Máme za sebou první významně těžké období, říká akcionář DRFG Rusňák

Byznysmen David Rusňák, většinový majitel skupiny DRFG, budí u řady lidí emoce. A to nejenom kladné. Část lidí z byznysu upozorňuje na vysoké zadlužení jeho holdingu pocházející hlavně z dluhopisů šířené též mezi drobné investory.

Dalším vadí jeho vazby na hnutí ANO, konkrétně na místopředsedkyni strany Alenu Schillerovou, která je Rusňákovou tchyní.

Jiní lidé zase Rusňákovi předhazují jeho škraloup z roku 2017, kdy se zapletl do brněnské kauzy vynášení informací z policejních spisů. Rusňák byl tehdy dokonce mezi obviněnými. Policii se doznal, uhradil škodu a jeho stíhání bylo podmíněně zastaveno. Tehdy podnikatel také odešel z hnutí ANO.

Cílem rozhovoru redakce SZ Byznys s Davidem Rusňákem bylo probrat podnikání jeho skupiny DRFG zaměřené na nemovitosti, telekomunikace a finanční služby.

Motivem byl hlavně fakt, že holding v posledním období prodělal řadu změn. Od výměny generálního ředitele přes odchod jednoho z akcionářů až po sloučení DRFG s telekomunikační skupinou DRFG Telco, která do loňska stála mimo hlavní část skupiny.

Změny v DRFG vyvolaly pozornost, a to zvláště s ohledem na zadlužení skupiny vycházejícím z dluhopisových emisí v součtu téměř za sedm miliard korun.

Jak se daří skupině DRFG?

V současnosti bych řekl, že velmi dobře. Trh byl poslední tři čtyři roky hodně ovlivněný celou řadou věcí. Covidem, drahými energiemi, válkou na Ukrajině… Vysoká inflace a drahé peníze zbrzdily realitní byznys i další obory. Takže samozřejmě to bylo pomalejší období. Nás to ale tolik netrápilo, měli jsme i tak co dělat. Poslední tři roky jsme se zabývali hlavně sami sebou. Restrukturalizovali jsme několik částí DRFG, zabývali jsme se hledáním synergií mezi firmami, které jsme nakoupili, poměrně významně jsme snižovali náklady.

Už od sklonku loňského roku vidíme na tom trhu významné oživení, aktivita je opravdu zřetelná. A to v mnoha oblastech. Není to jen získávání nového kapitálu, týká se to obecně také nemovitostí. Věřím, že to tak vydrží.

Minulé období se na trhu vyznačovalo vysokými úroky, lidem se nechtělo nic kupovat ani prodávat nebo investovat. Jak vás mix těchto faktorů zasáhl?

Označil bych to především populárním slovem „nerůst“. Nebyli jsme sice schopni významně pokročit v plánech, které jsme měli, ale zároveň nás to nějak negativně nepoznamenalo. Nemuseli jsme násilně vyprodávat majetek nebo se výrazně zmenšovat. Takže bych řekl, že jsme tím obdobím prošli velmi dobře.

Měl jsem z toho velký respekt. Po letech růstu to bylo první významně těžké období, které nás jako skupinu potkalo. Myslím, že jsme byli dobře připravení a že to skupinu nijak negativně nepoznamenalo. Tedy kromě toho, že čísla, která vykazujeme, jsou poslední tři roky stejná. Věřím, že se to letos změní.

Mělo dražší financování vliv na vaši ziskovost?

Přirozeně, tak jako na ziskovost každého, kdo si půjčuje peníze a pak dělá byznys. Úrokové náklady se bohužel promítají ve snížení hospodářského výsledku.

Máte spočítáno, kolik vám vyšší finanční náklady ze zisku ukrojily?

Jsou to vyšší desítky milionů korun.

Máte již výsledky za rok 2023?

Velmi předběžné, je to mimo jiné tím, že poprvé sestavujeme účetní závěrku i ve standardu IFRS. Ze strany auditorů, účetních a daňových poradců si to vyžaduje velké množství práce. Pokud se bavíme o zisku, tak jsme ho měli mít 1,5násobně až dvojnásobně lepší, než na co jsme byli zvyklí v předchozích letech.

