že i v režimu DPI musí platit zálohy.

Zálohy na elektřinu a plyn v režimu DPI jsou pro mnohé odběratele poměrně vysoké. Je toto důvodem, že je zákazníci neplatí?

Drtivá většina zákazníků ty zálohy platí. Předpokládáme, že ti, kteří je neplatí, buď neví, že by je platit měli, nebo že si špatně nastavili zálohy nebo účet. Přistupujeme k tomu jako k nedorozumění. Na druhou stranu jsme v kontaktu s některými zákazníky, kteří říkají, že zálohy nebo finální fakturu nezaplatí a mají k tomu různé důvody. Například i ty, že odešli k jinému dodavateli a nám prý nic platit nebudou. Neuvědomují si, že se tak vystavují v budoucnu mnoha problémům.

Potom tam jsou ti, kteří nám zaplatit nemůžou, protože ta částka je kvůli zdražení příliš vysoká. S nimi to samozřejmě řešíme. Převádíme je na nové produkty, vytváříme jim splátkové kalendáře a zároveň jim pomáháme dostat se k sociální pomoci, jako jsou příspěvky na bydlení, nebo pomoc v nouzi, kterou už několikrát popisoval ERÚ a MPO. Z komunikace s úřady víme, že o tuto pomoc žádá stále poměrně málo lidí.

Krátce po konci skupiny Bohemia Energy vyšlo najevo, že neměla aktualizované kontakty na své zákazníky, a dodavatelé je tak nemohli kontaktovat. Je to stále problém?

Ano, to je pravda. V některých případech jsme zjistili, že už třeba ani nežijí a odběrné místo užívá někdo jiný. Problémem je i skupina hlavně starších lidí, kteří vůbec nevědí, že jsou v DPI, nebo si neuvědomují, že vůbec někdy odešli od E.ONu, a mysleli si, že byli celou dobu u nás, i když to tak nebylo.

Klienti v režimu DPI si musí nejpozději do šesti měsíců najít nového dodavatele. Když tak neučiní, co jim hrozí?

Standardně po šesti měsících zákazník v režimu DPI spadá do neoprávněného odběru a má být odpojen. To znamená, že i když celou dobu platil zálohy, tak po šesti měsících mu pošleme konečné vyúčtování a je podána žádost na distributora pro odpojení, protože se dostane do neoprávněného odběru a nebude mít dodavatele. My samozřejmě děláme vše pro to, abychom se tomu vyhnuli. Snažíme se kontaktovat zákazníky i přes obce. Když si lidé nejsou jistí, doporučuji, aby se obrátili na starostu a ten jim poradí. Někteří starší lidé nám totiž nevěří, i když se jim snažíme pomoct.

Také jednáme s MPO a s ERÚ o úpravě legislativy, která by umožnila, aby byl zákazník ideálně převeden na standardní produkt a nespadl do neoprávněného odběru, když si během šesti měsíců nenajde stabilního dodavatele. Nicméně pokud nedojde k úpravě, ve kterou já ale doufám, tak ho podle současné regulace distributor prostě odpojí.

V jaké fázi jednání o úpravě legislativy zatím je?

MPO i ERÚ jsou velmi aktivní, potkáváme se i dvakrát do týdne. Samozřejmě to částečně komplikuje i změna vlády, protože výměna ministrů rovná se prodlužování kroků, ale náměstci se nám snaží pomoct najít společné řešení. Všichni máme stejný záměr – zabránit tomu, aby nemohoucí, starší a sociálně slabší klienti jako třeba matky samoživitelky nebo lidé ve složité životní situaci, nebyli odpojeni, protože si nemohou dovolit zaplatit takhle vysoké náklady. Je ale strašně důležité, aby nás kontaktovali a my pro ně najdeme řešení.