Malé reaktory vyjdou dráž než velké, říká finanční ředitel ČEZ

Energetická skupina ČEZ je opět nejcennější firmou v českém vlastnictví. Podle žebříčku Česká elita, který sestavila redakce SZ Byznys, dosahuje její hodnota 474 miliard Kč. Loni utržila 341 miliard Kč a její zisk EBITDA dosáhl 120 miliard Kč, pro příští rok podnik zvýšil odhad na 126 až 130 miliard Kč z původního předpokladu 118 až 122 miliard Kč.

Energetický kolos, jehož majoritním akcionářem je stát s podílem téměř 70 procent, se do konce této dekády podstatně změní.

Celá energetika se vydala „zelenějším“ směrem a s ní i ČEZ. Až se začne blížit začátek 30. let, uhelné zdroje budou skupině vydělávat stále méně. Investice tak půjdou především do budování plynových elektráren a tepláren a obnovitelných zdrojů.

ČEZ se však bude muset vyrovnat i se stárnoucími jadernými elektrárnami. S odstavením starších bloků v Dukovanech se zatím počítá mezi lety 2035 až 2037, ale ČEZ pracuje na prodloužení jejich životnosti. „Úplně nejjednodušší a nejlevnější je udržet stávající elektrárny v chodu po co nejdelší dobu. To vyžaduje obnovu některých nejaderných částí elektráren,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Budoucnost jádra vidí Novák pozitivně. ČEZ má v plánu postavit dva nové jaderné bloky v Dukovanech, poté dva další v Temelíně, které by měly do budoucna nahradit stávající reaktory. Zároveň plánuje výstavbu malých modulárních reaktorů, přičemž první by měl stát v polovině 30. let v Temelíně.

„Malé“ v názvu však poukazuje na jejich výkon (do 300 MW), nikoli cenu. „Částka za instalovaný megawatt je trochu dražší než u velkých bloků,“ říká Novák. Plusem však je rychlost jejich stavby. „U velkého bloku, dokud jej nemáte celý dostavěný, negenerujete žádné cash flow. Ale pokud postavíte místo jednoho velkého tři malé, tak zatímco stavíte druhý, první už může běžet a generovat nějaké příjmy,“ vysvětluje člen představenstva ČEZ.

Kde vidíte skupinu ČEZ za deset let?

ČEZ určitě projde velkou změnou už do konce této dekády. Velmi pravděpodobně nebudeme provozovat uhelné zdroje a těžbu uhlí. Uhelné teplárny a elektrárny nahradíme plynovými, pokud pro ně budeme mít podporu například formou kapacitních plateb. Budeme mít podstatně více obnovitelných zdrojů jak ve fotovoltaice, tak ve větru.

Také porosteme v oblasti ESCO byznysu, což jsou moderní energetické služby pro korporátní zákazníky v našem středoevropském regionu – Česko, Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, ale i severní Itálie, Benelux a západní Evropa. A velmi pravděpodobně bude probíhat projekt dostavby pátého a šestého bloku jaderné elektrárně Dukovany a bude probíhat možná i výstavba malých modulárních reaktorů.

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS koncem října zveřejnil analýzu zdrojové přiměřenosti, která říká, že po roce 2030 by Česko potřebovalo vybudovat dalších 1600 až 1900 MW nových zdrojů. Jak se na tom bude podílet ČEZ?

Zejména výstavbou paroplynových elektráren a výstavbou obnovitelných zdrojů. A samozřejmě i přípravou jaderných projektů, jak velkých jaderných zdrojů, tak i malých modulárních reaktorů, které samozřejmě nebudou hotové do roku 2030, ale v další dekádě už bychom mohli první SMR projekt dokončit.

Jak jsou daleko plány na stavbu nových paroplynových elektráren, se kterými se počítá jako s důležitou náhradou uhlí?

Tyto projekty připravujeme. S projektovou přípravou těchto elektráren je dost práce před zahájením realizace. Kdybych to měl zjednodušit, tak bez systému kapacitních plateb, které zajistí návratnost těchto zdrojů na volatilním trhu, je zatím stavět nemůžeme. Vláda to ví a vše je teď v jednáních.

Určitě bychom je nestavěli najednou, ale postupně, přirozeně v lokalitách současných uhelných elektráren.