Konkrétně to bude 170 až 200 milionů korun čistého zisku. To považuji za mimořádný úspěch. Účetní standard IFRS k tomu přistupuje ještě trošičku jiným způsobem, na některé věci se tam pohlíží jinak, a byl jsem ujištěn, že v IFRS výkazech budou čísla ještě lepší než v těch českých. Takže za sebe mohu říct, že jsem velmi spokojený s tím, jak to dopadlo.

Vylepšila výsledek fúze s telekomunikační částí holdingu?

Vliv této fúze tam samozřejmě je. Stejně tak ale jde o významné snížení nákladů v celé skupině DRFG. Co se týče DRFG Telco, tam jsme firmy několik let řídili, než celé Telco vyrostlo do současné velikosti.

Když jsme tyto společnosti koupili a ještě tam nefungovaly například úspory z rozsahu, tak se EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů - pozn. red.) marže těchto firem pohybovala kolem pěti procent. S tím jsme pochopitelně nebyli spokojení. Za loňský rok dělá tato marže zhruba jedenáct procent. To už bych řekl, že je strop, kterého je možné dosáhnout. Reálné číslo je možná ještě dvanáct procent, ale výš už to asi vytáhnout nejde.

Vaše skupina dříve sídlila v centru Prahy. Nyní jste v nových kancelářích, které jsou sice také pěkné, ale centrum to už není. Je to také výraz snižování nákladů?

Ano, samozřejmě. Za poslední roky jsme významně narostli, sídlili jsme v centru Prahy na dvou místech. V Quadriu a na Jungmannové o kousíček vedle. Potřebovali jsme se sestěhovat dohromady na jedno místo a tady na novém místě jsme dostali od pronajímatele velmi zajímavé podmínky. Proti cenám, které jsou v centru, je to obrovská úspora v řádech statisíců měsíčně, takže rozhodování bylo poměrně jednoduché. Navíc jsou to krásné nové velkorysé prostory co do metrů čtverečních i pracovní pohody, kterou tady máme.

Nové kanceláře nejsou zdaleka jediná změna, kterou jste za ten poslední rok prodělali. Zhruba před rokem došlo ke změně na postu generálního ředitele, firmu začal řídit akcionář Roman Řezníček, sloučili jste se s vaší telekomunikační skupinou, máte novou mateřskou společnost DRFG Investment Group. Mají všechny tyto změny nějakého společného jmenovatele?

Je to samozřejmě výraz snahy posouvat DRFG stále dopředu. Co se týče loňského odchodu generálního ředitele Petera Hlaváče, tak to byl plánovaný krok. Přišel k nám v roce 2020 a byli jsme domluveni zhruba na tříletém kontraktu. Potřebovali jsme od něj pomoc s tím, v čem je dobrý, tedy v nastavení firem a finančního řízení. Od začátku nám říkal, že je před důchodem a dlouhou kariéru neplánuje. Jeho odchod byl tedy očekávatelný.

Co se týče sloučení s DRFG Telco, tak to byla změna, kterou doporučili auditoři. Šlo o to nemít dva samostatné konsolidované celky. Zároveň auditoři využili tohoto momentu v rámci kvalitativního posunu našeho výkaznictví. Kromě českých účetních standardů začneme vykazovat čísla v mezinárodním standardu IFRS.

Za rok 2023 už budeme mít čísla v obou těchto variantách a všechna čísla budou konsolidovaná. Z hlediska transparentnosti a čitelnosti, ať už pro veřejnost, novináře či investory, je to určitě velký kvalitativní posun. Byl to dlouhý a složitý proces, který trval řádově rok a půl, kdy se tady vystřídaly desítky poradců a právníků.

V DRFG nastala také obměna akcionářů, odešel advokát Pavel Fráňa. Tato změna byla plánovaná?

Už když Pavel Fráňa přicházel do DRFG, tak bylo jasné, že to pro něj není investice na celý život. Nejdříve jsme spolu dělali jednotlivé realitní obchody, pak se rozhodl s námi pokračovat na úrovni mateřské společnosti a pomáhal nám se všemi změnami, které tady probíhaly. Je to zkušený právník a byl pro nás velkou posilou.

