Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Batohy a tašky z kozí kůže vyráběné v Indii. Před pěti lety značka Bagind Lukáše Matějčka a zakladatele Vasky Václava Staňka otevřela svůj první kamenný obchod.
Postupem let přidala další čtyři, kromě Prahy také v Brně, Olomouci, Zlíně a Ostravě. V těchto dnech však všechny do jednoho zavírá.
„Je pro nás důležité se věnovat opravdu tomu, co dává smysl i ekonomicky. Když si spočítáte, kolik stojí provoz pěti kamenných prodejen a vedle toho dáte e-shop, který navíc udělá téměř desetkrát vyšší tržby, ale přitom nákladově je dražší provozovat prodejny, je to pak vcelku jasné,“ vysvětlil na sociální síti Facebook Lukáš Matějček z Bagindu a dodal: „U nás nastala situace, že náklady na provoz prodejen dlouhodobě přerůstaly výnosy, takže jsme museli učinit zodpovědné rozhodnutí, ač nás to kvůli zákazníkům mrzí.“
Firma má však další velké plány právě na e-shopu a domlouvá spolupráci v partnerských prodejnách.
Kamenné prodejny Bagind přitom nejsou jediné, které na dveře věší ceduli „Provoz trvale ukončen“. Důvody jsou čistě ekonomické – přežily covid, po něm válku na Ukrajině a s ní spojenou energetickou krizi. Vaz jim však zlomila vysoká inflace doprovázená poklesem maloobchodních tržeb, Češi zkrátka šetří.
Na sociálních sítích se v posledních měsících rozloučili se svými zákazníky z kamenných obchodů namátkou třeba Papírnictví u Paříže v Jičíně, obchod s hudbou Music 42 na pražské Letné, JRC v Kolíně či Sklizeno v Hradci Králové.
Hračkářství Hugo chodí bos zavření kamenné prodejny zákazníkům na síti Facebook vysvětlilo následovně. „Proč zavíráme Braník? Prožili jsme zde tři úžasné roky, ale čísla za minulý rok mluví za vše. A tak je na čase se posunout dál.“
Kdo může, přesune se na e-shop, jako například kamenná prodejna 2R dětské obuvi v Kralupech nad Vltavou.
Právě nezávislí prodejci takzvaného zbytného zboží mají teď podle Pavla Březiny z Asociace českého tradičního obchodu situaci nejhorší.
„Tito hráči to teď odnášejí nejvíc. Buď zákazníci zboží oželí, nebo si ho koupí levněji na síti. Ač si to možná neuvědomujeme, mzdové náklady v prodejně jsou obrovské,“ říká Březina s tím, že svou roli hraje i velká koncentrace obchodů.
„Když do menšího města přijde nový potravinový řetězec, většinou se kvůli atraktivitě postaví menší středisko, kde potraviny doplní i další zboží. Pak jsou však prázdné obchody na náměstí, protože kupní síla zůstává stále stejná.“
V loňském roce podle údajů společnosti Imper svůj byznys ukončilo nejvíc podnikatelů od roku 1993 – 277 tisíc. Jako důvod většinou tito živnostníci uvedli nejistou ekonomickou situaci, růst nákladů, ale i větší administrativní nároky.
Čekat na lepší zítřky nejde do nekonečna
Maloobchodní tržby loni meziročně klesly o více než čtyři procenta. Meziročně horší výsledky měli obchodníci většinu měsíců v roce, zlepšení přišlo až koncem roku. Pro letošní rok však ekonomové doufají v oživení. Jenže tomu obchodníci nevěří.
„Čekat na lepší zítřky nejde do nekonečna a my budeme radši, když si řekneme, že jsme letos udělali správně a za rok prodejny otevřeme znovu, než čekat se založenýma rukama a doufat, že se predikce naplní. Nová prodejna se dá otevřít vždy,“ dodává Matějček.
Ulice a náměstí menších měst teď však lemují prázdné výlohy. „Proces ubývání malých obchodů v ulicích měst je nejenom u nás setrvalý. Mohu se ale jen domnívat, co za tím stojí. Možná lidé v covidu změnili své návyky, možná více přemýšlejí, za co utratí peníze,“ říká Daniela Novotná, vedoucí kanceláře primátora města Přerov, kde nedávno zavřela například i prodejna sportovních oděvů SAM 73.