Jak bude vypadat dekarbonizace vašeho teplárenství?

Do převodu z uhelných tepláren na teplárny plynové už investujeme a budeme dál investovat významně. Forma podpory už pro ně existuje. První zdroje by měly být v Dětmarovicích, v Prunéřově, v Mělníce, který zásobuje teplem i Prahu. Samozřejmě budeme stavět také fotovoltaiky a větrné elektrárny hlavně na území České republiky.

Výroba elektřiny z uhlí kvůli ekonomické situaci elektráren pravděpodobně skončí do roku 2030. ČEZ je největším provozovatelem uhelných zdrojů v Česku. Jak nyní vidíte jejich budoucnost?

Dá se to vyčíst z informací na burze a z trhu s povolenkami, podle kterých bude ziskovost uhelných zdrojů klesat ke konci této dekády. Z těchto důvodů plánujeme odstavení našich uhelných zdrojů, protože jejich ziskovost ke konci desetiletí bude velmi nízká. Zároveň přesný termín ukončení jednotlivých bloků a lokalit bude různý zejména s ohledem na různý podíl výroby tepla.

Až uhelné zdroje odstavíte, projeví se to ve výsledcích ČEZ?

Nijak zásadně. Uhelné zdroje k nim budou přispívat čím dál méně. Za prvních devět měsíců roku 2024 se emisní zdroje podílely na EBITDA asi deseti miliardami korun, což je včetně plynových zdrojů. Příspěvek bezemisních zdrojů je 57 miliard korun. Současně platí, že na letošní rok jsme vyrobenou elektřinu prodali v průměru za cenu přes 130 eur za megawatthodinu a aktuální tržní ceny na další roky jsou podstatně nižší. Čím víc se budeme blížit roku 2030, tím menší příspěvek uhelných zdrojů bude. Uhlí bude nahrazeno jinými nízkoemisními zdroji, zejména plynovými, které by měly klesající marže z uhlí postupně eliminovat.

Když se podíváme do bližší budoucnosti, jaké další investice chystáte?

Máme jich v plánu mnoho. Jisté jsou investice do prodloužení provozu stávajících jaderných elektráren, protože úplně nejjednodušší a nejlevnější je udržet stávající elektrárny v chodu po co nejdelší dobu. To vyžaduje obnovu některých nejaderných částí elektráren. Plánujeme významně investovat do distribuční sítě ČEZ Distribuce i do distribuční sítě plynové. Do elektrické ale budou investice určitě větší, protože dochází k zásadní transformaci distribuce elektřiny, která byla historicky založena na tom, že dopravovala elektřinu z elektráren k našim spotřebitelům. Dnes je velké množství spotřebitelů, kteří se sami stávají výrobci. Jenom za prvních devět měsíců jsme do sítě připojili přes 40 000 výroben elektřiny, hlavně fotovoltaických zdrojů z řad domácností, ale i firem.

V portfoliu skupiny přibyla koncem srpna plynárenská distribuční společnost GasNet. Ve výsledcích se to zatím projevilo pozitivně. Jaký přínos předpokládáte do budoucna?

Předpokládáme pozitivní dopad i v budoucnu, jinak bychom tu společnost nekupovali. Do konce tohoto roku by nám měla přispět asi čtyřmi miliardami korun na provozním zisku EBITDA a do miliardy korun na čistém zisku. Roční výše EBITDA GasNetu je někde kolem deseti miliard korun ročně, čistý zisk kolem čtyř miliard korun ročně. Jsou to čísla, která GasNet generuje relativně dlouhou dobu. Jde o regulované podnikání, tudíž nelze očekávat žádné zásadní výkyvy.

Kdybyste měl vyzdvihnout to, co je vaší největší prioritou, bude to jádro, nebo něco jiného?

Naše priority jsou všechny vyvážené a každá má pro budoucnost Skupiny ČEZ svůj význam. Teď se samozřejmě zaměřujeme intenzivně na jádro a na dojednání kontraktu s korejskou protistranou. To je teď asi nejaktuálnější, ale příprava ostatních projektů je neméně důležitá.

Jakou má podle vás jaderná energetika budoucnost?