Součástí zmíněných změn, které vyvrcholily v loňském roce, byl příchod Romana Řezníčka do čela DRFG. V této souvislosti bylo logické, že Roman zvýší svůj podíl ve skupině o podíl Pavla Fráni, jak se na tom společně dohodli.

Jsou změny ve skupině u konce? Nebo vás ještě něco zásadního čeká?

Myslím, že nás v tuto chvíli již z hlediska změn nečeká nic zásadního. Jsme na trhu zhruba od roku 2013. Byli jsme jedni z prvních, kteří využili financování prostřednictvím korporátních dluhopisů. Měli jsme také štěstí v tom, že prvních sedm let existence DRFG šel trh hodně s námi, zvláště v realitním byznysu. Nárůsty hodnot nemovitostí v letech 2013 až 2020 byly enormní.

Poté ve chvíli, kdy jsme se potřebovali na chviličku zastavit, protože jsme vyrostli do poměrně velkého objemu a potřebovali jsme si vše správně zaškatulkovat a pojmenovat, abychom mohli růst dál. To nás zastihlo v období, když již trh uvadal. Lepší dobu na tuto činnost jsme si mohli těžko vybrat.

Všechno to skončilo v polovině loňského roku úspěšnou fúzí s DRFG Telco. Začali jsme vyhlížet časy, kdy opět budeme moci citelněji povyrůst. V posledních třech letech je totiž velikost DRFG stejná, už jsme skokově nerostli jako v předchozích letech. Teď jsme na to ale opět perfektně připraveni a k tomu nám hezky nahrává i trh.

Vidíte na realitním trhu známky oživení?

Musím říct, že tolik atraktivních příležitostí v nemovitostech, jaké jsme měli možnost vidět za poslední tři měsíce, tak jsem v součtu neviděl za posledních pět let. V letošním roce to tedy vypadá, že bychom mohli udělat větší akvizice v segmentu, který je pro nás nejbližší, a to jsou retailové obchodní plochy. Tedy něco, s čím jsme v realitách začínali. Potom jsme k tomu přidali logistiku, expanzi do Polska, opět retailové obchodní plochy a opět logistiku. Pak se tři roky nedalo v nákupních parcích moc investovat, protože cena peněz nedovolovala tyto projekty realizovat. Nic se neprodávalo, nic se nenakupovalo.

To nás posunulo do developmentu, kde je marže významně vyšší. Protože pracujeme s prostředky, které mají nějakou cenu, tak nemůžeme sedět a čekat na lepší časy. Vždycky musíte najít nějakou příležitost, kde peníze zhodnotíte. Takže to nás přivedlo k logistickému a rezidenčnímu developmentu, ve kterém jsme předtím nebyli. Máme řadu projektů na Slovensku, v České republice, v Polsku.

Teď to vypadá, že zase přichází doba, kdy se bude dát nakupovat již hotové a pronajaté obchodní plochy. Nyní posuzujeme kolem pěti velmi atraktivních příležitostí, kde jsme v pokročilém stadiu due dilligence. Pokud se bavíme o regionech, tak jsou to Polsko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko.

Co se na trhu stalo, že jsou opět příležitosti k investicím?

To je dobrá otázka. Prodávající se s tím nesvěřují, ale osobně si myslím, že to souvisí s poměrně významným propadem hodnoty některých typů nemovitostí, který jsme viděli v posledních měsících obzvláště třeba ve Spojených státech nebo v západní Evropě.

A vzhledem k tomu, že mnozí majitelé nemovitostí, na které se díváme, jsou například velké britské a jiné realitní fondy, tak bych předpokládal, že potřebují pokles hodnoty části svého portfolia dohnat nějakým exitem. Zbavují se tak pravděpodobně nemovitostí, které jsou na okraji jejich zájmu, ale které mohou být velmi atraktivní pro investory našeho typu.

Budete měnit investiční a finanční strategii?

