Článek
Evropská unie se stále neshodla na šestém balíku protiruských sankcí – hlavně proto, že tentokrát jde mimo jiné o mimořádně citelný zásah i pro ekonomiky evropských zemí, konkrétně o embargo na dovoz ruské ropy.
Na něm se totiž už měsíc evropská jednota drolí, protože Maďaři ho odmítají podpořit. A tak to zůstává i po nedělním kole jednání, které mělo připravit půdu pro finální jednání při pondělním summitu EU.
Šéf Evropské rady Charles Michel, který summitům předsedá, tento týden naznačil, že vidí naději na dojednání kompromisu ještě před začátkem zasedání lídrů, což se však ukázalo jako příliš optimistické.
Podle zdrojů agentury Bloomberg by EU mohla z embarga prozatím vyjmout ropu přepravovanou sítí ropovodů, což by se kromě Maďarska týkalo i Slovenska nebo České republiky. Výjimka by se tak týkala například ropovodu Družba, hlavního maďarského zdroje ropy.
Návrh by dal Maďarsku, které se postavilo proti dohodě, více času k nalezení technického řešení, které by pro zemi bylo uspokojivé, píše agentura Bloomberg.
Podle revidovaného návrhu by přechodné období do června nebo až prosince 2024 získalo také Bulharsko a Chorvatsko by mohlo získat výjimku na dovoz vakuového plynového oleje.
Embargo by tak zahrnovalo pouze surovinu převáženou tankery, kterými jí z Ruska míří do EU zhruba tři čtvrtiny. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo shodu před summitem najít, lze očekávat, že se jednání protáhne a že na maďarského premiéra Viktora Orbána bude tlačit řada kolegů ze zemí, které prosazují co nejrychlejší odstřižení Ruska od peněz z EU.
Sankční balíček vyžaduje podporu všech členských států. Několik států se už dříve postavilo proti rozlišování mezi dodávkami po moři a ropovodem kvůli obavám, že je takové rozdělení nespravedlivé.
EU již dříve navrhla postupné ukončení veškerého dovozu ruské ropy do začátku příštího roku. Maďarsko a Slovensko by měly splnit podmínky do konce roku 2024, zatímco České republice by byla udělena výjimka do června 2024. Země jsou silně závislé na ruské ropě, ale tvoří relativně malou část celkového objemu energií dovážených do EU z Ruska, píše Bloomberg.
Rusko loni dodávalo do evropských rafinérií svým hlavním ropovodem asi 720 tisíc barelů ropy denně. Objem exportu ruskou námořní dopravou pak činí 1,57 milionu barelů denně z přístavů v Baltském moři, Černém moři a Arktidě.
Mimo téma energií čeká evropské lídry také jednání o další pomoci Ukrajině. V úvodní části summitu k nim promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vytrvale apeluje na další dodávky zbraní a na rychlé uznání kandidatury jeho země do EU. Někteří lídři sice chtějí význam této podpory zdůraznit, Kyjev se ale na summitu žádného společného ujištění o brzké evropské budoucnosti nedočká.
Evropští vůdci zato podle navrhovaných závěrů jednání podpoří vytvoření mezinárodní platformy pro investice do poválečné obnovy Ukrajiny, v níž by měly unijní země hrát klíčovou roli. Pověří také EU, aby rychle rozhodla o uvolnění až devíti miliard eur (asi 222 miliard Kč) na okamžité potřeby Ukrajiny. Část peněz by podle představ šéfů unijních zemí mohla pocházet ze zkonfiskovaného majetku ruských oligarchů či firem porušujících protiruské sankce.
Lídři by také měli vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla způsob, jak v rámci současného víceletého rozpočtu EU podpořit země, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Brusel už povolil větší pružnost v nakládání s fondy a pro Polsko, Česko a další země regionu v rezervách našel stamiliony eur. Řada států ale volá po další pomoci.