Vidím ji pozitivně. Panuje veřejná shoda na tom, že pokud chceme být soběstační ve výrobě elektřiny, tak s přihlédnutím k omezením přírodních zdrojů a dekarbonizačnímu úsilí bude přechodnou technologií určitě plyn, ale dlouhodobě udržitelnou, naprosto bezemisní technologií, která poskytuje stálý výkon, ať svítí, nebo nesvítí, fouká, nebo nefouká, bude jádro.

Například ve Spojených státech role jádra roste, protože softwarové a další technologické firmy uzavírají dlouhodobé kontrakty na výkup elektřiny z jádra. Je podle vás podobný trend reálný i v evropském nebo českém prostředí?

Myslím si, že k tomu už běžně dochází. Není to tak, že je to jen elektřina z jádra. Je velký zájem o výkup elektřiny z bezemisních zdrojů, ať už je to jádro, nebo obnovitelné zdroje, spousta firem se v rámci plnění svých dekarbonizačních cílů snaží do své spotřeby elektřiny zahrnout co nejvíce čistých zdrojů. Poptávka tady vždycky byla. V zahraničí je to normální a trend poptávky na několikaleté kontrakty na zelenou elektřinu je i tady. Koneckonců to vidíte třeba i na reklamních kampaních obchodních řetězců a podobně, které deklarují, že pro svůj provoz používají bezemisní elektřinu.

Ptají se některé firmy i na výkup elektřiny z chystaných jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně?

To je ještě daleko.

Zatím je u dvou připravovaných dukovanských bloků jasno ohledně financování jen u jednoho z nich. Má ho zajistit stát formou návratných půjček. Do konce listopadu by měl být známý model financování i pro šestý blok. Už máte informace o tom, jak by měl vypadat?

Teď o tom jedná pracovní skupina řízená státem. Je velmi pravděpodobné, že by to měl být velmi obdobný, ne-li stejný model jako u pátého bloku. Je potřeba ho samozřejmě také notifikovat u Evropské komise.

Jak se budou financovat malé modulární reaktory? I když mají malé modulární v názvu, jejich stavba je finančně náročná. Budou se tedy financovat podobně jako velké bloky za účasti státu, nebo to půjde za ČEZ?

Na začátku by model financování měl být podobný jako u velkých reaktorů, protože i ty malé bloky vyžadují velmi vysokou investici. Ale zatím je to relativně daleko.

ČEZ plánuje postavit do roku 2040 malé reaktory o výkonu 3000 MW, přičemž jeden by měl mít instalovaný výkon 300 MW. Na kolik vyjde stavba jednoho malého modulárního reaktoru?

Teď nemám úplně přesná čísla. Ale částka za instalovaný megawatt je trochu dražší než u velkých bloků. Ale zase mají mnohem menší rizika toho, že se ta stavba protáhne nebo prodraží. To je jejich výhoda. U velkého bloku, dokud jej nemáte celý dostavěný, negenerujete žádné cash flow. Ale pokud postavíte místo jednoho velkého tři malé, tak zatímco stavíte druhý, první už může běžet a generovat nějaké příjmy.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš nedávno oživil téma zcela státního ČEZ, o kterém se poslední roky mluví, ale zatím k tomu nedošlo. Pokud se po volbách v roce 2025 vrátí ANO do vlády, hodlá vykoupit minoritní akcionáře ČEZ. Berete podobná oznámení vážně?

Podobná prohlášení politiků občas přicházejí, ale není to otázka na nás. Obecně pokud se akcionáři mezi sebou rozhodnou pro výkup podílů, tak je to jejich právo a mohou to samozřejmě udělat.

I někteří odborníci z energetiky říkají, že by při stavbě jaderných bloků bylo snazší, aby byla alespoň společnost Elektrárna Dukovany II v rukou státu. Jak by se to dalo udělat?

Ona už vyčleněná je a má pod sebou projekt na rozšíření elektrárny Dukovany o pátý a šestý blok. Je to ta společnost, která bude uzavírat smlouvu s korejskou protistranou. Prodej této společnosti by z pohledu případné realizace nebyl náročný proces.

Jak dlouho by to zabralo?

Určitě by tam byly nějaké technické kroky, ale odkup společnosti je relativně rychlá věc, není to nic složitého.