Ne, nejsme oportunistický investor. V posledních deseti letech jdeme po třech oborech, které nás primárně zajímají. Kromě nemovitostí jsou to finanční služby, tam neplánujeme žádné změny, spíše rozvoj. Naší ambicí je podívat se s těmito službami i za hranice České republiky, protože do dnešního dne jsme jakoukoliv expanzi DRFG, ať už se týkala České republiky, anebo zahraničí, financovali z tuzemských zdrojů.

Ale protože naše portfolio například v Polsku a na Slovensku už začíná být opravdu velké, bavíme se o hodnotě přes deset miliard korun a plánujeme na těchto trzích působit dlouhodobě, tak jsme se rozhodli pro strategii přivést naše licencované společnosti do těchto států a působit v nich i v oblasti získávání kapitálu a finančního zprostředkování. Je to pro nás příležitost pro zajištění co nejvyššího růstu. Na trhu se začíná objevovat řada zajímavých příležitostí a rádi bychom této situace maximálně využili.

Znamená to, že finanční trh v České republice je už nasycený, respektive konkurence při distribuci dluhopisů příliš velká?

Konkurence samozřejmě velká je, o tom nemůže být sporu. Přicházejí další a další společnosti, nové i etablované, které mají v plánu tímto způsobem získávat kapitál. Na druhou stranu my jsme tady dvanáct let a myslím si, že naše klientská báze je stabilní, nikdy jsme naše klienty nezklamali a ani nezklameme. V tomto ohledu máme situaci možná o něco jednodušší než třeba ti, kteří na trh přicházejí nově.

Ale je fakt, že limity na trhu jsou. A protože chceme opravdu v příštích několika málo letech významným způsobem povyrůst jak v oblasti telekomunikací i v realitách, tak to samozřejmě s kapitálem ze států, kde budujeme významná portfolia, jistě půjde snáz.

Jak jsme zmínili, máte novou mateřskou společnost DRFG Investment Group. Zároveň ale stranou této hlavní části zůstává společnost DRFG Assets. Proč tomu tak je?

Je to součást finančního řízení a plánování transakcí, a také v tomto případě jde o doporučení auditorů, jak dělat věci co nejlépe. Akcionářská struktura v DRFG Assets je velmi podobná. Jsou tam nějaká aktiva, která budou postupně po dokončení vyprodána, splatí závazky vůči mateřské společnosti, to znamená vůči DRFG Investment Group. Další činnost DRFG Assets už nebude podporovaná.

Uvedl jste, že fúzi s DRFG Telco doporučili auditoři. Jaký měli hlavní motiv pro toto doporučení?

Předpokládám, že jde hlavně o významně větší transparentnost. Když oba dva celky konsolidujete, získají vnější pozorovatelé daleko věrnější obrázek o fungování celé skupiny. Potom se také v minulosti objevovaly argumenty přicházející zvenčí, že je to vlastně zvláštní, že máme skupinu ve dvou celcích a že to nemáme pod jednou firmou.

Naopak dnes, když jsme celou skupinu sloučili, tak se zase někteří diví, proč jsme ji slučovali. Jsou typy lidí, kterým se nezavděčíte. Celkově si myslím, že stabilitě DRFG fúze významným způsobem pomohla, hlavně v kontextu růstu a zvýšení ziskovosti celku.

Jak se sloučení DRFG a DRFG Telco promítlo do hodnoty vlastního kapitálu skupiny?

O jednotky procent. V tuto chvíli jsme, co se týče poměru vlastního kapitálu k celkovým aktivům, kolem 15 procent. Součástí naší finanční strategie je toto číslo posilovat. To však nejde skokově.

Jediný způsob, jak můžete posilovat vlastní kapitál, je vytvářením zisku a jeho nerozdělením. A to my samozřejmě chceme a budeme dělat. Ale je to proces, který nejde udělat z roku na rok. Budu rád, když co nejdříve, to znamená řekněme do tří let, budeme nad 20 procenty vlastního kapitálu. Ale jinak než generováním zisku to nelze.

Letos jste přišli s dvěma dluhopisovými prospekty. V jednom z nich se v případě DRFG Investment Group píše, že podíl závazků k celkovým aktivům je 88,5 procenta a že zadlužení několikanásobně převyšuje vlastní kapitál skupiny. Zároveň je tam uvedeno, že to může vést k tomu, že skupina nebude schopná bez refinancování svých závazků jinými zdroji financování řádně plnit své závazky. Vaše celkové závazky z dluhopisů jsou 6,3 miliardy korun. Je tato míra zadlužení ještě v pořádku?

Uvedené věty v prospektu být musejí, vyžaduje to regulátor. Takže i my je tam máme. Pokud se díváte na míru zadlužení, důležité je zohledňovat, v jakém byznysu působíte. Umím si představit, že při řadě aktivit může být uvedený poměr problematický. My ale záměrně od začátku působíme v oblastech, které považujeme za velmi stabilní.

Ano, i v telekomunikacích a v realitách je samozřejmě určitá míra rizika jako v každém jiném byznysu. Ale věříme, že v porovnání s některými jinými obory je významně menší. Když se podíváme na středoevropský region, vývoj cen nemovitostí a jejich volatilitu, tak si myslím, že těžko budeme hledat stabilnější aktivum.

Stejné je to v telekomunikacích. To je mimořádně stabilní, predikovatelný byznys. S operátory máme několikaleté kontrakty, je tam velmi stabilní na cash flow, platí se absolutně načas, což v některých oborech není. Za loňský rok máme v telekomunikacích organický růst tržeb asi o 17 procent. Takže když se vrátím na začátek, naše zadlužení považuji za přiměřené. Ale nic to nemění na tom, co jsem už říkal, že kvůli dobrému pocitu všech zúčastněných budeme chtít, aby podíl vlastního kapitálu rostl.

Chápu, že telekomunikace mohou být předpovídatelný byznys. To ale přeci neplatí například o developmentu a zvláště ne podmínkách nevyzpytatelných povolovacích řízení. Není dluhopisové financování právě například této části realitního byznysu příliš rizikové?

Vstupujeme zásadně do projektů, které mají územní rozhodnutí a čekají na stavební povolení, což už bývá většinou poměrně krátký proces, nebo vstupujeme do projektů, které už stavební povolení mají. Navíc například v Polsku je u logistických projektů povolovací proces úplně někde jinde než v Česku. Vyzkoušeli jsme si to na několika konkrétních projektech, takže tam obavy tohoto typu nemáme. Tam se dá jít do nákupu pozemků ještě před těmito povoleními a následný proces je opravdu velmi rychlý. V České republice bychom si pravděpodobně něco takového netroufli. Když jdeme do logistiky v Česku nebo na Slovensku, většinou stavíme už pro konkrétního nájemníka.

V případě rezidenčního developmentu jsme nedávno dokončili první projekt, který je už i zkolaudovaný a vyprodaný. Dokončujeme projekt Mladé Boleslavi, kde jsme v tuto chvíli ve fázi prodejů. Ty jdou pomaleji, než jsme plánovali. To si zase tady nebudeme malovat na růžovo. Když ale máte určité spektrum činností, tak nikdy všechno nejde úplně přesně tak, jak si namalujete.

Přesto i tento trh začíná velmi ožívat. To vidíme na sjednaných hypotečních úvěrech prostřednictvím naší služby Chytrý Honza. Meziměsíční nárůst je velmi znatelný. Máme další dva rezidenční projekty, jeden u Brna a jeden v Olomouci, které jsme ale ještě ani nezačali stavět a čekáme na ten správný moment. Pro nás jako pro investora je mnohem lepší odsunout začátek stavby třeba o několik měsíců než začít stavět a pak stavbu přerušovat. To je samozřejmě špatně.

Jaká je současná návratnost aktiv ve skupině? Převyšuje náklady kapitálu? Pokud ne, pociťujete to jako problém z hlediska dlouhodobé udržitelnosti byznysu?

Při posuzování jakéhokoliv projektu je minimální požadavek na IRR (vnitřní míra návratnosti – pozn. red.) na úrovni 20 procent. Z toho vyplývá, že výrazně převyšuje náklady kapitálu a dává nám prostor i v obtížnějším období či možnost jisté rezervy.

Rád bych také podotkl, že u všech projektů skupiny je vždy přítomna česká či zahraniční renomovaná banka. Aktuálně pracujeme s většinou bank na českém trhu, ale také s bankami na Slovensku, v Polsku, Německu či například ve Švýcarsku. To nám samozřejmě náklady na jednotlivé projekty výrazně zlevňuje a zároveň snižuje riziko těchto projektů a tím pádem i investorů, protože žádná banka by nešla do projektů, jejichž riziko je nepřiměřeně vysoké.

Vůči skupině DRFG se objevuje kritika, že vaše dluhopisy postrádají zajištění a odpovídající kovenanty, tedy závazky vůči investorům nad rámec běžných povinností. Pokud takovéto pojistky pro investory nemáte, proč? Nepřenášíte tím o to větší riziko na investory?

Ano, často se setkáváme s kritikou toho, že emitují nově založené společnosti. Je to zcela v souladu s legislativou a je to samozřejmě administrativně mnohem jednodušší, a tedy i levnější.

Skupina DRFG je úzce propojena a těžko přijmout kritiku, že při nesplacení některé z emisí by se toto nedotklo celého holdingu. To je samozřejmě nesmysl.

Všichni emitenti ze skupiny půjčují mateřské společnosti DRFG Investment Group a ta pak dále do projektových společností. Toto je běžná praxe, kterou používá většina emitentů s prospektem schváleným ČNB.

Přesto nyní po úspěšně zvládnutém procesu fúze a přechodu na IFRS připravujeme zcela nový prospekt, který nejenže bude obsahovat konsolidovaná čísla ve formátu IFRS, ale i ručení mateřské společnosti DRFG Investment Group.

Kovenanty se nám vzhledem k tomu, že realizujeme velké projekty různě rozložené v čase, definují hůře. Nicméně nový prospekt bude další kvalitativní posun a všechny naše nové projektové emise už kovenanty obsahují a budou obsahovat.

Jak se vám daří hradit splatné dluhopisy z provozních příjmů skupiny a nakolik starý dluh rolujete dál do nových dluhových emisí?

Jak už jsem říkal, působíme primárně v oblasti, kde je cash flow velmi dobře predikovatelné. Svědčí o tom také obrat skupiny v řádu miliard korun. To znamená, nejsme ten typ společnosti, že bychom měli třeba jenom developerské projekty. Zrovna v developmentu, a to mluvím velmi obecně, probíhá tok peněz jenom jedním směrem, a sice do těch projektů.

Opačně začnou proudit až ve chvíli, kdy po dvou třech čtyřech letech projekt dokončíte, umístíte na trh a všechno poplatíte. Pak vám v tom lepším případě něco z toho zůstane. V našem případě ale obrat, který děláme, evidentně ukazuje, že jsme schopni samozřejmě velkou část závazků platit i z provozních peněz, které máme, nebo z těch peněz, které predikujeme jako náš příjem.

Ale pochopitelně i vzhledem k tomu, že naší další strategií je v oblastech, ve kterých už dneska působíme, ať jsou to telekomunikace nebo reality, významně růst, tak samozřejmě z velké části dluh stále v podstatě refinancujeme. Spíše takto bych to nazýval. Považujeme to za zcela normální praktiku.

Dělají to tak všichni na trhu. Ať už působí v jakýchkoliv oblastech a pracují buď s dluhopisovým financováním, nebo s bankovním financováním, vždycky si peníze půjčujete na nějakou předem stanovenou dobu a pak, pokud ten projekt ještě není u konce a vy ho chcete dál rozvíjet, tak ty peníze prostě refinancujete na další časové období. A ten, kdo vám na to refinancování půjčuje, tak se asi dokáže podívat, jestli jste se za tu dobu někam posunuli nebo neposunuli, a rozhodnout se, jestli ten projekt za to stojí, nebo nestojí.

Jak jste zmínil na začátku, patříte mezi průkopníky financování prostřednictvím korporátních dluhopisů v České republice po roce 2013. Jak současnou situaci na dluhopisovém trhu vnímáte?

Jako dost nepřehlednou. Emitenti se tady často iracionálně hází do jednoho pytle a produkt jako takový je mnohými považován za škodlivý a zlo. Já si to nemyslím. Je to podle mého názoru absolutně standardní způsob financování. Navíc má jednu velkou výhodu, že je velmi dobře predikovatelný. Přesně víte, kolik, na jak dlouho a za kolik si půjčujete a na to pak můžete stavět byznys. Takže tento nástroj považuju za dobrý.

Ale to, že jsme se nebyli schopní posunout k větší transparentnosti trhu, to je pravda. Ale to není chyba DRFG. To je chyba systému, protože existují podle mého názoru nástroje, jak trhu pomoci, a nejsou složité.

Často se mluví o tom, že prospekt od České národní banky vlastně nic neznamená. To je a není pravda. Ano, neznamená, že ten byznys bude úspěšný, logicky něco takového ani nemůže znamenat.

Prospekt znamená, že firma je alespoň schopná projít nějakým řízením, a to řízení, mohu říci z vlastní zkušenosti, se v posledních letech stává ze strany České národní banky významně přísnějším. To je určitě dobře, ale pořád je to jenom o tom, že když splníte určitý seznam požadavků ČNB, tak prospekt získáte, aniž by někdo jakkoliv zkoumal, jaký byznys vlastně za tím prospektem je.

Na to ale podle mě Česká národní banka ani nemá kapacitu. Ona opravdu může jen kontrolovat formální správnost toho, co předkládáte. A to dělá. Proto si myslím, že řešení je z velké části na straně distribuce, nikoliv regulátora.

Jak by takové řešení mělo vypadat?

Distribuce jakýchkoliv finančních produktů tohoto typu by v případě takovéhoto řešení mohla probíhat pouze prostřednictvím licencovaných společností, například obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti. V představenstvu každé takové společnosti sedí lidé, kteří pro to, aby tam mohli sedět, tak musí mít patřičné vzdělání, musí mít patřičnou historii v oboru a samozřejmě tím také na sebe berou poměrně velkou zodpovědnost.

Myslím si, že je v silách těchto lidí dělat si due diligence emitentů nebo projektů, které budou pod svou hlavičkou nabízet. Trhu by to velice pomohlo. Další nešvar jsou podlimitní emise. To je věc, které vůbec nerozumím. Ještě si umím představit jednu podlimitní emisi pro jednu konkrétní skupinu firem.

Ale jsou tady emitenti, kteří si sem tam nechají schválit prospekt, ale vedle toho vydávají podlimitní emise. Ale pozor, ne dvě tři, ale desítky podlimitních emisí a umisťují je na trh. Tady se nacházíme v zóně, která je absolutně nečitelná. Nikdo neví, co tyto firmy dělají, co se na trh vlastně dostává a kdo tyto dluhopisy drží. To považuju za velký problém. Prostor pro zlepšování trhu je velký.

Říkáte, že řešení může být na straně distribuce. Na druhou stranu například v DRFG je distribuce součástí skupiny. Není to střet zájmů?

Myslím, že to není střet zájmů. Nejsme přece zdaleka jediný emitent, který má vlastní distribuci. A teď se nebavím jenom o dluhopisech. Věřím na zdravý rozum a zdravý úsudek lidí. K naší distribuci již nemůžeme být transparentnější. Pokud od někoho dostáváme obrovské množství dotazů na konkrétní projekty, konkrétní čísla, konkrétní stav věcí, tak je to naše vlastní distribuce. Je to logické, protože ve finále jsou to oni, kdo jdou s kůží na trh, kde jsou tváří v tvář zákazníkovi a distributor si musí být jistý, že to, co prodává, dává smysl. Trpělivě proto s distribucí komunikujeme a ukazujeme jim, jak se věci mají.

Pak jsou tu ale i společnosti, které také mají vlastní distribuci, ale tam pravděpodobně žádné dotazy obchodníků dostávat nemohou, protože není na co. Vždycky je zapotřebí podívat se na historii dané společnosti, objem aktiv, objem transakcí, čísla, transparentnost a podobně.

Často jsme osočováni z působení na neregulovaném trhu. Toto se nás ale absolutně netýká. Sto procent produktů umisťujeme na trh prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, který je velmi často a velmi důkladně kontrolován Českou národní bankou. Takže naopak my se pohybujeme striktně na velmi regulovaném trhu. Na rozdíl od mnoha ostatních, kteří prodávají takzvaně přímo od emitenta.

Vaší skupinou prošla řada lidí, kteří si pak založili vlastní byznys a v podstatě váš finanční model replikovali.

Klidně můžeme říct okopírovali.

Jak to vnímáte? Jako velkou konkurenci pro vás na finančním trhu představují?

Nevnímáme je jako příliš velkou konkurenci, i když v některých případech jejich počínání samozřejmě sleduju. Ačkoliv ne nijak pečlivě, protože naše nebo moje DNA vždycky bylo, abychom se zabývali především sami sebou a svými vlastními projekty, nikoliv tím, že budeme komentovat podnikání někoho jiného. To mi nepřísluší a nikdy bych to dělat nechtěl. Ano, vzhledem k tomu, že my jsme byli v této oblasti průkopníky, tak logicky skupinou prošla řada lidí. Někteří z nich se pak rozhodli, že náš byznys model okopírují a budou to dělat sami. Někteří to podle mého názoru dělají dobře. Ale těch je bohužel méně.

Ukazuje se to, co jsem vždycky říkal a říkám to směrem k distribuci. Umění získat kapitál je ta jednodušší část příběhu. Pak přichází druhá část, a sice jak s tím kapitálem pracovat tak, abyste byl schopen v budoucnu dostát k závazkům, které máte. To je těžká disciplína.

My se permanentně zabýváme posouváním projektů a věcí, které děláme. Je to práce, která nás baví, ale zároveň je přirozeně velmi náročná. Ale na trhu vidím řadu lidí a firem, kteří se touto stránkou příliš nezabývají a dávají veškerou energii, aspoň zvenku to tak působí, do distribuce a marketingu.

Jaksi jim ale uniká, že bez reálných projektů v podstatě nikdy nejste schopen v budoucnu svým závazkům dostat. Tak z toho mám samozřejmě trošičku obavy nebo přemýšlím nad tím, co je vlastně jejich strategie. Na druhou stranu znovu opakuji, nepřísluší mi tady být jakkoliv konkrétní a cokoliv konkrétního komentovat. Myslím si, že když se člověk po trhu rozhlédne, tak dokáže poměrně dobře identifikovat, co je dobře a co je špatně. Přál bych si, aby tento nadhled získala i spousta samozvaných komentátorů, kteří na trhu působí.

Ve vašem interním podcastu z letošního ledna jste zmínil, že chcete být aktivnější v komunikaci navenek. Doslova jste řekl, že „je tu celá řada lidí, kteří mají nejrůznější zájmy a pod rouškou ochrany zákazníka šíří informace, které nejsou pravdivé nebo jsou minimálně velmi zavádějící. Není za tím nic jiného než silná konkurenční snaha urvat si nějaký segment, ochránit si svůj byznys, případně expandovat na úkor někoho jiného.“ Cítíte, že jste pod podobným tlakem, který jste popsal?

Ano. Ale asi nejsme jediní, kdo pod tím tlakem na trhu je. Je tady řada lidí, kteří, přestože jsou účastníky trhu, mají neustále potřebu komentovat konkurenční společnosti. Myslím, že je dobré k tomu přistupovat kriticky a podívat se na to, kdo daná osoba je a pro koho historicky pracovala nebo pracuje. Přijde mi, že názory těchto lidí jsou mnohdy přijímány velmi nekriticky a že nikdo nepátrá po tom, s jakou motivací tyto věci zaznívají.

My jsme si na to už zvykli, ale věřím tomu, že naše aktivity za posledních dvanáct let hovoří samy za sebe. Netvrdím, že jsme neudělali chyby nebo že je všechno na sto procent. Taková firma na světě neexistuje. Ale stojím si za tím, že v danou chvíli s daným týmem se vždy snažíme dělat maximum možného. Vždycky je prostor pro zlepšování, ale zmíněná kritika je účelová.